Emil Kraft

Technology

12 hours ago

Author

Emil Kraft (26. ledna 1865 Štýrský Hradec - 5. září 1931 Štýrský Hradec) byl rakouský politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v poválečném období poslanec rakouské Národní rady a ministr obchodu, živností, průmyslu a výstavby Rakouska.

Biografie

Vychodil národní školu a reálné gymnázium. Vystudoval zemědělskou střední školu ve Valticích a Klosterneuburgu. +more Působil jako učitel na zemědělských školách, později jako správce statku v Gonobitz. Pak byl obchodníkem v Mariagrünn u Štýrského Hradce. Publikoval četné politické a národohospodářské spisy. Angažoval se v politice jako člen německých politických stran. Zasedal v obecní radě v Badenu. Roku 1902 se přestěhoval do Merana. Byl náměstkem starosty Merana a zasedal jako poslanec na Tyrolském zemském sněmu.

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. +more Ve volbách do Říšské rady roku 1911 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Tyrolsko 5. Usedl do poslanecké frakce Německý národní svaz, do které se sloučily německé konzervativně-liberální a nacionální politické proudy. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie. K roku 1911 se profesně uvádí jako obchodník.

Roku 1915 založil Svaz rakouských měst a městysů a do roku 1919 zastával funkci jeho viceprezidenta. Roku 1918 se stal generálním radou Rakousko-uherské banky a správním radou železniční společnosti Südbahngesellschaft.

Byl členem rakouské delegace při mírových jednáních v Saint-Germain-en-Laye. V letech 1918-1919 zasedal jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung), nyní za Německou nacionální stranu (DnP). +more Od 4. dubna 1919 do 9. listopadu 1920 byl poslancem Ústavodárného národního shromáždění Rakouska a od 10. listopadu 1920 do 13. prosince 1923 poslancem rakouské Národní rady za Velkoněmeckou nacionální stranu (GDVP). Zastával i vládní funkci. Od 31. května 1922 do 17. dubna 1923 byl ministrem obchodu, živností, průmyslu a výstavby Rakouska. Během jeho působení na ministerském postu došlo k sanaci průmyslu, zrušení Rakousko-uherské banky a založení Rakouské národní banky. Podporoval elektrifikaci.