Energiewende
Author
Albert FloresEnergiewende je termín označující přechod Německa na udržitelnou a obnovitelnou formu energie. Tento přechod je důsledkem snahy o snížení emisí skleníkových plynů a ochranu životního prostředí. Hlavním cílem Energiewende je nahradit využívání fosilních paliv v energetice obnovitelnými zdroji energie. K tomu patří zejména větrná a sluneční energie, ale také biomasa a geotermální energie. Energiewende byla zahájena v roce 2010, kdy byla přijata tzv. energetická strategie s názvem "2020: Pevný cíl, udržitelná energie pro všechny". Tato strategie stanovila několik klíčových opatření, včetně podpory výroby obnovitelné energie, zvýšení energetické efektivity a snížení emisí skleníkových plynů. Energiewende má významný vliv na německou energetickou politiku a ekonomiku. Zahrnuje investice do nových obnovitelných zdrojů energie, modernizaci energetické infrastruktury a podporu výzkumu a vývoje v oblasti obnovitelné energie. Tento přechod však také přináší výzvy, jako je potřeba vyřešit otázku stabilního zásobování energií a vyrovnat se s náklady spojenými s přechodem na obnovitelnou energii.
Energiewende (v překladu energetický přechod) je označení pro kompletní energetickou přeměnu německé energetiky, jež by měla zajistit ekologicky šetrné, cenově dostupné a bezpečné dodávky energie s minimem skleníkových plynů. Hlavním pilířem energetické transformace je přechod k obnovitelným zdrojům energie a dosáhnutí hospodárnějšího nakládání s energiemi. Klíčovou částí programu je také snižování emisí skleníkových plynů, do roku 2050 až o 95 %.
Německá vláda se na obsahu ambiciózního plánu shodla už v roce 2010, ale po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima byl o rok později dokument ještě dodatečně přepracován. Do plánu energetické proměny byl přidán cíl o vyřazení jaderné energie. +more Německo by se mělo jádra zcela vzdát do roku 2022. Provozovatelé dostanou odškodnění.
Cíle Energiewende
Cíl | 2020 | 2030 | 2040 | 2050 |
---|---|---|---|---|
Emise skleníkových plynů (ve srovnání s rokem 1990) | −40% | −55% | −70% | −80 až −95% |
Podíl OZE na celkové hrubé spotřebě energie | 18% | 30% | 45% | 60% |
Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny | 35% | 50% | 65% | 80% |
Konec jaderných elektráren | v roce 2022 | |||
Konec uhelných elektráren | v roce 2038 |
Dále: * Snížení spotřeby primární energie do roku 2020 o 20 procent a do roku 2050 o 50 procent. * Zvýšení energetické produktivity na 2,1 procent ročně, co se týče spotřeby energie. +more * Snížení spotřeby elektřiny do roku 2020 o 10 procent a do roku 2050 o 25 procent (ve srovnání s rokem 2008). * Snížení spotřeby energie v budovách do roku 2020 o 20 procent a snížení spotřeby primárních energetických zdrojů o 80 procent do roku 2050. Rychlost renovace budov by se měla zdvojnásobit z jednoho na dvě procenta.
Kritika
Hlavní úskalí transformace je potřeba vyvinout a zabudovat nové rozvodné sítě a stanovit nové technologie skladování energie. Rozložení zdrojů elektřiny a spotřebitelů bylo v Německu téměř ideální. +more Většina průmyslových celků se stejně jako fosilní a jaderné elektrárny nachází na jihu Německa. Tedy z jihu byla a je rozváděna elektrická energie do zbytku země. Hlavní zdroj větrné energie se ale nachází na severu (pobřeží Baltského a Severního moře). Přenosová síť však nemá dostatečnou kapacitu na přenos elektrické energie vyrobené z větrných zdrojů. V Německu je silný odpor regionálních skupin, který se výstavbám energetické infrastruktury brání. To je jeden z důvodů, proč v současnosti není přenosová soustava rozvíjena v takové míře, jak je plánováno.
Kritizováno bývá i rozhodnutí z března 2011 uzavřít veškeré reaktory provozované před rokem 1980 (nejprve dočasně a poté definitivně). To způsobilo okamžitý výpadek 6,4 procenta objemu výrobní kapacity země. +more Tento výpadek byl nahrazen uhelnými elektrárnami, které na rozdíl od jaderných elektráren produkují významné emise CO2.