Ekonomická nerovnost

Příčiny

Země podle celkového bohatství (biliony USD) +morepng|náhled|300pixelů'>Rostoucí ekonomická nerovnost v USA v letech 1989-2013 Existují různé úhly pohledu na příčiny ekonomické nerovnosti. Dle Paula A. Samuelsona jsou příčiny, které způsobují ekonomickou nerovnost tyto:.

* Schopnosti a dovednosti: Lidé se liší svými schopnosti, tyto diference vedou k různým pracovním dovednostem, a tudíž k různé výši platů a mezd. Diference ve schopnostech mohou být tělesné, povahové nebo duševní. +more Diference mohou být spojené s biologickým dědictvím, ekonomickým a sociálním prostředím. * Intenzita práce: Diference vynaloženého úsilí lidí v jejich zaměstnání. * Rozdíly v povolání: Část diference v povolání lze vysvětlit dobou odborné přípravy na povolání, typem práce, místem výkonu práce, odvětvím národního hospodářství. * Rozdíly ve vzdělání: Diference, které odráží rozdíly v kvalitě pracujících. * Pracovní diskriminace: Jedná se především o diskriminaci na základě pohlaví, věku, národnosti a náboženství. * Dědictví, úspory a ochota přijímat riziko: Z těchto příčin vyplývá nerovnost v bohatství v domácnostech, kde vzniká kapitálová nerovnost a disproporce ve vlastnictví půdy.

Další příčiny

Dle M. Lapáčka mají na příjmové nerovnosti ve státě podíl i další faktory, než jen a pouze výše uvedené příčiny. +more Navíc dle něj tyto faktory nikdy nepůsobí zcela izolovaně, ale pokaždé se rozvíjejí v oboustranné součinnosti. Některé z těchto negativních faktorů lze účinně ovlivnit státními intervencemi, u jiných je tato eventualita omezená, a to především u těch faktorů, které vznikají na základě působení tržních sil. Jedná se o tyto faktory: * Rozdíly v příjmech ze závislé činnosti a rozdíly v příjmech z podnikání, které závisí na jednotlivých druzích činnosti * Stav aktiv a majetku a s tím související dělení lidí ve společnosti na bohaté a chudé * Fiskální nástroje státní politiky - např. daňový systém státu * Uplatňovaná sociální politika státu * Výše absolutně a relativně chápaného konceptu sociální chudoby * Limity chudoby ve společnosti * Disponibilní úspory v domácnostech. Jak už bylo zmíněno, pojem „nerovnost“ je úzce spjat s pojmem „rovné příležitosti“. Například Richard Tawey ve své eseji píše, že všem lidem by mělo být „stejnou měrou umožněno naplno využít všeho, co vlastní. “.

V novější ekonomické literatuře se determinanty ekonomických výsledků dělí do dvou skupin na základě práce Johna Roemera. První skupina je dána „okolnostmi“, tyto determinanty lidé nemohou ovlivnit (např. +more pohlaví, rodinné zázemí, rasa). Druhou skupinu tvoří „úsilí“, za tu nese každý člověk osobní odpovědnost. Rovnosti příležitostí lze dosáhnout pokud „okolnosti“ přestanou hrát roli a vše bude záviset na osobním „úsilí“.

I přes proklamaci rovnosti, lidé chtějí nerovnost tím, že chtějí výhody.

Výpočet

narovnaného indexu lidského rozvoje Existuje několik způsobů, jak přistupovat k měření ekonomické nerovnosti. +more Nejčastěji se měří buď jako poměr mezi průměrným bohatstvím pětiny nejbohatších k průměrnému bohatství nejchudší pětiny obyvatel, anebo Giniho koeficientem, což je bezrozměrné číslo mezi 0 a 1. Někdy se místo pětin (kvintilů) užívají pro měření desetiny (decily). Mezi další způsoby měření například patří # Lorenzova křivka # Variační koeficient # Giniho index # Atkinsonův index nerovnosti # Theilův index nesouladu # Koeficient příjmové nerovnosti S80/S20 # Index Robina Hooda # Saezova-Pikettyho nerovnost (SPI) 324x324pixelů.

