Vilém Brunšvický

Technology

12 hours ago

Author

Vilém Brunšvický, německy Wilhelm August Ludwig Maximilian Friedrich (25. dubna 1806, Braunschweig - 18. října 1884, Sibyllenort), vévoda z Brunšviku a Lüneburgu, byl od roku 1830 až do své smrti vévodou z Braunschweigu.

Vilém byl druhorozeným synem vévody Fridricha Viléma a jeho ženy Marie Bádenské. Po smrti otce na bitevním poli v roce 1815 byl pod opatrovnictvím britského krále +more'>Jiřího IV. V roce 1826 se stal majorem pruské armády.

V roce 1830 propuklo v Brunšvicku povstání a sesadilo Vilémova staršího bratra Karla II. +more; Vilém se stal prozatímně vévodou, o rok později se stal vévodou definitivně. Přenechal většinu vlády svým ministrům a trávil většinu času mimo vévodství na svém panství Oels ve Slezsku.

I když se Vilém postavil v roce 1866 během prusko-rakouské války na stranu Pruska, byl jeho vztah k Prusku napjatý, jelikož Prusko odmítalo Vilémova nejbližšího příbuzného v mužské linii vévodu z Cumberlandu, který byl do roku 1866 také korunním princem Hannoverského království, jež bylo toho roku Pruskem anektováno.

Jeho smrtí vymřela linie Brunšvik-Bevern a post hlavy rodu Welfů a soukromý majetek přešel na hlavu hannoverské dynastie.

Vévoda Vilém se nikdy neoženil, zato měl velké množství nelegitimních potomků.

Následnictví

V roce 1884 zemřel brunšvický vévoda Vilém, který byl svobodný, bezdětný a byl poslední muž z brunšvicko-lüneburské větve rodu. Dědicem vévodství se měl stát další mužský příslušník rodu Welfů v řadě, a to hannoverský korunní princ Ernest August II. +more (vévoda z Cumberlandu), z vedlejší hannoverské dynastie.

Po připojení Hannoverska Pruskem v roce 1866 hannoverský král Jiří V. +more protestoval a odmítal přijmout ztrátu jeho trůnu. Po jeho smrti v roce 1878 se jeho syn Ernst August, vévoda z Cumberlandu rovněž přihlásil k jeho právům na hannoverský trůn. Bylo tak jasné, že Ernst August v tomto případě nemůže být Pruskem přijmut jako nástupce vévody Viléma v Brunšvicku.

Proto byla ustanovena regentská rada, která měla určit nového vévodu. Ta zvolila za regenta pruského prince Albrechta Pruského, synovce německého císaře, který nastoupil do funkce regenta +more_listopad'>2. listopadu 1885. Regent Albrecht zemřel 13. září 1906. Regentská rada se sešla a vyzvala zvláštní zasedání parlamentu, která rozhodla, že nebude schopna přistoupit okamžitě k volbě nového vladaře, ale spíše bude hledat způsoby, jak skoncovat s problémy mezi vévodou z Cumberlandu a králem Pruska. 28. května brunšvický parlament vybral jako regenta vévodu Johanna Albrechta Meklenbursko-Zvěřínského. Jeho regentství v Brunšviku začalo 5. června 1907.

O několik let později se situace změnila. Starší syn vévody z Cumberlandu Georg Wilhelm zemřel při autonehodě v roce 1912. +more Syn císaře Viléma II. a bratr Viktorie Luisy, princ Adalbert Pruský, a Max Badenský provedli jemné jednání, aby dohodli manželství Viktorie Luisy (dcery Viléma II. ) a Arnošta Augusta, čímž by bylo možné i jeho nastoupení v Brušvicku.

Vévoda z Cumberlandu se tedy vzdal svého práva na Brunšvik ve prospěch svého syna Ernsta. Ten zase souhlasil, že vstoupí do služby v pruské armádě (v regimentu husarů), což nutně vedlo k tomu, aby přijal slib věrnosti pruskému králi, Prusko upustilo od svých námitek a Ernst (Arnošt) August se konečně mohl stát brunšvickým vévodou a zetěm císaře Viléma II.

Tituly

1806 - 1830: Jeho Jasnost princ Vilém Brunšvicko-Wolfenbüttelský * 1830 - 1844: Jeho Jasnost vévoda brunšvický * 1844 - 1884: Jeho Výsost vévoda brunšvický