Emanuel Kovář

Technology

12 hours ago

Author

Emanuel Kovář (12. ledna 1861 Vlašim - 14. července 1898 Praha) byl český lingvista a etnograf, docent na pražské filosofické fakultě. Jazyk zkoumal v širokých kulturních souvislostech; zabýval se také antropologií, sociologií a literaturou. Jako jednatel národopisné výstavy 1895 se stal jedním z nejpopulárnějších českých vědců. Byl tajemníkem Národopisné společnosti českoslovanské a měl významný podíl na prvním svazku Národopisného sborníku. Přispíval do Ottova slovníku naučného. Jeho vrcholným dílem je studie O původu lidské mluvy.

Život

Narodil se 12. +more ledna 1861 ve Vlašimi. Absolvoval nižší gymnázium v Benešově a vyšší ve Spálené ulici v Praze. V letech 1879-82 studoval srovnávací jazykovědu a moderní filologii na filosofické fakultě; vedle toho navštěvoval i přednášky na medicíně, zejména v oboru psychiatrie (poruchy řeči) a anatomie hlasového ústrojí. Roku 1883 získal titul doktora filosofie, v roce 1885 byl jmenován docentem pro všeobecný jazykozpyt. V letech 1889-90 absolvoval stáž na univerzitách v Lipsku a Berlíně.

Byl mnohostranným odborníkem. Vědu pokládal za filosofický soubor, který je nutno studovat vcelku. +more Ačkoliv byl především lingvistou, rozšířil své zkoumání na etnografii, antropologii, prehistorii, sociologii a estetiku, s cílem obsáhnout vzájemné vztahy mezi těmito obory.

Získal si velké zásluhy o Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze 1895. Do její přípravy se zprvu zapojil jen z vědeckého zájmu; brzy ale vynikl jako energický a vytrvalý agitátor a organizátor. +more 7. října 1891 byl jmenován jednatelem výstavy. Na její podporu pořádal přednášky a shromažďoval materiály. Svou neúnavnou pílí se stal nejznámější osobností výstavy a jedním z nejpopulárnějších českých vědců té doby.

Po skončení výstavy se zapojil do činnosti Národopisné společnosti českoslovanské, kde se stal tajemníkem. Připravil zde k vydání první svazek Národopisného sborníku.

Roku 1897 vážně onemocněl (nádor na štítné žláze). V posledním roce života ještě dokončil své vrcholné dílo - studii O původu lidské mluvy. +more Na jejím základě byl navržen na mimořádného profesora, jmenování se ale nedožil. Zemřel v Praze 14. července 1898, pohřben byl na Vyšehradském hřbitově.

Rodinný život

Byl ženat s Marii, rozenou Strakovou (1867-??). Manželství bylo bezdětné.

Dílo

Knižně vyšly: * O škole mladogrammatické (1885) * Indické pohádky sbírky Moudré naučení (Hitópadésas) (1887) * Česká mluvnice pro školy střední a ústavy učitelské (1889) * Nákres mluvnice starobulharské (1889)

V časopisech byly publikovány např.: * Výklady o rodokmenu jazykův indoevropských (Filologické listy 1884) * Podoby některých básní Kollárových s Petrarkou a Dantem (tamtéž) * O poměru grammatiky, logiky a psychologie (Athenaeum 1885) * O určitých a neurčitých přídavných jménech (Filologické listy 1886) * O pravlasti indoevropských národů (Osvěta 1886) * O stupňování (Filologické listy 1887) * O fonetice (Filologické listy 1888) * Přehled dějin jazykozpytu (Paedagogium 1891) * Nástin dějin ethnologie (Athenaeum 1891) * O původě lidské mluvy (1898)

Přispíval do Ottova slovníku naučného. Je např. autorem či spoluautorem článků Jazykozpyt, Baskové, Evropa, Afrika a Amerika.