Egon Nezbeda

Egon Nezbeda (10. září 1913, Hamburk - 26. září 1991, Praha) byl vojenským pilotem československé armády, během druhé světové války létal v Královském britském letectvu (RAF). Po komunistickém převratu v únoru 1948 musel odejít z armády, po sametové revoluci (v listopadu 1989) mu byl (v roce 1991) propůjčen Řád Milana Rastislava Štefánika III. třídy. Certifikovaný mykolog - znalec středoevropských a cizokrajných hub.

Život

Studia a cesta k polní pilotáži

Egon Nezbeda se narodil 10. září 1913 v Hamburku v Německu. +more Již od ranného dětství mu byly vštěpovány morální zásahy členů sokolské organizace a jeho výchova se opírala i o myšlenky skautingu. Obchodní akademii vystudoval v Hradci Králové. Po absolvování povinné vojenské prezenční služby zahájil v roce 1935 studium v Prostějově na leteckém oddělení Vojenské akademie. Po ukončení studia nastoupil Egon Nezbeda k 8. zpravodajské letce (jako pozorovatel) 2. leteckého pluku. Ještě před 15. březnem 1939 splnil kvalifikační podmínky k udělení vojenské odbornosti letec - polní pilot.

Léta 1939-1945

Polsko

Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava přešel jako jeden z prvních do Polska. Přechod hranice z protektorátu do Polska se uskutečnil 29. +more května 1939. Egon Nezbeda jej absolvoval společně s Karlem Mrázkem, Stanislavem Zimprichem a Felixem Zbořilem. Tato skupina utíkajících ale tentokrát čítala cirka 20 československých leteckých poručíků (včetně Františka Fajtla) a zorganizoval ji Felix Zbořil za pomoci pana učitele Cyrila Macha.

Prvním cílem budoucích československých příslušníků RAF bylo Polsko, neboť se proslýchalo, že se právě v Polsku bude tvořit exilová československá armáda. Kromě vojáků a důstojníků do Polska odcházeli i lidé jiných profesí, hranice překračovali po železnici (v nákladních vagonech), pěší chůzí nebo šachtami dolů, které ústily na polském území. +more Po překonání polských hranic pokračovali do Krakova, kde byla (z uprchlíků z Československa) vytvořena tzv. československá vojenská skupina. Ani polská ale ani francouzská vláda nemohly v době míru přijímat do svých regulérních armád cizí státní příslušníky. Řešením (pro československé letce) byl dobrovolný podpis, kterým se Čechoslováci zavazovali ke vstupu do Francouzské cizinecké legie s dodatkem, že po vypuknutí (II. světové) války budou uvolněni a aby mohli bojovat ve „své“ armádě. V prvním přiblížení ale Poláci nejevili o československé letce (resp. o jejich začlenění do polské armády) zájem a tak se realizoval jejich následný přesun do Francie.

Francie

Výše popsaným „procesem“ prošel i Egon Nezbeda. Na polském území vstoupil do francouzské cizinecké legie a z Polska se přesunul do Francie. +more Po napadení Polska Hitlerem vyhlásili Britové a Francouzi válku Německu. V té době nastoupil Egon Nezbeda k letectvu. Od konce roku 1939 až do porážky Francie hitlerovským Německem (25. června 1940) byl zařazen na letišti v Toulouse-Francazal, kde velel zde dislokovaným československým letcům.

Velká Británie, Kanada

Po evakuaci československých letců z Francie do Velké Británie byl Egon Nezbeda přijat do RAF VR. Poté prošel výcvikem u 24. +more perutě v Hendonu a současně velel skupině československých pilotních žáků dislokovaných taktéž v Hendonu.

Po přeškolení na stíhačky Hawker Hurricane byl Egon Nezbeda v dubnu 1941 převelen k britské 501. stíhací peruti. +more U této jednotky se od 23. dubna 1941 do 21. června 1941 účastnil operačních letů (v té době měl hodnost F/O). U 310. československé stíhací perutě RAF následně působil od 21. června 1941 do 17. března 1942. Službu u této perutě začínal jako F/O ale končil jako F/Lt. (A dokonce u 310. československé stíhací perutě RAF založil sokolskou organizaci. ).

V letech 1942 až 1943 v Kanadě vykonával funkci velitele výcviku československých pilotních žáků. Po návratu do Velké Británie prodělal Egon Nezbeda přecvičení na vícemotorové letouny. +more Poté zahájil službu na čtyřmotorových transportních nebo bombardovacích strojích typu Liberator u 311. československé bombardovací perutě RAF.

Na základně britského fotoprůzkumného letectva v Bensonu studoval metodiku leteckého snímkování ve válečných podmínkách. Tady jej zastihl konec druhé světové války.

