D’Este

Technology

12 hours ago

Author

D’Este, někdy také Estenští jsou starobylý evropský šlechtický a panovnický rod původem z italského města Ferrara, který v dalších staletích vládl v rozličných státech v Německu, Itálii a jinde. Za zakladatele rodu je uváděn Azzo II. markrabě estenský (997-1097) z rodu Obertenghiů, jehož syny se rod rozdělil na dvě větve:

* Starší větev, nazývaná též Welfové, založená bavorským vévodou Welfem IV. +more (I. ). K ní náležel Ota, který byl v letech 1198-1218 římským králem, resp. císařem. Rodovou základnou však po staletí bylo malé Brunšvicko, dokud se v osobě Jiřího I. nestali panovníky Velké Británie a Irska, kde vládli v letech 1714-1901. V německých zemích Hannoversku a Brunšvicku se u moci udrželi až do roku 1866, respektive 1918.

* Mladší větev rodu markrabat z Este, založená Fulkem I. +more, zůstala italská. Tato větev vládla hlavně ve vévodství Ferrara (1240-1597) a v Modenském vévodství (1288-1796). V roce 1803 tato větev vymřela a její nárok (Modenu) zdědila vedlejší linie Habsbursko-lotrinské dynastie.

Azzo II. měl ještě třetího syna Huga V., který byl hrabětem z Maine.

Welfové

Mladší větev Welfů

Brunšvičtí vévodové (Brunšvick-Wolfenbüttel) Znak vévodství Brunšvického

linie Brunšvick-Bevern * Ferdinand Albrecht II. +more (1735) * Karel I. (1735-1780) * Karel Vilém Ferdinand (1780-1806) * Fridrich Vilém (1806-1807, 1813-1815), jako vévoda Brunšvicko-Wolfenbüttelský.

* Karel II. +more (1815-1830) * Vilém (1830-1884) * 1884-1913, princ Arnošt Augustus Hannoverský se vzdal svých práv ve prospěch pruské administrativy, období císařských regentů.

Dynastie Hannoverská * Arnošt Augustus (1913-1918), syn posledního hannoverského korunního prince, hlava Hannoverské dynastie (1923-1953)

Hannoverská dynastie

Kurfiřti Hannoverští a vévodové Brunšvicka-Lüneburska

* Jiří, vévoda Brunšvicko-Lüneburský (1635-1641), zakladatel Hannoverské dynastie * Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský (1641-1692-1698), kurfiřtem od roku 1692, syn zakladatele Hannoverské dynastie * Jiří I. +more (1714-1727) * Jiří II. (1727-1760) * Jiří III. (1760-1820) od roku 1814 králem Hannoverským.

Králové Hannoverští Znak království Hannoverského

Hannoverské království vzniklo v říjnu roku 1814 rozhodnutím Vídeňského kongresu. Britský král +more'>Jiří III. tak po napoleonských válkách získal zpět své hannoverské državy. Kongres rovněž rozhodl o územní výměně s Pruským královstvím, díky níž rozloha Hannoverska podstatně vzrostla.

Po smrti krále Viléma IV. +more v roce 1837 nastoupila v Británii na trůn jeho dcera Viktorie, jelikož neměl mužského potomka. V Hannoveru ale nastoupil na trůn princ Arnošt August I. , strýc královny Viktorie. Stalo se to díky starému německému následnickému řádu, tj. polosalickému zákonu, díky němuž může žena vládnout pouze pokud rod nemá muže schopné vlády.

Při hlasování v Německém spolku 14. +more června 1866 podpořilo Hannoversko návrh na mobilizaci spolkových vojsk proti Prusku, což o den později vedlo k vyhlášení války ze strany Pruska. Hannoverská armáda ještě zvítězila v bitvě u Langensalzy (27. června 1866), o dva dny později však musela kapitulovat. Král Jiří V. byl zbaven trůnu a Hannoversko bylo připojeno k Prusku jako provincie.

* Jiří III. +more (1760-1820), králem až od roku 1814, do té doby kurfiřt Hannoverský * Jiří IV. (1820-1830) * Vilém IV. (1830-1837) * Arnošt August I. (1837-1851), bratr Viléma IV. * Jiří V. (1851-1866), království obsazeno Pruskem.

Králové Spojeného království Velké Británie a Irska Znak Spojeného království Velké Británie a Irska

Syn hannoverského kurfiřta Jiří Ludvík zdědil na základě Zákona o nástupnictví roku 1714 britský trůn jako Jiří I. +more Britští králové vládli do roku 1814 současně jako kurfiřti Hannoverští a vévodové Brunšvicko-Lüneburští, od roku 1814 jako králové Hannoverští. Po smrti krále Viléma IV. v roce 1837 nastoupila v Británii na trůn jeho neteř Viktorie, jelikož neměl mužského potomka. V Hannoveru ale nastoupil na trůn princ Arnošt August I. , strýc královny Viktorie.

* Jiří I. +more (1714-1727) * Jiří II. (1727-1760) * Jiří III. (1760-1820) * Jiří IV. (1820-1830) * Vilém IV. (1830-1837) * Viktorie (1837-1901).

Italská větev

Větev Rakousko-Este (Lotrinkové)

Znak vévodství modenského za vlády Lotrinků Po smrti Ercola III. +more zdědil vévodský titul jeho zeť Ferdinand Rakouský-d'Este (zemřel roku 1806). Po pádu Napoleona se mohl jeho syn jako František IV. (Francesco) ujmout svého dědictví v Itálii. Krátce poté také zdědil po své matce území Massy a Carrary.

Habsbursko-lotrinští vévodové byli v roce 1831 a 1848 vyhnáni, v obou případech se však poměrně rychle vrátili k moci. Po francouzsko-piemontské válce roku 1859 byl syn Františka IV. +more, vévoda František V. opět donucen uprchnout, tentokrát již definitivně. V prosinci roku 1859 se Modena, Parma a Toskánsko spojily ve Spojené středoitalské provincie, které byly v březnu 1860 anektovány Sardinským královstvím. František V. zemřel v roce 1875 bez následníka a tak připadl titul vévody modenského rakouské větve rodu resp. podle dohody arcivévodovi Františkovi Ferdinandovi d'Este ad personam. Po jeho smrti přešel titul přes císaře Karla I. , jeho syna Roberta (který založil novou lotrinskou větev d'Este) a z něho na jeho syna Lorenze.