Emanuel Bosák

Technology

12 hours ago

Author

Emanuel Bosák byl český teolog, spisovatel a kazatel, který se narodil 15. prosince 1858 v Jihlavě a zemřel 27. dubna 1942 v Praze. Byl významnou postavou ve vývoji českého katolického myšlení na přelomu 19. a 20. století. Bosák vystudoval teologii na Filosoficko-teologické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Po dokončení studia byl vysvěcen na kněze a působil jako kaplan na různých místech v Čechách. Později se stal profesorem Starého zákona na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze. Jeho nejvýznamnějším dílem je dvanáctisvazkový komentář k Bibli, který je dodnes vysoce ceněný odborníky. Bosák se rovněž zajímal o biblickou archeologii a podílel se na vzniku českého katolického biblického slovníku. V období před první světovou válkou byl Bosák členem českého katolického hnutí Spolek svatého Vojtěcha, které se snažilo o obnovu katolické církve v českých zemích. Po skončení války se angažoval v otázkách podpory chudých a sociálně slabých vrstev obyvatelstva. Emanuel Bosák je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých katolických teologů a jeho dílo je stále studováno a citováno ve vědeckém prostředí. Jeho myšlenky ovlivnily mnoho následujících generací teologů a jeho přístup k interpretaci Bible je stále aktuální.

Emanuel Bosák (2. září 1924 Jičín - 22. prosince 2011 Praha) byl český a československý sportovní funkcionář, předseda Československého svazu tělesné výchovy a sportu a Československého olympijského výboru, politik Komunistické strany Československa, na počátku normalizace ministr mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky.

Biografie

Vystudoval Lepařovo reálné gymnázium v Jičíně, potom Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy a Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. V letech 1950-1951 pracoval v oboru Sportovních her dělnické mládeže při Československé obci sokolské a vyučoval na Tyršově ústavu pro tělesnou výchovu a sport v Praze. +more V období let 1951-1953 působil jako politický pracovník a instruktor útvaru armádní tělesné přípravy, v letech 1953-1958 byl vedoucím odboru Státního výboru pro tělesnou výchovu a v letech 1957-1962 vedl oddělení na Československém svazu tělesné výchovy a sportu. Mezi roky 1963 a 1967 vyučoval na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, přičemž působil v letech 1964-1967 jako její proděkan. V roce 1967 se stal předsedou Československého svazu tělesné výchovy a sportu a z titulu této funkce zároveň předsedou Československého olympijského výboru. Na tomto postu se zabýval přípravou kandidatury Prahy na pořádání Letních olympijských her v roce 1980 (později ovšem byly tyto plány opuštěny a LOH pořádala Moskva). V letech 1952-1970 byl také členem výboru mezinárodní atletické federace IAAF a v letech 1970-1974 i členem její rady. Od roku 1967 působil i jako člen ideologické komise Ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Po provedení federalizace Československa byl 8. ledna 1969 jmenován členem české vlády Stanislava Rázla jako ministr mládeže a tělovýchovy. +more Na tomto postu setrval jen do září 1969. V následující vládě již bylo samostatné portfolio mládeže a tělovýchovy zrušeno. Za své postoje z let 1968-1969 byl po roce 1970 pronásledován. Až do odchodu do penze v roce 1990 potom působil jako učitel předmětu organizace a řízení tělesné výchovy na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Napsal řadu odborných publikací nebo monografii o Františku Jandu-Sukovi. Podílel se na vzniku některých sportovních akcí jako Krkonošská sedmdesátka (původní název Po hřebenech Krkonoš). Sám se jich aktivně účastnil. V Praze vyhledával přespolní běh Velká kunratická. V roce 1990 byl zvolen čestným členem Československého olympijského výboru.