Eleonora Báčová-Kellerová

Život

Mládí

Narodila se v Levicích na jižním Slovensku v rodině vojáka Československé armády. Vychodila obecnou a střední školu. +more Po rozpadu Československa a vzniku Protektorátu Čechy a Morava a Slovenského státu roku 1939 odmítl její otec sloužit v nově vytvořené s fašismem kolaborující Slovenské armádě a rodina tak byla vystěhována do Zlonic, severovýchodně od Prahy. Účastnil se zde protinacistického odboje, byl členem zdejšího Národního výboru a díky své praxi velel v květnu 1945 akcím při osvobozování Zlonic na konci druhé světové války.

Pilotkou

Elena Báčová s pozemní posádkou před letounem MiG-15 Letectva ČSLA Báčová se začala v šestnácti letech věnovat letectví v aeroklubu ve Slaném. +more Na počátku 50. let pracovala jako telegrafistka na vojenském letišti v Praze-Kbelích. Roku 1951 absolvovala ŠPUL (Škola pro učitele létání) a stala se leteckou instruktorkou. Ročník spolu s ní absolvovalo ještě pět dalších žen. Začátkem 50. let se provdala za Jana Báču, vojenského letce a velitele ŠPUL.

Následně byla přijata do Československé lidové armády a absolvovala výcvik na stroji Arado pro pilotování proudových stíhacích letounů, který zakončila roku 1952. Dosáhla důstojnické hodnosti nadporučice. +more Poté byla zařazena k 5. SLP (Stíhací letecký pluk) pod velením svého manžela, umístěného na nově vzniklém armádním letišti Líně nedaleko Plzně, vybudovaného pro leteckou ostrahu západní hranice ČSSR se Spolkovou republikou Německo. V tom jí pomohl rodinný původ i sňatek s Janem Báčou. V roce 1954 nebo 1955 byla Báčová zaškolena také na sovětských stíhacích proudových strojích MiG-15 (včetně např. střelby na pozemní cíl), jako jediná žena v Československu. Tehdejší komunistická politika, opírající se rovněž o prosazování většího zastoupení žen ve všech profesích podle vzoru Sovětského svazu, osobnost Báčové propagačně využívala a oslavovala ji ve státem řízeném tisku či v reportáži Československého filmového týdeníku z roku 1955. Za svou službu v armádě byla roku 1955 vyznamenána medailí Za statečnost.

Odchod z ČSLA

+more_SLP_s_trupem_letounu_MiG-19_v_Líně|Líních_u_Plzeň'>Plzně Záhy však byl vedením letectva program výcviku vojenských pilotek zastaven a Báčová byla stažena z aktivních letů, podle vzpomínek Báčové mj. proto, že odmítala účast na ideologických propagačních besedách a chtěla raději aktivně létat. Armádu opustila v roce 1958.

Usadili se s manželem v Praze. Není známo, že by se posléze nadále věnovala létání.

Následovnice

Eleonora Báčová byla jedinou pilotkou vojenského proudového letounu až do roku 2002, kdy byla na obor bojový pilot na Vojenské akademii v Brně přijata Kateřina Hlavsová z Pardubic, která poté nastoupila do aktivní služby, mj. na strojích Aero L-39 Albatros. +more Armáda České republiky od té doby zařazuje pilotky k plnění vojenských úkolů.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. armadni-literarni-klub. +morecz/files/L-TAL-JSEM-PATN-CTKU--2. vyd. pdf]Publikace o pilotech MiG-15[/url] * [url=https://adoc. pub/zlonicky-zpravodaj-antonin-chochola51f2b24218eda1cae1df96c32b71815744568. html]První čs. proudová pilotka[/url].

Kategorie:Českoslovenští vojenští letci Kategorie:České letkyně Kategorie:Průkopníci letectví Kategorie:Narození v Levicích Kategorie:Telegrafisté Kategorie:Narození 1930 Kategorie:Slovenští letci Kategorie:Čeští stíhací piloti Kategorie:Slovenští stíhací piloti Kategorie:Lidé ze Zlonic Kategorie:Letci z Plzně Kategorie:Ženy