Dvorce (okres Bruntál)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Dvorce je malá obec v okrese Bruntál ve Slezském vojvodství v České republice. Leží v blízkosti řeky Opavy a nachází se asi 4 kilometry severozápadně od města Bruntál. Obec je součástí mikroregionu Bruntálsko. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1234, kdy se uvádí jako majetek olomouckého biskupa Bruna. V průběhu své historie byly Dvorce několikrát poničeny válečnými událostmi, včetně třicetileté války a druhé světové války. V současnosti zde žije přibližně 250 obyvatel. Obec má poměrně bohatou sociální a kulturní infrastrukturu, včetně mateřské školy, základní školy, obecního úřadu a knihovny. Hlavními památkami obce jsou kostel sv. Petra a Pavla, který byl postaven v roce 1869, a kamenný kříž z 18. století. Poblíž obce se nachází také přírodní památka Velké Hoštice, která je chráněna jako přírodní rezervace. Hospodářství obce je zaměřeno převážně na zemědělství a drobné živnosti. V okolí obce se nachází rozsáhlé lesy, které jsou využívány pro rekreační účely, zejména pro turistiku a cykloturistiku. Dvorce jsou populárním cílem turistů, díky svému malebnému prostředí a přírodním krásám okolí. Obec se pravidelně účastní různých kulturních a společenských akcí, které přispívají k oživení venkovského života.

Obec Dvorce (1869-1910 Dvorec, německy Hof) se nachází v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije zde obyvatel.

+more images (1)

Historie

O vzniku Dvorců se traduje pověst, že byly založeny dvěma polskými kupci v roce 901 jako překladiště jejich zboží a v roce 1050 byly vydrancovány a zničeny loupežníky. První písemná zmínka pak pochází z roku 1339 z listiny Štěpána ze Šternberka. +more V této době zde již existovala i fara. Dvorce byly založeny na místě staršího osídlení zničeného v roce 1241 nájezdem Mongolů. Jejich obnova byla zároveň realizována jako protipól sousednímu biskupskému statku Budišov nad Budišovkou na území bohatém na nerostné suroviny, které bylo v tehdejší době častou příčinou sporů mezi šternberskou vrchností a olomouckým biskupstvím. V roce 1363 získaly Dvorce od Alberta ze Šternberka městská privilegia. Město bylo obehnáno hradbami a náměstí tvořila čtvercová zástavba jako typický prvek ve středověku založených měst. V roce 1403 pak Lacek z Kravař privilegia udělená v roce 1363 potvrdil. V roce 1410 Dvorcům bylo potvrzeno šternberské privilegium Petrem z Kravař. Ten dále potvrdil odúmrť a vydal právo na vystavování piva, prodej masa a chleba okolním obcím. Těmi byly Křišťanovice, Roudno, Jakubčice, Bílčice, Mejvald, Šternek, Herčivald, Rejchartice a dva hamry na Moravici. V patnáctém století došlo k zakládání cechů a vznikla zde zákupní rychta, jejíž práva byla potvrzena v roce 1503. Od císaře Ferdinanda I. získaly roku 1527 Dvorce právo konání dvou jarmarků. Potvrzení privilegií se pak město dočkalo ještě v roce 1561 Václavem Berkou z Dubé, kdy zároveň navíc získalo právo výběru mýta. V roce 1577 byl na řece Moravici postaven mlýn, jenž patřil městu.

