Důl Michael (Brandýsek)

Historie

Po ověření hlubinným vrtem v Brandýské kamenouhelné depresi byla c. k. +more kutební a vrtební komisí v roce 1842 založena vrtná jáma poblíž císařské silnice Praha-Slaný-Louny.

Areál dolu

Centrální důl (také dvojdůl) s kompozicí čestného dvora byl postaven s kutací (těžní) a vodní jámou, které byly od sebe vzdáleny asi 70 m. Kutací jáma byla později nazvána Michael a vodní jáma Layer podle c. +more k. dvorního rady Michaela Layera. Jáma Michael byla dohloubena až v roce 1854 a jáma Layer byla zahloubena později a dohloubena až v roce 1857. Důl zahrnoval kotelnu, úpravnu se suchou třídičkou a uhelným prádlem se sazečkami, dílny, správní budovy a váhy. Rozsáhlé mechanické dílny, kde se vyráběla lana byly přestěhovány na Důl Thienfeld a byly později základem podniku Kablo Kladno.

Těžba byla zahájena v roce 1855, v tomtéž roce přešel důl do rukou nově zřízené společnosti C. k. +more privilegovaná rakouská společnost státní dráhy, která důl označila pořadovým číslem No. XI. Těžba pokračovala do roku 1865 pak byl důl zatopen. Důvodem k zastavení byla nízká kvalita uhlí (vysoká popelnatost), nízká produktivita a značné přítoky vody. V letech 1906-1907 byla zahájena příprava na těžbu uhlí a zahájeno čerpání vody. Změna názoru na těžbu opět ukončila čerpání vody v hloubce 244 m a důl byl opět zatopen. V období 1918-1937 byla vlastníkem akciová společnost Kamenouhelné doly Kladno a následně jej vlastnila Pražská železářská společnost do roku 1945. V letech 1953-1957 se znovu uvažovalo o zahájení těžby. Byly rekonstruovány budovy a strojní vybavení, bylo zahájeno čerpání vody. V roce 1965 i přes značné investice do dolu byl opět zatopen a jáma sloužila jako zdroj pitné vody pro Brandýsek. V roce 1997 byla jámová budova s těžní věží prohlášena kulturní památkou. Likvidace jam byla provedeno v roce 2000. Areál dolu s jámovou budovou v roce 2012 zakoupil Jan Bor pro svou firmu.

Popis

Důl byl situován na půdorysu obdélníků. Mezi oběma jámovými budovami byla společná kotelna, v jejíž ose dominoval komín. +more Jáma Michael původně měla zděnou těžní budovu postavenou na půdorysu písmene T se zděnou těžní věží, do které byla v letech 1906-1907 vložena vzpěrová příhradová těžní věž německého typu. Těžní budova byla při této rekonstrukci snížena o štítové průčelí a snesena valbová střecha. Na jámovou budovu navazovala strojovna dvouválcového těžního parního stroje. Po stranách v křídlech byly provozní místnosti.

Těžní věž

Jáma Michael : Jáma měla profil jámy obdélníkový o rozměrech 2,4 × 7,83 m do hloubky 238 m a dále o menším průřezu 2,4 × 4,78 m do konečné hloubky 276,9 m. Hloubení bylo prováděno v tvrdém pískovci. +more Jáma byla určena k těžbě a větrání. Na ohlubni byla postavena větrná pec k zlepšení oběhu větrů. Jáma Layer : Jáma Layer měla obdélníkový průřez o rozměrech 2,6 × 6,0 m do hloubky 280,8 m. Hloubení asi 1847-1856 v tvrdém pískovci. V roce 1845 byl k zvládnutí značných přítoků vody instalován malý vodotěžný stroj. Později v letech 1847 do 1856 byly pro pohon pump instalovány dva parní stroje o výkonu 60 HP (44 kW) a 80 HP (59 kW). Pro zvládnutí průvalu vod v roce 1857 byl instalován vodotěžný parní stroj o výkonu 140 HP (103 kW), který byl po ukončení provozu převezen na Důl Kübeck v Kladně.

Z dolu se zachoval areál těžní věže sestávající z objektu jámové těžní budovy, která je zděná, patrová se sedlovou střechou a s bočními křídly s valbovými střechami. Ze sedlové střechy těžní budovy vyrůstá příhradová ocelová těžní věž. +more Severovýchodním směrem na budovu těžní věže navazuje zděná patrová budova strojovny se zachovanými průčelními štíty, stojící na půdorysu písmene L.

Hornická kolonie

Součástí dolu byla hornická kolonie postavena v jednotném architektonickém stylu, který zanikl značnými přestavbami a dostavbami. Kolonii nechala postavit Rakouská společnost státní dráhy v roce 1852. +more Domy byly přízemní 32 m dlouhé. Kolonie byla tvořena deseti skupinami se šesti dvoutraktovými domky uzavřené na obou koncích patrovými dvojdomky se čtyřmi byty pro mistry. Kolonie měla půdorys písmene L a ze dvou stran uzavírala hranicí dolu. Pomyslný čtverec dotvářely důl a železniční nádraží. Provozní část od obytné byla rozdělena širokým pásem zeleně a parkem. Domy byly zděné zdobené vlysem z červených cihel, který dělil patra. Hladce omítané zdivo bylo v patrech zdobeno geometrickou šambránou, v přízemí byly použity segmentové záklenky. Sedlové střechy byly předsazeny s profilovanými trámy. Stavebním materiálem byla lomová opuka. Cihly, které vyráběla společnost ve vlastních cihelnách, byly používány na armaturu nebo záklenky oken a dveří.

Odkazy

Reference

Literatura

DVOŘÁKOVÁ, Eva. JIROUŠKOVÁ, Šárka. PEŠTA, Jan. FRIČ, Pavel. 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje. Praha: Titanic, 2008. 221 s. . S. 22-23.

Související články

Seznam kulturních památek v okrese Kladno

Externí odkazy

Michael Michael Michael Kategorie:Kulturní památky v okrese Kladno Kategorie:Brandýsek