File:RAF 501 Sqn. svg|Insignie 501. +more britské stíhací perutě File:RAF310Sq. gif|Insignie 310. čs. stíhací perutě RAF v barvě (a s vojenským heslem: „We fight to rebuild“) File:Insignie. 310. CS. perut. RAF. jpg|Insignie 310. čs. stíhací perutě RAF na památníku 70. výročí návratu čs. perutí RAF u haly starého ruzyňského letiště v Praze File:RAF311Sq. gif|Insignie 311. čs. bombardovací perutě RAF v barvě (a s vojenským mottem: „Na množství nehleďte“) File:Insignie. 311. CS. perut. RAF. jpg|Insignie 311. čs. bombardovací perutě RAF na památníku 70. výročí návratu čs. perutí RAF u haly starého ruzyňského letiště v Praze.

Po roce 1945

Po skončení druhé světové války a návratu do osvobozeného Československa se Egon Nezbeda stal členem profesorského sboru na Vojenské letecké akademii v Hradci Králové. Po komunistickém „vítězném“ únoru 1948 byl v rámci personálních čistek v Československé armádě odeslán do výslužby (eufemistické označení pro „vyhazov“). +more Nebyl sám. V československé lidové armádě, budované po sovětském vzoru, nebylo místo ani pro demokracií „načichlé zápaďáky“ z RAF, ani pro polní kaplany a bývalé příslušníky československých legií z I. světové války.

Během dalších let se Egon Nezbeda protloukal všelijak. Časem se z něho ale stal uznávaný a certifikovaný znalec středoevropských i cizokrajných hub (pracoval pro Ministerstvo zdravotnictví v Praze). +more Dočkal se sametové revoluce a v květnu 1991 mu byl propůjčen Řád Milana Rastislava Štefánika III. stupně. Za necelý půlrok poté náhle dne 26. září 1991 v Praze zemřel ve věku 78 let. Jeho popel byl rozptýlen na louce rozptylu na Olšanských hřbitovech v Praze.

Ocenění

Plukovníku ve výslužbě Ing. Egonu Nezbedovi byl dne 8. +more května 1991 propůjčen: * Řád Milana Rastislava Štefánika Řád Milana Rastislava Štefánika III. stupně.

Publikační činnost (příklad)

Ing. Egon Nezbeda Ministerstvo zdravotnictví, Praha. +more Mimořádný úspěch československé lékařské vědy v léčení otrav muchomůrkou zelenou (Amanita phalloides). IN: Česká mykologie, ročník 19, číslo 2, Nakladatelství Československé Akademie věd, duben 1965; strany 83 až 84.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

CSÖLLEOVÁ, Eva, FORMÁNEK, Vítek a RAIL, Jan. Letci Pardubicka v RAF. +more Vyd. 1. Praha: ANLeT, 2012; 139 stran; (Ne)obyčejné osudy; svazek 3. . (Ing. Egon Nezbeda je na stranách 79 až 81) * BIČÍK Zdeněk, NĚMEČEK Jan. Českoslovenští letci z Pardubicka ve druhé světové válce. Východočeské muzeum (Pardubice); 1992; 64 stran; nákladem 300 kusů. * SITENSKÝ, Ladislav (fotografie) a HURT, Zdeněk (text). Stíhači. Vydání 1. (Cheb): Svět křídel, 1993; 184 stran + portréty; (Ing. Egon Nezbeda je na straně 120); ; 5000 výtisků; „Vydáno u příležitosti Memorial Air Show Roudnice, červen 1993“ * RAJLICH, Jiří a REŽNÁ, Jitka. Generál Fajtl: slovem historika, rodiny a objektivem fotografů. Vydání 1. Cheb: Svět křídel, 2012; 863 stran; strana 85 (foto Ing. Egona Nezbedy); Svět křídel; 145. .

Související články

310. +more československá stíhací peruť RAF * 311. československá bombardovací peruť RAF * Řád Milana Rastislava Štefánika * Cyril Mach.

Externí odkazy

Kategorie:Čeští stíhací piloti Kategorie:Příslušníci francouzské cizinecké legie Kategorie:Příslušníci 310. +more československé stíhací perutě RAF Kategorie:Příslušníci 311. československé bombardovací perutě RAF Kategorie:Příslušníci 24. perutě RAF Kategorie:Příslušníci 501. stíhací perutě RAF Kategorie:Čeští mykologové Kategorie:Nositelé Řádu Milana Rastislava Štefánika Kategorie:Narození 10. září Kategorie:Narození 1913 Kategorie:Narození v Hamburku Kategorie:Úmrtí 26. září Kategorie:Úmrtí 1991 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.