Záškrt

Záškrt (též difterie či mázdřivka) je bakteriální infekční onemocnění člověka vyvolané bakterií Corynebacterium diphtheriae, která svým toxinem způsobuje těžkou angínu. V Česku jde od zavedení povinného očkování v roce 1946 o raritní onemocnění. V málo proočkovaných populacích je úmrtnost u nakažených 5-10 %, u dětí do 5 let a u dospělých nad 40 let až 20 %.

Charakteristika

Záškrt vyvolává bakterie Corynebacterium diphtheriae, zdrojem nákazy je nemocný člověk, rekonvalescent nebo bacilonosič toxického kmene. Nemoc se přenáší přímo vzdušnou cestou, méně nepřímo kontaminovanými předměty. +more Vstupní branou jsou nejčastěji mandle, dnes vzácně sliznice nosní, sliznice hrtanu, spojivky, kůže.

Přenos

Zdrojem nákazy je kontakt s bacilonosičem, což kromě člověka může být zvíře. Infekce se šíří kapénkami podobně jako rýma, vzácněji stykem s kontaminovanými předměty. +more Riziko nákazy se obecně zvyšuje s věkem, s poklesem ochranných protilátek po očkování, a většinou má souvislost s kontaktem s neočkovanými osobami.

Potíže nemocného

Inkubační doba trvá 2-5 dnů a podle místa, kde se zánětlivý proces rozvíjí, může vzniknout záškrt mandlí (diphtheria tonsilarum), nosní (diphtheria nasi), hrtanu (diphtheria laryngis, croup). Bude následovat popis průběhu záškrtu mandlí. +more Nemoc začíná jako každá angína zvýšením teploty, bolestmi v krku, nechutenstvím, malátností, polykací obtíže. Mandle jsou zduřelé, zarudlé a tvoří se na nich žlutobílé pablány. Současně zduřují i podčelistní mízní uzliny jako u jiných angín. Záškrt mandlí je možno dobře léčebně zvládnout, zanedbá-li se však a neléčí-li se, změní se v těžký zhoubný záškrt (diphtheria maligna). Povlaky se rozšíří po celých mandlích a začnou přerůstat do okolí na sliznici měkkého patra, oblouků patrových, čípku. Jakmile povlaky přerostou z mandlí do okolí, zhorší se stav nemocného. Teplota se zvýší na 39-40 °C, nemocný je těžce schvácený, dýchá otevřenými ústy, podčelistní uzliny se zvětšují do velikosti ořechu a vzniká kolem nich otok podkožního vaziva. Krk zduřuje a má stejný obvod jako hlava. Otok krku označujeme jako caesarský krk (collum caesari).

Komplikace

Zhoubný záškrt je vždy provázen komplikacemi a ty mohou vést ke smrti. Pravidelně vzniká zánět srdečního svalu (myocarditis) a pozáškrtové obrny. +more Myokarditida se vyvíjí v 5. -21. dni nemoci, čím dříve se objeví, tím těžší má průběh. Už v prvních dnech nemoci vzniká obrna měkkého patra, nemocný mluví huhňavě, při napití mu vytékají tekutiny nosem zpět do hrnečku. Ve 4. -6. týdnu se obrna měkkého patra ještě zhoršuje a podle těžkosti průběhu vystupují ještě další obrny. V lehčích případech se přidá obrna akomodačních svalů, takže nemocný nevidí na čtení, v těžších jsou postiženy svaly dolních končetin, trupu, horních končetin.

Výskyt

Záškrt se v České republice stejně jako ve světě vyskytoval ve velkých epidemiích. Před rokem 1946 v Československu při epidemiích záškrtu onemocnělo okolo 0,3 % populace. +more V zemích s nedostatečnou proočkovaností umírá na záškrt 5-10 % nakažených a u dětí do 5 let nebo dospělých nad 40 let až 20 %. V Evropě jsou jednotlivé případy hlášeny každý rok.

Povinné očkování

V roce 1946 bylo v ČSR zavedeno povinné očkování a onemocnění téměř vymizelo. V roce 2022 byl v kraji Vysočina evidován jeden případ záškrtu u pacientky s předpokladem nákazy od domácího zvířete. +more Pacientka užívala léky na omezení imunity a měla jiné chronické onemocnění. Jedná se o první evidované onemocnění na území ČR od roku 1995. Poslední úmrtí na záškrt je v ČR evidováno v roce 1969.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Bakteriální onemocnění