Cesko.wiki Emmanuelle (film)
Author
Albert FloresEmmanuelle je francouzský erotický film z roku 1974 režírovaný Justem Jaeckinem. Film je adaptací románu Emmanuelle od Emmanuelle Arsan. Vypráví příběh mladé ženy Emmanuelle (hrané Sylvia Kristel), která za svým manželem přijíždí do Bangkoku. Zde objevuje nové světy sexuálních a emocionálních prožitků. Film byl velmi populární a zůstává jedním z nejznámějších a nejkontroverznějších francouzských filmů. Emmanuelle se stal symbolem sexuální revoluce 70. let a ovlivnil mnoho dalších erotických filmů.
Emmanuelle, česky Emmanuela, je francouzský erotický film z roku 1974 režírovaný Justem Jaeckinem. Jde o první díl série francouzských snímků založených na románu Emmanuelle francouzské spisovatelky thajského původu Emmanuelle Arsanové. Titulní roli ztvárnila nizozemská herečka Sylvia Kristelová. Film pojednává o ženě, která se vydá na výlet do Bangkoku, aby umocnila svůj sexuální prožitek. Film byl částečně v Thajsku natáčen. Šlo o první erotický film, který distribuovala velká filmová společnost - Columbia Pictures.
Film se ve Francii stal mimořádně výdělečným a v žánru lehkého porna se stal klasikou, navzdory odmítnutí dobovou kritikou. Scéna s velkým proutěným křeslem se stala ikonou erotismu a byla mnohokrát citována či parodována. +more Film byl ve druhé polovině 80. let mimořádně populární i v socialistickém Československu, kde se šířil pololegálně na videonahrávkách. O jeho síle v této kultuře svědčí i scéna z komedie Slunce, seno a pár facek z roku 1989, kde živočichář Béda v podání Jiřího Lábuse říká své partnerce: "Od tý doby, co si viděla Emanuelu, je s tebou k nevydržení". Že Emmanuellu v 80. letech viděl, připustil v roce 2003 i jinak konzervativní prezident Václav Klaus, když se s představitelkou hlavní role setkal na karlovarském festivalu. Kulturní dopad byl silný i jinde, zejména v Japonsku, kde do japonštiny dokonce vnesl nové slovní spojení emanieru suru, které by šlo přeložit jako „dělat Emmanuellu“ a znamená zhruba „mít náhodný a extravagantní milostný poměr. “.
Filmová kritika zpětně snímek většinou docenila, stal se však i předmětem feministické kritiky pro "zobrazení ženy jako předmětu mužských fantazií". Sama představitelka hlavní role tuto kritiku odmítla a upozornila, že například v asijských zemích vyzníval film zcela opačně a Emmanuella tam byla vnímána jako dominantní, aktivní a silná žena, což budilo nadšení právě tamních feministek. +more Kontroverzně ovšem i po letech vyznívá zejména závěrečná scéna hromadného znásilnění.