Za třicetileté války bylo město, především z důvodu své polohy na hlavní poštovní cestě do Slezska, často decimováno procházejícími i tábořícími vojsky. Nejhorší pohromy se Dvorce dočkaly za švédského vpádu na Moravu v roce 1642. +more Období po třicetileté válce bylo kromě obrovského hospodářského zpustnutí města i vesnic v okolí ve znamení sporů se šternberskou vrchností kvůli omezení práv. Tyto spory trvaly od roku 1672. V roce 1695 byli dvorečtí právováreční měšťané nuceni vzdát se práva na prodej piva do okolních vesnic. Ve století následujícím, zejména jeho druhé polovině, se celá oblast, a Dvorce jako město především, hospodářsky velmi zmohly vlivem masového rozšíření plátenictví a tkalcovství, jehož rozmach vyvrcholil v sedmdesátých letech 19. století, kdy v samotných Dvorcích pracovalo na dva tisíce stavů. Plátno odtud bylo vyváženo až do Itálie. V roce 1890 byla založena první textilní továrna, o rok později rovněž továrna na nábytek, ve které se zpracovávalo dřevo z okolních lesů. Městečko dvakrát vyhořelo a to v roce 1751 a později v roce 1834, kdy nastal ničivý požár, jenž zničil i městský kostel. Po požáru v roce 1751 byl postaven v letech 1752-1753 nový kostel, který získal dnešní barokní podobu po druhém požáru v roce 1834. Kamenná kašna na náměstí pochází z roku 1816 a stojí na místě několikrát přestavované dřevěné a kamenné kašny. Neptun uprostřed kašny je podle pověsti z hradu Medlice, ale ve skutečnosti je až ze 17. až 18. stol. kdy po hradě zůstaly jen nepatrné zbytky. Poměrně velkou katastrofou byla za prusko-rakouské války v roce 1866 pruským vojskem zavlečená epidemie cholery. Ačkoliv se tato nákaza nevyhnula žádnému většímu celku a postiženy byly i četné vesnice, ve Dvorcích na ni zemřelo množství lidí větší, než bylo v té době obvyklé. V roce 1898 zde byla vybudována úzkorozchodná trať do Moravského Berouna, která byla ve třicátých letech 20. století zrušena.

Po zrušení poddanství a k němu přidružené patrimoniální správy v roce 1849 se Dvorce staly centrem a sídlem soudního okresu. Zároveň byly součástí politického okresu Šternberk a následně od roku 1909 okresu Moravský Beroun. +more V roce 1847 došlo k založení poštovního úřadu, v roce 1851 byl ve Dvorcích založen i berní a pozemkový úřad. Po druhé světové válce utrpěly Dvorce drastický úbytek obyvatelstva způsobený vysídlením většiny obyvatel a následným nedostatečným dosídlením českým obyvatelstvem, čímž ztratily status města a přestaly být sídlem okresního soudu, přestože i nadále existoval soudní okres Dvorce. K 1. lednu 1949 se staly součástí okresu Bruntál.

Části obce

Dvorce (k. ú. Dvorce u Bruntálu) * Rejchartice (k. ú. Rejchartice)

Important

Prusko-rakouská válka

Pivo

Šternek

901

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel celé obce Dvorce podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	3433	3207	3059	2905	2534	2538	3692	1328	1556	1505	1660	1549	1558

V celé obci Dvorce je evidováno 342 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 274 domů, z toho 257 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotných Dvorců (tj. Dvorce Město a Dvorce Předměstí) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	3150	2925	2803	2648	2286	2277	2457	1237	1481	1504	1660	1549	1558

V samotných Dvorcích je evidováno 338 adres, vesměs čísla popisná. +more

Pamětihodnosti

Kostel svatého Jiljí je kulturní památkou ČR. * Kaple svaté Kateřiny je kulturní památkou ČR. +more * Kašna se sochou Neptuna je kulturní památkou ČR. * Fara, Smetanova 63 je kulturní památkou ČR.

Významní rodáci

Ignaz Beidtel (1783-1865), profesor práva, rektor olomouckého akademického lycea * Emil Jan Lauffer (1837-1909), historik umění * Wilhelm Jahn (1835-1900), rakousko-uherský dirigent, do r. 1897 šéf vídeňské opery * Antonín Schindler (1925-2010), hudebník, organolog * Ivan Gajdoš (1973), hudebník, učitel hudby, frontman hudebních skupin Bratři Orffové a Poslední výstřel

Galerie

Soubor:Dvorce, domy II.jpg|Domy Soubor:Dvorce (okres Bruntál), základní škola II.jpg|Školní jídelna Soubor:Dvorce (okres Bruntál), požární zbrojnice.jpg|Hasičská zbrojnice

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Bruntál Kategorie:Bývalá města v Česku Kategorie:Obce v okrese Bruntál Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku