Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě

Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě (zkráceně České dějiny či Palackého Dějiny) je životní historické dílo „Otce národa“ Františka Palackého česky publikované v letech 1848-1872. Celkem pět svazků mapuje české dějiny od dob mytických do roku 1526, tedy do nástupu Habsburků na český trůn.

Autor ke svému dílu shromáždil a kriticky zpracoval zásadní prameny a zároveň mu vtiskl jasný koncept a filosoficky pojatý smysl dějin českého národa. Základním motivem mu je „stýkání a potýkání“ českého a německého, slovansky přirozeně demokratického a germánsky aristokratického, a vyvrcholením národní historie období husitství. +more Palackého dějiny se staly základním dílem moderního českého dějepisectví a zároveň ideologickou oporou národního obrození i pozdějších státoprávních požadavků.

Vydání a obsah

Původně začal Palacký své dílo vydávat roku 1836 německy pod názvem Geschichte von Böhmen (Dějiny Čech). Česky vyšel první díl +more_březen'>18. března 1848, přičemž na překladu spolupracoval Karel Jaromír Erben. První a druhý díl Palacký psal německy a později byl pořízen český překlad, od třetího dílu psal česky a teprve následně překládal do němčiny. První české i méně obsáhlé německé vydání bylo dokončeno roku 1867. Období husitství, které Palacký sepisoval za Bachova absolutismu, zásadně přepracoval a ve třech svazcích znovu vydal v letech 1870-1872. Konečnou redakci Dějin připravil už po Palackého smrti v letech 1876-1878 Josef Kalousek.

Rozdělení na pět dílů odpovídá pěti historickým obdobím, periodizace však už nevychází z vlády panovnických dynastií, ale z Palackého pojetí českých dějin: # díl do roku 1125 - období převahy slovanského „demokratického“ řádu (do smrti Kosmy) # díl 1125-1403 - postupný přechod k feudálnímu, tj. germánskému řádu, zejména v období německé kolonizace ve +more_století'>13. století # díl 1403-1439 - husitství, vrcholné období, kdy znovu oživuje a vítězí slovanský duch demokratismu # díl 1439-1471 - věk poděbradský, kdy se po Lipanech opět vrací feudalismus # díl 1471-1526 - věk jagellonský, kdy dochází k definitivnímu vítězství feudalismu a přeměně svobodného rolnictva v nevolníky; od této poroby vedla přímá cesta k porážce na Bílé hoře, zatímco demokratický duch přežívá díky jednotě bratrské.

Význam a hodnocení

Kniha měla mimořádný dopad na český veřejný prostor a na proces formování moderního českého národa. Palacký v ní představil koncepci národních dějin, a tím svého druhu koncepci národa. +more Někdy se hovoří i o "Palackého koncepci dějin" (navazoval na ni především Tomáš G. Masaryk). Revoluční bylo již to, jak Palacký vymezil téma práce - český národ viděl jako jednotku nezávislou na němectví a německé říši a vždy se s němectvím potýkající a snažící se vůči němu vyhranit - to byl pro německé historiky té doby šok. Druhá ideologická linie spočívala v tom, že slovanství mu bylo symbolem demokratičnosti, kdežto germánství principem autoritářským. Třetí, nejčastěji diskutovaný pilíř Palackého koncepce dějin bylo vyzdvižení "protestantské linie" v českých dějinách (Hus, husitství, Chelčický, Komenský). Husitství (jemuž se věnoval ve třetím díle) Palacký považoval za vrchol a jádro národních dějin.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

KOŘALKA, Jiří. František Palacký: (1798-1876): životopis. Vyd. 1. Praha: Argo, 1998. 661 s. . *

* VÁLKA, Josef. František Palacký - historik. +more In: MYŠKA, Milan, ed. Památník Palackého: 1798-1968. Vyd. 1. Ostrava: Profil, 1968. 80 s. cnb000448315. [Studie J. Války je na str. 31-59. ].

Externí odkazy

- 1. české vydání

Kategorie:Knihy Kategorie:České národní obrození Kategorie:Dějiny české historiografie