Karel II. Brunšvický

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Karel II. Brunšvický (30. října 1804, Braunschweig - 18. srpna 1873, Ženeva) byl od roku 1815 do roku 1830 vévodou brunšvickým.

Život

Původ a mládí

Karel II. , celým jménem Karel Fridrich August Vilém Brunšvický, se narodil 30. +more října 1804 v Braunschweigu, hlavním správním centru Brunšvického vévodství. Byl nejstarším synem „Černého vévody“ Fridricha Viléma Brunšvicko-Wolfenbüttelského a jeho manželky Marie Bádenské.

V dubnu 1808 zemřela jeho matka krátce po porodu mrtvé dcery. Společně s bratrem Vilémem je tak v Glückstadtu začala vychovávat jejich babička z matčiny strany, Amálie Hesensko-Darmstadtská. +more Otec Fridrich Vilém mezitím cvičil dobrovolnický sbor Schwarze Schar, který se měl postavit Napoleonovi. Na podzim roku 1809 utekl do Velké Británie a své syny vzal s sebou. Karel i Vilém se v Anglii, kde se o ně starala Augusta Frederika Hannoverská, stali celebritami; v roce 1814 bylo dokonce Vilémovi umožněno položit základní kámen Vauxhall Bridge.

Vévoda z Braunschweigu a Lüneburgu

V roce 1815 brunšvický vévoda Fridrich Vilém zemřel a titul i majetek po něm zdědil starší syn Karel. Ten byl v té době nezletilý, a proto byl jeho poručíkem ustanoven +more'>Jiří IV. , král Spojeného království, který byl zároveň panovníkem Hannoverského království a tím také suverénem Karlova vévodství. Když se Karel blížil k dovršení osmnáctin, začal se dožadovat svých práv, což ale Jiří odmítal s tím, že majetek nedostane, dokud mu nebude alespoň jednadvacet let. Nakonec se dohodli na kompromisu a Karel se oficiálně stal vévodou brunšvickým jako devatenáctiletý. Vládu ve vévodství převzal 30. října 1823.

Roku 1827 se Karel II. rozhodl, že všechny zákony, které byly vydány v době jeho nezletilosti Jiřím IV. +more, neplatí. Vyprovokoval tím spor s celým Hannoverským královstvím a musel zasáhnout Německý spolek, aby ho usměrnil. Všechny zákony tak zůstaly platné.

Sesazení

Jako vévoda Karel nevládl příliš dobře. Když pak v roce 1830 probíhala Červencová revoluce, byl zrovna v Paříži, odkud se urychleně vrátil a pohrozil svým poddaným, že jakékoliv nepokoje bude potlačovat násilně. +more 6. září po něm lidé při jeho cestě z divadla házeli kamení a následně se pokusili dostat i do paláce. Karlovi se podařilo uprchnout, jeho sídlo ale shořelo. 10. září tak do Braunschweigu přijel jeho bratr Vilém, kterého lidé vítali s nadšením.

Vilém původně vládl pouze jako zástupce za svého staršího bratra, po roce už byl považován za vládnoucího vévodu. Karel se pokusil diplomaticky i vojensky vzít si titul zpátky; neúspěšně. +more Žádný z evropských monarchů ho navíc nechtěl podporovat.

Zbytek života strávil sesazený brunšvický vévoda mimo Německo, většinou v Paříži a Londýně. Když v roce 1870 vypukla Prusko-francouzská válka, přesunul se do Švýcarska. +more Zemřel v Ženevě v hotelu Beau-Rivage. Bylo mu 68 let, nikdy se neoženil a neměl potomky. Městu Ženeva zanechal své nemalé bohatství, a tak mu byl postaven vlastní památník Monument Brunswick.

Amatérský šachista

V době své emigrace se Karel stal náruživým šachistou. Jeho nejslavnějším počinem v této hře je tzv. +more operní partie, kterou sehrál koncem roku 1858 proti jednomu z nejsilnějších hráčů na světě, americkému mistrovi Paulu Morphymu. Spolu s vévodou Karlem hrál proti Morphymu v operní partii také francouzský hrabě Isouard de Vauvenargues; oba aristokraté spolu tahy konzultovali. Přestože se o síle těchto hráčů vedou debaty, vévoda z Brunšviku byl pravděpodobně dle jeho jiných partií celkem silným šachistou.

Partie byla sehrána roku 1858 během představení v budově pařížské opery (Opéra Le Peletier) kam aristokraté amerického šachistu pozvali. Přestože prý chtěl Morphy původně nerušeně sledovat operu, ze zdvořilosti utkání během představení neodmítl (vévoda z Brunšviku hrával se svými společníky během představení i dříve a jednou byl ředitelem divadla kvůli hluku napomenut) a oba spojence porazil během sedmnácti tahů.