Cesko.wiki Dětská obrna
Author
Albert FloresDětská obrna, medicínsky známá jako poliomyelitida nebo dětská paralýza, je virové onemocnění způsobené poliovirem. Jedná se o infekční onemocnění, které postihuje nervový systém a může způsobit ochrnutí a oslabení svalů. Děti jsou nejvíce ohroženy touto nemocí, zejména do pěti let věku. Přenos polioviru se obvykle uskutečňuje prostřednictvím fekálně-orálního přenosu, což znamená, že virus se šíří konzumací kontaminované vody nebo potravy. Symptomy dětské obrny mohou být mírné a necharakteristické, avšak ve vážných případech může vést k ochrnutí končetin nebo dokonce ohrožovat život postiženého. Dětská obrna je vysoce nakažlivá a v minulosti byla rozšířena po celém světě. Díky efektivním očkovacím programům se však podařilo eliminovat mnoho případů tohoto onemocnění. Očkování proti dětské obrně je v současné době součástí povinného očkovacího programu v mnoha zemích. Veřejné zdravotnické kampaně a osvěta mají zásadní význam při prevenci šíření dětské obrny. V současné době existují globální snahy o úplné vymýcení této nemoci z celého světa. Pokud se podaří dosáhnout tohoto cíle, dětská obrna přestane být hrozbou pro dětské zdraví.
Dětská obrna, též dětská přenosná obrna nebo poliomyelitida (lat. poliomyelitis) je virové infekční onemocnění člověka. Původcem je Poliovirus z čeledi Picornaviridae. Přibližně 90 až 95 % infekcí nezpůsobuje žádné symptomy. To ovšem také znamená, že z těchto nakažených se stávají nevědomky přenašeči. Dalších 5 až 10 % lidí má méně závažné symptomy, jako jsou horečka, bolest hlavy, průjem, strnulost krku a bolesti v horních a dolních končetinách. Tito lidé se většinou navrátí do původního stavu během jednoho až dvou týdnů. U asi 0,5 % případů se objeví svalová slabost ústící v neschopnost pohybu. K tomu může dojít během několika hodin až několika dní. Tato ochablost nejčastěji zahrnuje dolní končetiny, ale může řidčeji také zahrnovat svaly hlavy, krku a bránice. Část pacientů se plně zotaví. Z těch se svalovou slabostí okolo 2 až 5 % dětí a 15 až 30 % dospělých umírá. Léta po zotavení se může vyskytnout post-polio syndrom, při němž dochází k postupnému rozvoji svalové ochablosti podobné té, kterou osoba prodělala během iniciální infekce.
Po infikování neexistuje žádná specifická léčba, žádný lék. Jediným přenašečem dětské obrny je člověk a onemocnění je tak možné vymýtit. +more Vakcína proti obrně byla vynalezena v 50. letech 20. století a v drtivé většině zemí byla nemoc vymýcena. K roku 2020 se divoký virus šířil mezi lidmi pouze v Afghánistánu (53 případů) a Pákistánu (80), což je významný pokles oproti roku 1988, kdy bylo na celém světě 350 000 případů šíření divokého viru.
Přenos nemoci
Polioviry jsou šířeny jídlem nebo vodou obsahující lidské fekálie a méně častěji z infikovaných slin. Infikovaní mohou šířit nemoc, aniž by se u nich projevily symptomy během 6 týdnů. +more Tato nemoc může být diagnostikována nálezy virů ve fekáliích nebo stanovením protilátek v krvi. Virus se zachytí a začne šířit na sliznicích nosu, v ústech, krku a střevech pacienta. Inkubační doba je 1 až 2 týdny s rozpětím 3 až 35 dnů.
Formy onemocnění
Dětská obrna může mít mírnou formu - mezi příznaky onemocnění pak patří zvýšená teplota, nevolnost, bolest hlavy a břicha, někdy i ztuhlost zad a nohou. V těchto případech se pacient vyléčí bez trvalých následků. +more Obtíže se objevují zhruba 7-14 dní po nakažení.
Pokud ovšem viry zasáhnou centrální nervový systém, mohou způsobit těžší formu nemoci. V konečném důsledku tak může vzniknout paralytická dětská obrna s následným ochrnutím nejčastěji dolních končetin a trvalými následky po zbytek života. +more Při napadení mozkového kmene dochází k selhání životně důležitých orgánů. Smrtící kombinací je také postižení dýchacích a polykacích svalů.
Očkování v Československu a České republice
Proti obávané chorobě se v Československu od roku 1960 očkovalo živou oslabenou vakcínou podávanou ústy (Sabinova vakcína). Dle doporučení Světové zdravotnické organizace se v ČR od roku 2007 používá inaktivovaná očkovací látka, a to v rámci hexavakcíny (kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu, černému kašli, hepatitidě B, hemofilové nákaze a poliomyelitidě) nebo monovakcíny v celkem pěti dávkách. +more Důvodem přechodu k tomuto typu očkovací látky byl fakt, že při jejím použití nedochází k vylučování vakcinačního viru stolicí ani k mutacím viru v populaci a nehrozí vznik postvakcinační poliomyelitidy.
Vymýcení
Známky onemocnění se dochovaly na 6000 let starých mumiích. Jediným přenašečem dětské obrny je člověk a onemocnění je tak možné vymýtit. +more Vakcína proti obrně byla vynalezena v 50. letech a bezprostředně poté se frekvence výskytu obrny v mnoha industrializovaných zemích výrazně snížila. Československo se v roce 1960 stalo první zemí na světě, kde byla obrna vymýcena na národní úrovni. Nicméně v roce 2007 bylo v České republice stále ještě asi 10 000 lidí, kteří si nesli následky ze svého onemocnění.
Úsilí o globální vymýcení se datuje od roku 1988 a je do něho zapojena řada mezinárodních organizací jako Světová zdravotnická organizace a UNICEF. V roce 1988 byla dětská obrna endemická ve 125 zemích a bylo zaznamenáno 350 tisíc nových případů. +more V Evropě byla obrna vymýcena v roce 2002. V roce 2016 zůstávaly endemické tři státy - Afghánistán, Pákistán a Nigérie - a bylo zaznamenáno 37 nových případů nemoci. Úplné vymýcení je plánováno na rok 2020. V roce 2020 byla nemoc vymýcena v Nigérii, a v tomto roce se divoký virus šířil mezi lidmi pouze v Afghánistánu (53 případů) a Pákistánu (80 případů).
Reference
Externí odkazy
[url=https://jsme. cz/posledni-cesta-viru-detske-obrny]Článek o dětské obrně[/url] na Jsme. +morecz * [url=http://www. kdyz. cz/detska-obrna]Autentická vyprávění malých pacientů s obrnou[/url] na Jsme. cz.
Kategorie:Virová onemocnění Kategorie:Ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu