Elijáš

Prorok Elijáš. Elijáš (většinou psáno neetymologicky Eliáš, hebrejsky , Elijahu, „Bůh můj je Hospodin“) je starozákonní prorok 9. století př. n. l. Elijášův život a skutky zaznamenávají 1. a 2. kniha královská. Někteří badatelé uvažují o Elijášovi (popřípadě Elijášově škole proroků) jako o tzv. Elohistovi, tedy jednom ze čtyř pravděpodobných autorů Pentateuchu (viz Teorie vzniku Tóry).

Život

Elijáš, na rozdíl od mnoha významných starozákonních proroků, nemá v Bibli po sobě pojmenovanou knihu. Je považován za největšího z proroků, pravoslavná i katolická církev jej uctívá jako svatého. +more Eliášův učeň byl Elíša. Elijáš je známý také tím, že nezemřel, ale byl vzat přímo do nebe.

Elijáš zajistil, že izraelský lid opět uznal Hospodina za svého Boha a hlásal: „Jen Hospodin je Bůh.“ Poté byl Elijáš vzat do nebe a jeho učeň Elíša se stal prorokem.

V judaismu

+morejpg|náhled|250x250px|Elijášovo_nanebevzetí_je_častým_motivem_křesťanských_obrazů. _'>vlevoV rámci judaismu je postava Elijáše spojena s nejrůznějšími obřady. Například při rituální obřízce (viz brit mila) nesmí chybět tzv. kise šel Elijahu ( křeslo Elijáše) . Toto křeslo až na několik okamžiků, kdy se do něj položí nemluvně, zůstává prázdné. Tento zvyk má být připomínkou toho, že se i tak významný prorok, jakým byl Elijáš, mýlil, když si myslel, že z celého Izraele zůstal jako jediný, kdo zůstal věrný smlouvě. Podle jedné židovské legendy Bůh uložil Elijášovi laskavý trest, jenž spočívá v tom, že až do příchodu Mesiáše musí být přítomen při každé obřízce, jíž se smlouva mezi Bohem a Izraelem stvrzuje.

Pesach

Součástí tradičního sederového večera o svátku Pesach je tzv. kos šel Elijahu ( pohár Elijáše). +more Tento pohár má být ze všech používaných pohárů při večeři nejzdobnější a je vyhrazen pro Elijáše, který má ohlásit příchod Mesiáše. Prorok Elijáš je rovněž připomínán bezprostředně po obřadu, jimž se ukončuje Šabat (tzv. havdala), a sice písní Elijahu ha-navi ( prorok Elijáš) .

V křesťanství

Elijáš vystupuje i v novozákonní literatuře, konkrétně epizodě, která se nazývá Proměnění Páně (jde o takřka totožný příběh opakující se ve 3 evangeliích). Tehdy se Elijáš spolu s Mojžíšem objevili po boku proměněného Ježíše Krista.

V mormonismu

Mormoni věří, že Elijáš musel být nanebevzat, aby mohl na Hoře proměnění předat apoštolům Petrovi, Jakubovi a Janovi (předsednictvu Kristovy církve) klíče Elijášova kněžství (podle CJKSPD klíče pečetící moci). Kdyby zemřel, nemohl by tak učinit, jelikož klíče mohou vždy předávat pouze tělesné (živé nebo vzkříšené) bytosti. +more Totéž platí pro postavu Mojžíše, která byla při Proměnění přítomna a která podle mormonské tradice nezemřela, ale byly vzata do nebe (srovnej s apokryfem Nanebevzetí Mojžíšovo a verše, z Judova dopisu 1:9, který daný pseudepigraf volně cituje).

Mormoni věří, že se Elijáš zjevil během sabatního večera o svátku Pesach při zasvěcení chrámu v Kirtlandu. Mormoni věří, že jde o naplnění židovské tradice, jelikož židé při každém Pesahu nechávají jednu židli volnou pro Eliáše, který by se mohl vrátit.

Kirtlandské zjevení

Podle Nauky a smluv (mormonského svatého Písma) předal prorokovi Josephu Smithovi klíče kněžství, jež se týkaly obřadů pro zemřelé. On sám popsal tento zážitek slovy:

O znovuzřízení této elijášovské moci prorokoval podle mormonismu už anděl Moroni při první návštěva u Josepha Smithe:

Křty za mrtvé

Podle Oddílu 128 Nauky a Smluv bylo Elijášovo kněžství potřebné ke křtům za mrtvé, jež jsou mormony praktikovány.

V islámu

Prorok Elijáš je taktéž ctěnou osobou v Islámu. Je kromě jiného zmíněn v súře 37, kde se píše:

Elijáš je také zmíněn v souvislosti se Zacharijášem, Janem Křtitelem a Ježíšem v súře 6 (verš 85).

Související články

Tell Mar Elias - biblické místo v Jordánsku, uznávané místo Eliášova narození

Reference

Literatura

SPEYR, A. von. Eliáš. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1992. .

Externí odkazy

Související články

Eliášův oheň * Elíša * Řád karmelitánů * Karmel (pohoří) * Ilja, Elias

Kategorie:Starozákonní proroci Kategorie:Mormonství