Giniho index

Giniho index je jedna ze standardních charakteristik měřící příjmovou nerovnost. Je založen na Lorenzově křivce. +more Tento index můžeme interpretovat tak, že vyjadřuje nakolik se Lorenzova křivka liší od absolutně rovnoměrného rozdělení příjmů. Může nabývat hodnot 0 až 1. Přičemž hodnota 0 vyjadřuje dokonalou rovnost v rozdělení příjmů a 1 absolutní nerovnost příjmů. Giniho index můžeme obecně definovat jakoGI=\frac{A}{A+B^\prime},kde A je plocha mezi Lorenzovou křivkou pro absolutně rovnoměrné rozdělení příjmů a Lorenzovou křivkou a B je plocha pod Lorenzovou křivkou. Pokud položíme že Lorenzova křivka je určena jako funkce LC(x) Poté lze B vyjádřit pomocí integrálu jakoB=\int\limits_{0}^{1} LC(x)dx. Mimo Grafickou interpretaci lze Giniho index spočítat také pomocí vzorceGI=\frac{\sum_{i=1}^N\sum_{j=1}^N\mid y_i-y_j\mid}{2N^2\bar{y}},což můžeme interpretovat jako průměr rozdílu příjmů y mezi všemi páry jednotlivců.

Giniho index je sledován také Světovou bankou.

Palma ratio

Poměr Palma (anglicky Palma ratio) řeší citlivost Giniho indexu na změny v prostředních 50% a naopak necitlivost na změny vysoko a nízko. Tato metoda je pojmenována podle chilského ekonoma Gabriela Palmy, který si tvrdí, že příjmy střední třídy představují zhruba polovinu HDP, zatímco druhá polovina je rozdělena mezi nejbohatších 10% a nejchudších 40%, zatímco podíl těchto dvou je velmi rozdílný.

Palma ratio tedy měří podíl příjmů mezi nejbohatšími 10% a nejchudšími 40%.

Atkinsonův index nerovnosti

Jedním z alternativních způsobů měření nerovnosti ve společnosti je Atkinsonův index nerovnosti. Poprvé byl popsán britským ekonomem Anthonym Atkinsonem. +more K vypočítání jeho hodnoty se nejdříve určí tzv. spravedlivý průměrný příjem (ye). Jeho definicí je „rovnoměrně rozdělený příjem ve skupině, který vytvoří stejnou úroveň blahobytu, jako stávající rozložení příjmů“. Ten se dá vypočítat následovně: bezrámu * yi odpovídá vyrovnanému příjmu i-té skupiny * e je parametr averze lidí vůči nerovnosti * n odpovídá počtu příjmových skupin.

Parametr averze vůči nerovnosti vypovídá o míře tolerance společnosti k rovnostářství. Teoreticky může nabývat hodnost e hodnost přibližně v rozmezí intervalu . +more Samotný Atkinsonův index se poté spočítá takto: bezrámu * µ odpovídá současnému průměrnému příjmu na osobu.

Atkinsonův index I může nabývat hodnot . Čím více se budou blížit výše průměrnému příjmu ve skupině spravedlivému průměrného příjmu ve společnosti, tím více se bude I blížit nule, tím bude rozdělení příjmů rovnoměrnější, až, teoreticky, v bodě 0, naprosto rovnoměrné. +more Naopak na druhou stranu směrem k hodnotě 1 budou příjmy čím dál více nerovnější.

Theilův index nesouladu

Další z možných ukazatelů příjmové nerovnosti ve společnosti. Je odvozen Pomocí tzv. +more entropie, což je míra nejistoty (chaos). Konkrétně tento index pracuje s Shannonovou entropií. Shannonova entropie je informační entropie definovaná jako míra neurčitosti ve zprávě. V souvislosti s příjmy je entropie dána vzorcemS=-\sum_{k=1}^N\frac{y_i}{\sum_{k=1}^N y_i}\ln\left ( \frac{y_i}{\sum_{k=1}^N y_i} \right ),kde N je počet osob a y_i je příjem i-té osoby. Dále pro výpočet indexu potřebujeme znám maximální entropii, kterou lze vyjádřit jako S_{max}=\ln N. Následně je Theilův index definován jako rozdíl maximální entropie A Shannonovy entropie daných dat. Což lze zapsat následujícím vzorcem.

T=\frac{1}{N}\sum_{i=1}^N (\frac{y_i}{\bar{y}}\ln \frac{y_i}{\bar{y}}),kde \bar{y} je průměrný příjem.

Theilův index T může nabývat hodnot . Při hodnotě 0 (nulová nerovnost, absolutní rovnost) obdrží každý průměrný příjem, naopak pokud by T nabylo hodnoty přirozeného logaritmu (absolutní nerovnost), veškerý příjem by obdržela pouze jedna osoba. +more Index je tedy shora omezen hodnotou \ln N. Lze i znormalizovat a upravit tak aby nabýval hodnot od 0 do 1. Poté takto upravený vzorec nazýváme normovaný Theilův index a můžeme ho určit vzorcem.

