Einsteinova rentgenová observatoř

Technology

12 hours ago

Author

kresba HEAO B Einsteinova rentgenová observatoř (HEAO-2) byl první plně zobrazovací rentgenový teleskop vypuštěný do kosmického prostoru a druhý ze tří vysokoenergetických astrofyzikálních observatoří NASA. Před startem nesla observatoř jméno HEAO B, po úspěšném dosažení oběžné dráhy byl název změněn na počest Alberta Einsteina.

Start a ukončení mise

Einsteinova observatoř, HEAO-2, byla vynesena do kosmu dne 13. listopadu 1978 z Mysu Canaveral na Floridě na nosné raketě Atlas-Centaur SLV-3D na téměř kruhovou oběžnou dráhu s počáteční výškou mírně nad 500 km. +more Sklon oběžné dráhy byl 23,5 stupně.

Observatoř ukončila svoji činnost v roce 1982 a po vstoupu do zemské atmosféry shořela 25. března 1982.

Přístrojové vybavení

Einsteinova observatoř nesla jeden velký rentgenový dalekohled, který poskytoval vynikající úroveň citlivosti (stokrát lepší než bylo dosaženo dříve) a vteřinové úhlové rozlišení bodových zdrojů a plošných objektů. Observatoř měla přístroje citlivé v rozmezí 0,2 - 3,5 keV. +more V ohniskové rovině dalekohledu byly instalovány čtyři přístroje: * HRI, neboli zobrazovací kamera s vysokým rozlišením, 0,15-3 keV * IPC, neboli zobrazovací proporcionální čítač, 0,4 až 4 keV * SSS, neboli polovodičový spektrometr, 0,5 až 4,5 keV * FPCS, neboli Braggův ohniskový krystalový spektrometr Byl přítomen také koaxiální nástroj MPC, sledovací proporcionální čítač, pracující v rozsahu 1-20 keV, a dva filtry, které mohly být použity se zobrazovacími detektory: * BBFS, širokopásmový filtrační spektrometr (hliníkové a beryliové filtry, které lze umístit do rentgenového paprsku pro změnu spektrální citlivosti) * OGS, mřížkový spektrometr (mřížky se spektrálním rozlišením 50).