Emanuel Hloupý
Author
Albert FloresEmanuel Hloupý (23. srpna 1904, Praha-Holešovice - 15. únor 1967, Nechanice) byl významný sběratel českého moderního umění, ale také antické sklo, keramiku a mince. Sbírku moderního umění v závěti odkázal Národní galerii v Praze, kolekci antického umění z Národnímu muzeu a Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze.
Život
Emanuel Hloupý se narodil v početné rodině topiče státní dráhy Jana Hloupého (*1861) a jeho manželky Alžběty, rozené Kratochvílové (*1862). Byl nejmladší ze šesti synů (jeden zemřel předčasně), měl též sestru.
Vyučil se mědikovcem a později pracoval jako montér Škody Hradec Králové. Byl vysílán na montáže i do zahraničí. +more Roku 1949 pracoval na stavbě cukrovaru v Sýrii, odkud přivezl z vykopávek kolekci antického skla, kterou později odkázal Národnímu muzeu. Za druhé světové války, kdy bylo moderní umění pro zájemce nepřístupné, byla Hloupého soukromá sbírka otevřena návštěvám. Krátce po válce počítal s odkazem městu Hradec Králové, ale po negativních zkušenostech a šikanování v 50. letech se rozhodl sbírku věnovat Národní galerii v Praze. V 60. letech pracoval jako konzervátor Muzea v Hradci Králové.
Sbírat umění začal už počátkem 30. let a svým zaujetím i odbornými znalostmi byl mezi sběrateli výjimečnou osobností. +more Vincenc Kramář ho přátelsky nazýval panem Chytrým. Když se o něm dozvěděl profesor František Muzika, navštívil ho v Hradci Králové osobně a ocenil jeho znalosti i výjimečný cit pro výtvarné umění. Muzika i jeho přátelé poté některé obrazy věnovali Hloupému zdarma. Hloupý zprvu nakupoval díla hradeckých umělců a během návštěv Prahy se postupně seznámil s řadou výtvarníků i literátů. Díla většinou získával na splátky a díky osobním přátelstvím i za přijatelné ceny. Jednou z jeho prvních akvizic bylo roku 1936 Fillovo Zátiší s eidamským sýrem. Fillovy obrazy i sochy, reprezentující průřez celou jeho tvorbou od holandského období až do konce 30. let, tvořila jádro sbírky. Předválečná díla Emila Filly ze sbírky Hloupého byla např. roku 1966 součástí výstavy Paris-Praha v Muzeu moderního umění v Paříži. Během války si Hloupý dopisoval s Hanou Fillovou a po návratu Emila Filly z koncentračního tábora jim občas zajistil dodávky potravin z venkova. První článek o jeho sbírce byl publikován už roku 1947. Hloupý také roku 1947 uváděl výstavu Skupiny Ra v Hradci Králové.
Zvláštní místo ve sbírce Hloupého měl František Gross, zastoupený rozsáhlým souborem prací. Kromě toho shromáždil Hloupý velký soubor surrealisticko-imaginativního umění s díly Jindřicha Štyrského, Toyen, Františka Muziky (vše z 30. +more let), díla Zdeňka Sklenáře ze 40. let a poválečné umění zastoupené díly Mikuláše Medka, Václava Hejny, Oty Janečka, Roberta Piesena. V 60. letech kupoval díla Jiřího Balcara a Vladimíra Boudníka. Hloupý vlastnil i díla imaginativního sochařství (Filla, Preclík), mezi pracemi na papíře byl např. soubor karikatur Antonína Pelce.
Roku 1965 se Emanuel Hloupý sám obrátil na Národní galerii s úmyslem jí svou sbírku odkázat. Motivací byl pro něj i slib tehdejšího ředitele Jana Krofty, že kolekce bude zachována ve své celistvosti a Hloupý tak bude mít vybudován jakýsi památník. +more Ještě rok po uzavření smlouvy, v lednu 1967, přivolal v té době těžce nemocný sběratel k sobě do nemocnice přítele Petra Hartmanna, aby na seznam odkázaných položek připsal díla Štyrského a Toyen aktuálně zapůjčené na výstavu. Celková hodnota odkázané sbírky byla v roce 1967 vyčíslena na jeden a čtvrt milionu korun.
Odkaz sbírky Emanuela Hloupého měl velký ohlas v dobovém tisku. Některé články živily mýtus o prostém a nezištném královéhradeckém montérovi a sociální kontext vzniku sbírky, aniž by zmiňovaly, že sbírka byla darována sběratelem umění. +more Jiní se upřímně podivovali nad tím, jak mohl za pouhých třicet let shromáždit takové umělecké poklady.
Hloupý vlastnil i sbírku antických mincí a lidové keramiky, kterou odkázal Národnímu muzeu v Praze a knihovnu, kterou získala Státní vědecká knihovna v Hradci Králové.
Sbírka obrazů (výběr)
Emil Filla, Zátiší s houslemi (1926) * Emil Filla, Celista (1930) * Emil Filla, Žena po koupeli (1930) * Emil Filla, Zátiší se sovou (1936) * Emil Filla, Zátiší s eidamským sýrem (1936) * Emil Filla, Zápas Hérakla se lvem (30. léta) * Emil Filla, socha Hlava * František Muzika, Akt (1930) * Zdeněk Sklenář, Zelené zátiší (40. +more léta) * František Gross, Město (1943-1947) * Mikuláš Medek, Hlava plná malých nezbedností (1960).
Výstavy (výběr)
1966 České moderní umění ze sbírky Emanuela Hloupého, Palác Kinských, Praha * 1996 Osudová zalíbení: Sběratelé moderního umění I. 1900-1996, Veletržní palác, Praha
Reference
Literatura
Vít Vlnas a kol. , Sobě ke cti, umění ke slávě: Čtyři století uměleckého sběratelství v českých zemích, Západočeská galerie v Plzni, B&P Publishing, 2019, ISBN 978-80-7485-197-1 (B&P), ISBN 978-80-88027-35-5 (ZPG) * Marcela Rusinko, Snad nesbíráte obrazy. +more Cesty soukromého sběratelství moderního umění v českých zemích v letech 1948-1965, MUNI a P&B Publishing, Brno 2018, ISBN 978-80-7485-157-5 * Adam Henryk Budak, Michaela Pejčochová (eds. ), Velkorysost: Umění obdarovat, 349 s. , Národní galerie v Praze 2016, ISBN 978-80-7035-605-0 * Lenka Jaklová (ed. ), Královéhradečtí Evropané I-III: Osobnosti východních Čech, Krajský úřad Královéhradeckého kraje 2007, ISBN 978-80-86472-30-0 * Jaroslav Anděl, Karel Miler, Vít Havránek, Naďa Řeháková, Osudová zalíbení: Sběratelé moderního umění I. 1900-1996, Národní galerie v Praze, 1996, ISBN 80-7035-102-0 * Jiří Machalický, O souvislostech a charakteru, Lidové noviny 3. 6. 2003, s. 29.