NT=\frac{1}{N\ln N}\sum_{i=1}^N (\frac{y_i}{\bar{y}}\ln \frac{y_i}{\bar{y}}).

Theilův index nesouladu se dá také dobře použít při rozdělení populace do několika podskupin (například krajů, případně jiných územních celků). Vzorec pro tento výpočet pak vypadá takto: +morepng|vlevo'>bezrámu * yi je podíl příjmu podskupiny i na celkovém příjmu * Ti je Theilův index pro podskupinu i * n je počet podskupin * xi je průměrný příjem v podskupině i * x je průměrný příjem ve společnosti.

Výpočet Theilova indexu v jeho prosté (nevážené) i vážené formě a také rozklad Theilova indexu na jeho vnitro-skupinovou a mezi-skupinovou složku je možno provést např. pomocí volně dostupné aplikace [url=http://web. +morenatur. cuni. cz/~pepino/EasyStat_1_0_manual. pdf]EasyStat[/url].

Koeficient příjmové nerovnosti S80/S20

300x300px Je definován jako poměr objemu příjmů připadajících na 20 % osob s nejvyššími vyrovnanými příjmy ve společnosti (5. +more kvintil) k objemu příjmů připadajících na 20 % osob s nejnižšími vyrovnanými příjmy ve společnosti (1. kvintil). Výsledný koeficient vyjadřuje příjmy nejbohatší 20 % vrstvy obyvatelstva k poměru 20 % nejchudší vrstvy obyvatelstva, čím vyšší koeficient je, tím jsou vyšší příjmy nejbohatší vrstvy obyvatelstva.

Index Robina Hooda

Index Robina Hooda, označován také jako Hooverův index, je nejjednodušší metodou výpočtu nerovnosti. Jedná se podíl všech příjmů, které by musely být přerozdělovány, aby bylo dosaženo rovnoměrného rozdělení. +more Tedy, pokud je Hooverův index rovný nule, jedná se zcela rovnoměrné rozdělení a není potřeba přerozdělovat žádné zdroje. Naopak, pokud je Hooverův index 1, je potřeba přerozdělit 100% příjmu, který momentálně popírá pouze jedna rodina. Hooverův index se pohybuje mezi 0 a 1.

Teorie lidského kapitálu

Definice lidského kapitálu podle OECD pojímá lidský kapitál jako znalosti, dovednosti, schopnosti a vlastnosti jedince, které usnadňují vytváření osobního, sociálního a ekonomického blaha.

Tuto teorii zpracoval druhé polovině 20. stolení americký ekonom Gary S. +more Becker. Ve svém díle Human capital, A Theoretical and empirical analysis with special reference to eduaction Becker tvrdí, že investicemi do lidského kapitálu, především investicemi do vzdělání, lze efektivně zvyšovat produktivitu a budoucí příjmy.

Jako každá teorie, ani tato není všeobecně přijímána bez kritiky. Teorie lidského kapitálu není jediným vysvětlením pozitivního vztahu mezi kvalifikací a příjmem. +more Ekonomové se shodují na pozitivní korelaci mezi těmito jevy, avšak i zde platí vědecká zásada: korelace neimplikuje kauzalitu. Tedy vyšší vzdělaní, schopnosti a dovednosti nemusí nutně znamenat vyšší hladinu příjmu.

Ekonomická nerovnost v ČR

náhled Na příjmovou nerovnost v České republice měla zásadní vliv transformace ekonomiky v 90. +more letech 20. století z plánované ekonomiky na tržní ekonomiku. Po dlouhém období, kdy byl v socialistickém Československu uplatňován prakticky ve všech sférách princip nivelizace - včetně vyrovnávání mezd, příjmů a úspor, tak došlo ke zvýšení nerovnosti v příjmech.

Podle údajů Giniho index (Eurostat data 2019) patří ČR třetí příčka zemí s nejnižším indexem menší index má pouze Slovensko a Slovinsko. Tedy Česká republika je stále jedním ze státu s nejnižší nerovností příjmů. +more ČR má hodnotu tohoto indexu 24 k porovnání celoevropský průměr je 30,7.

Podle další metody měření nerovnosti příjmů kvantilovým podílem jehož statistiku poskytuje Eurostat (Eurostat data 2019). je ČR společně se Slovenskem zemí s nejmenším rozdílem příjmů dosahuje hodnoty 3,34, přičemž evropský průměr je 5,09.

Z těchto dvou ukazatelů a světové bilance Giniho indexu lze usoudit že ČR je i celosvětově jedním z příjmově nejvyrovnanějších států.

