Důl Albert

Technology

12 hours ago

Author

Důl Albert (Albertschacht) byl kamenouhelný hlubinný důl v Ostravě Hrušově v blízkosti železnice Severní dráhy císaře Ferdinanda. Od roku 1855 byl součástí dolů SDF.

Historie

Kutací práce

Před založením jámy Albert byly prováděny v hrušovském kutném poli od roku 1838 kutací práce ředitelstvím Vítkovických železáren. Byla zde vyhloubena řada kutacích jam. +more Základem hrušovského kutacího pole byly starší důlní míry Segen Gottes I a II, které byly propůjčeny ředitelství Vítkovických železáren už v roce 1842. Mezi původním vlastníkem kutného pole S. M. Rothschildem a Těžířstvem bratří Kleinů se táhl dlouhý spor o získání kutného pole. V roce 1850 došlo k vyrovnání a část hrušovského kutacího pole severně od železnice SDF (trať Přerov - Bohumín) v Hrušově a Vrbici připadla Těžířstvu bratří Kleinů. Tj. výše uvedené důlní míry na základě demarkačních smluv asi v létech 1850 až 1852 byly převedeny na bratry Kleinovy.

Vznik dolu Albert

V roce 1849 společnost Těžířstvo bratří Kleinů založila novou jámu, jejíž hloubení bylo zahájeno na konci roku. Jáma byla pojmenována Albert podle křestního jména nejstaršího z bratří Kleinů. +more Na jaře roku 1850 bylo dosaženo hloubky 10,5 m a v průběhu roku na jámě byla postavena strojovna, kotelna a instalován vodotěžný stroj o výkonu 15 HP. Pro velký přítok spodních vod byl nahrazen v roce 1850 výkonnějším novým strojem o výkonu 50 HP. Ve strojovně byl instalován parní stroj o výkonu 10 HP. V roce 1850 začala pravidelná těžba černého kamenného uhlí.

V roce 1852 byla jáma vertikálně rozdělena dřevěnou přepážkou na dvě části. Jedna byla určena pro odvedení větrů ze severních částí dolu Albert. +more Ve větrném oddělení byla postavena větrní pec, od roku 1857 nahrazena ventilátorem poháněným parním strojem o výkonu 6 HP. Ostatní části důlního pole Albert bylo v součinnosti s dolem Hubert provozováno přirozené větrání. Po vybudování větrné jámy Hubert bylo větrání s čerpání důlních vod sdruženo s dolem Hubert.

Do července roku 1876 jáma Albert sloužila k těžení, odvodňování a vedení větrů a do její likvidace v roce 1886 byla jámou úvodní a pomocnou pro důl Hubert. V průběhu její činnosti byla vybavena parním těžným strojem o výkonu 30 HP. +more Pro čerpání důlní vody bylo instalováno tahadlové čerpadlo poháněné jednoválcovým ležatým parním strojem o výkonu 50 HP.

Uhlí bylo upravováno v třídírně s uhelným mlýnem a v úpravně uhlí. U dolu Albert bylo v roce 1854 zřízeno prvních 12 koksovacích pecí. +more Z toho 9 otevřených milířů a 3 pece soustavy Schaumburger. Od roku 1858 je nahradilo 20 pecí typu Dulait a v roce 1862 k nim přibylo 12 koksových pecí soustavy Gobiet.

V roce 1875 byla zastavena těžba na jámě Albert a byla ukončena činnost koksovacích pecí.

Těžba uhlí

Dobývání uhlí ze slojového pásma spodních hrušovských vrstev do hloubky 200 m, pilířováním, v 7 slojích o mocnosti 40 až 180 cm, úklon slojí 6° až 90°. Těžba uhlí probíhala od roku 1850 do 30. +more června 1876. Roční objem 28 000 až 41 000 tun černého uhlí.