Emanuel Tocháček

Technology

12 hours ago

Author

Emanuel Tocháček (8. prosince 1889, Křtěnov u Olešnice - 16. ledna 1973, Letovice) byl katolický kněz, významný včelařský odborník, průkopník a propagátor chovu kraňského plemene včely medonosné (Apis mellifera L. 1758) a prozaik.

Životopis

Pocházel z početné mlynářské rodiny. Od dětství byl jeho život těsně spjat se včelařením. Prvním učitelem v tomto oboru byl jeho otec.

Studia

V roce 1910 maturoval s vyznamenáním na klasickém gymnáziu v Brně. Ve studiích pokračoval v brněnském kněžském semináři a 5. +more července 1914 přijal kněžské svěcení.

Kněžské působení

Funkci kaplana zastával celkem 10 let v různých českých a německých farnostech Brněnské diecéze. V r. +more 1915 za svého působení v Lulči u Vyškova poprvé onemocněl plicní chorobou. Zdravotní těžkosti ho pak pronásledovaly po celý další život.

Podmínky k samostatnému včelaření našel až na faře v Trstěnicích u Znojma. Z Trstěnic se na další působiště, kterým byl Hrádek u Znojma, stěhoval v r. +more 1922 už se dvaadvaceti včelstvy. Za úsměvnou poznámku stojí, že v Hrádku vydržel nejdéle ze všech svých předchůdců i následovníků. Jeho představený hrádecký farář byl velmi přísný. Došel u něj přízně, poněvadž volný čas trávil u včel a nikoliv ve vinných sklípcích hrádeckých farníků, jak tomu bylo zvykem u jeho předchůdců.

Samostatné místo získal v roce 1924 ustanovením za faráře v tehdy německé obci Lančov u Vranova nad Dyjí.

Ve třicátých letech se znovu ozvaly churavé plíce a na zdraví mu nepřidal ani další politický vývoj. Nacisté v Lančově hrozili lidovým hlasováním proti jeho osobě. +more Nebezpečná situace ukončila až po záboru Sudet nacistickým Německem v roce 1938. Přestěhoval na faru do Divák a později v roce 1941 do Radkovic u Hrotovic.

Návrat do Lančova po osvobození nebyl jednoduchý. Vrácení včelína se musel domáhat právní cestou. +more Teprve po třech letech od osvobození na základě restitučních zákonů dosáhl navrácení pro něj tak důležitého majetku.

Popularita

Pro poválečné období zejména v etapě budování reálného socialismu bylo příznačné, že kněží i duchovní ostatních církví a náboženských společností byli pokládání za osoby pro veřejný život nežádoucí. O to pozoruhodnější se jeví skutečnost, že jeho jméno se stalo známým po celé zemi. +more Byly organizovány exkurze do jeho včelína a neděli co neděli přijížděly celé autobusové zájezdy zájemců o včelaření ze všech koutů Československa.

Pro závěr jeho života lze použít klasického obratu: "Zesnul tak, jak žil. " - v zimě 1973 při práci na úlových rámcích. +more Pohřbu se účastnilo velké množství lidí. Rozloučit s ním se přišlo na 70 kněží a ve velké míře také vděčná včelařská veřejnost.

Včelařské dílo

Plemenářská práce

Pro rozvoj československého a českého včelařství je Tocháček významný především v propagaci kraňské rasy včely medonosné.

Do té doby byl v Česku rozšířen chov původní středo a severoevropské rasy tzv. včely tmavé. +more Po kruté zimě 1928/1929 přišel o třetinu svých včelstev. Při obnově svého chovu se rozhodl pro jediný typ - včelu kraňskou kmene Sklenar 47. Zkušenosti, které při dalším šlechtění získával, vedly ho k přesvědčení, že pro naše podmínky se "kraňka" zdá být nejvhodnější. Užitkovost, vitalita při přezimování, mírnost, malá rojivost - vlastnosti, kterými jsou kraňské včely charakteristické a v našich podmínkách je naplno uplatňují.

Po druhé světové válce se vrátil ke své šlechtitelské práci i přes nepřízeň doby. Německá hospodyně Agnes Merklová, ještě než byla odsunuta, propašovala z Rakouska několik včelích matek "kraňky" a on mohl pokračovat v práci.

Kraňská včela byla uznávaná nejen ve Slovinsku, odkud pochází, ale především v Rakousku a Německu. V ovzduší poválečných let, kdy myšlenky vlastenectví a nacionalismu často vítězily nad racionalitou, by se Tocháček k plemennému materiálu kraňky jinou cestou dostal jen stěží.

V poválečných letech nenalézala jeho šlechtitelská práce odezvu u oficiálních míst. Jednak zastával nežádoucí povolání duchovního, a také z toho důvodu, že šlechtil kmen populární na "nepřátelském západě". +more Dnes je kraňka jediným plemenem včely medonosné, které je povoleno chovat na území celé České republiky.

Publikační činnost

Ještě před Únorem 1948 publikoval především v časopise Milotický hospodář. V r. +more 1947 společně s předními moravskými odborníky Ing. Jiřím Savvinem a Václavem Škvařilem vydal v Miloticích nad Bečvou publikaci O včelách a včelařích. Ani po roce 1948 přes nepřátelství oficiální moci vůči němu osobně jako knězi, nebyla spolupráce odborné veřejnosti přerušena. To jen svědčí o jeho odborných kvalitách. Podílel se jako spoluautor na vzniku a vydání Včelařské encyklopedie.

- publikace celostátního významu vydané v r 1956. Pro výše zmiňované důvody jeho jméno jako spoluautora už nesmělo být uvedeno.

Important

Literární dílo

Odkazy

Reference

Literatura

Související články