Ekonomická nerovnost ve světě

Společnost lovců a sběračů byla rovnostářskou společností; ekonomická nerovnost se pak vyvíjela již od starověku. S velikostí měst roste i nerovnost v nich. +more Dle organizace Oxfam, v roce 2010 vlastnilo 388 jedinců stejné množství jmění jako chudší polovina světové populace. Tohle číslo kleslo na 85 osob v roce 2014 a v roce 2015 na 80 jedinců. V roce 2016 62 osob vlastnilo stejné množství bohatství jako nejchudší polovina obyvatelstva, t. j. 3,6 miliardy lidí. Lidé přijímají existenci jednoho daného miliardáře než skupiny miliardářů. Evropa se drží stále jako jedna z oblastí světa s největší ekonomickou rovností zatímco největší ekonomickou nerovnost pozorujeme na středním východě. Podle dat ze světové banky se ve světě Giniho index pohybuje spíše kolem hodnot 35-45.

Nerovnost mezi zeměmi

U zemí s různou sociální a hospodářskou strukturou můžeme pozorovat velmi odlišné rozdělení příjmů. Nejméně rovné rozdělení příjmů vykazují tržně orientované země (například Spojené státy). +more Naopak státy severní Evropy (tzv. státy blahobytu) mají nejmenší nerovnosti. Největší nerovnosti pozorujeme ve středně bohatých zemích, zejména v zemích Latinské Ameriky (Brazílie, Argentina).

Chudoba a nerovnost

Chudoba je vcelku relativní pojem, vyjadřuje podmínky, za kterých lidé nemají dostatečný příjem. Je ale velice těžká vytyčit hranici mezi tím, kdo je chudý a kdo ne. +more V 60. letech byla ve spojených státech chudoba oficiálně definována jako takový příjem, který nepostačuje k nákupu základních potravin, oblečení, přístřeší a ostatních nezbytných věcí. Podle této definice potřebovala čtyřčlenná rodina v roce 2008 na přežití $21. 200. Tato suma vyjadřuje "hranici chudoby".

V 20. století můžeme ve Spojených státech pozorovat všechny fáze cyklického vývoje nerovnosti. +more Do 2. světové války zaznamenávali Spojené státy klesající nerovnost, poté do roku 1980 nastalo období stabilního poměru, ale v posledních 30 letech nerovnost roste. Příjmy nebohatších Američanů prudce rostli, zatímco příjmy chudých stagnovaly.

Odkazy

Reference

Literatura

(Hoeller a Joumard 201) ANON. , 2014. +more Přerozdělování [online]. [vid. 3. leden 2015]. * HOELLER, Peter a Isabelle JOUMARD, 2014. Income Inequality In Oecd Countries: What Are The Drivers And Policy Options. [online]. Singapore, SGP: World Scientific Publishing Co. . Dostupné z: http://site. ebrary. com/lib/cuni/docDetail. action. docID=10813535 * Samuelson P. A. Ekonomie. Praha: Svoboda, 1991, * Pavel Körner. CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE A VE SVĚTĚ: TEORIE A PRAXE. Praha, 2001. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Fakulta sociálních věd. * Blanka Sudová, Analýza příjmových nerovností, Plzeň 2016, Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky Diplomová práce.

Související články

Sociální nerovnost * Přerozdělování

Externí odkazy

http://www. ekf. +morevsb. cz/export/sites/ekf/cerei/cs/Papers/VOL15NUM01PAP01. pdf * OECD (2014), Income inequality (indicator). doi: 10. 1787/459aa7f1-en (Accessed on 03 January 2015) Dostupné z: http://data. oecd. org/inequality/income-inequality. htm#indicator-chart * Definice dle: ČSÚ, (on-line), (citace říjen, 25. ,2004), Přístup z internetu: http://www. czso. cz/csu/edicniplan. nsf/o/3007-03-v_roce_2001-metodicke_vysvetlivky * Stratil Zdeněk, 2014, Vliv krize na příjmovou nerovnost, dostupné z:https://www. vse. cz/vskp/43459_vliv_krize_na_prijmovou_nerovnost * https://dspace5. zcu. cz/bitstream/11025/23635/1/DP_Sudova. pdf * http://appsso. eurostat. ec. europa. eu/nui/show. do. lang=en&dataset=ilc_di12 * http://appsso. eurostat. ec. europa. eu/nui/show. do. dataset=ilc_di11&lang=en * https://data. worldbank. org/indicator/SI. POV. GINI. end=2019&start=1967.

Kategorie:Socioekonomika Kategorie:Sociální nerovnost