Obnovitelná energie

Logo obnovitelných energií Větrná elektrárna na námořní základně USA v zátoce Guantanamo, Kuba

Obnovitelná energie je energie vyrobená z obnovitelných zdrojů, které se v lidském časovém měřítku přirozeně obnovují, patří mezi ně uhlíkově neutrální zdroje, jako jsou sluneční záření, vítr, déšť, příliv, vlny a geotermální teplo. Mezi zdroje obnovitelné energie je často také zařazována biomasa, u které je diskutabilní uhlíková neutralita. +more Opakem jsou neobnovitelné zdroje energie jako jsou například fosilní paliva, která se neobnovují v lidském časovém měřítku a jsou tedy vyčerpatelné jejich spalování přispívá ke globálnímu oteplování. Obnovitelné zdroje energie poskytují energii především ve třech důležitých oblastech: ve výrobě elektřiny, pří vytápění a chlazení, a v dopravě.

Jednotlivé energetické systémy, využívající obnovitelné energie jsou čím dál tím účinnější a také levnější a jejich podíl na celkové výrobě energie stále stoupá. V roce 2019 bylo více, než 2/3 nově instalovaných energetických zdrojů obnovitelných. +more Podle zprávy REN21 z roku 2020 obnovitelné zdroje energie měly v roce 2017 celosvětově tyto podíly na výrobě energie: 26,4 % výroby elektřiny, 10,1 % výroby tepla a 3,3 % energie spotřebované v dopravě. Mezi lety 2013 a 2018 došlo nárůstu obnovitelné energie v celkové celosvětové spotřebě energie o 7,2 %; pro moderní obnovitelné zdroje energie (tj. nezahrnující tradiční zdroje založené na biomase) byl tento nárůst 21,5 %. Celosvětově zaměstnávala oblast obnovitelných zdrojů energie přibližně 11,5 mil. pracovníků, nejvíce jich je zaměstnaných ve výrobě a provozu fotovoltaických zdrojů. V roce 2020 existovaly dva státy, Norsko a Island, jejichž výroba elektřiny byla ze 100 % pokryta z obnovitelných zdrojů; několik dalších zemí počítá se 100 % výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v blízké budoucnosti. Mezi státy, které nejrychleji zavádějí obnovitelné zdroje energie patří dále také Švédsko, Kostarika, Nikaragua, Velká Británie, Německo, Uruguay, Dánsko, Čína, Maroko, USA a Keňa.

Rychlé zavádění technologií pro obnovitelnou energii vede ke zvyšování energetické účinnosti, energetické bezpečnosti a ke zmírňování změny klimatu; mimo to má také ekonomické výhody. V mezinárodním měřítku má podle průzkumů veřejného mínění zavádění obnovitelných zdrojů energie velkou podporu. +more Obnovitelné technologie jsou také vhodné pro odlehlé oblasti a rozvojové země, kde je energie často klíčová pro lidský rozvoj, i když zde zavádění těchto technologií naráží na mnoho překážek. Jelikož většina technologií pro výrobu obnovitelné energie poskytuje elektřinu, zavádění obnovitelné energie se často používá ve spojení s další elektrifikací, která má několik výhod: elektřinu lze přeměnit na teplo, lze ji přeměnit s vysokou účinností na mechanickou energii a to v místě spotřeby. Elektrifikace obnovitelnou energií je navíc účinnější, a proto vede k významnému snížení požadavků na primární energie.

Pokud bereme v úvahu celý výrobní cyklus energie z obnovitelných zdrojů, do něhož zahrneme i výrobu jednotlivých zařízení včetně spotřeby materiálu, mluvíme o nízkoemisních zdrojích; i v tomto případě jsou emise skleníkových plynů řádově nižší, než v případě fosilních paliv (výjimkou je jaderná energetika, která má emise srovnatelné, i když poslední studie z Evropy ukazují, že v některých případech je uhlíková stopa vyšší). Uvedené údaje o uhlíkové stopě však nebudou platit od okamžiku, kdy veškerá vyráběná energie, včetně energie potřebné k výrobě energetických zařízení, bude pocházet z obnovitelných, nebo bezemisních zdrojů (do bezemisních zdrojů počítáme jadernou energii, která používá neobnovitelné palivo, ale nevydává emise skleníkových ani jiných plynů; produkuje však radioaktivní odpad, který se skladuje v hlubinných úložištích).

Úvod

Toky obnovitelné energie zahrnují přírodní jevy, jako je sluneční světlo, vítr, příliv a odliv, růst rostlin a geotermální teplo, jak vysvětluje Mezinárodní agentura pro energii:

:Obnovitelná energie pochází z přírodních procesů, které se neustále doplňují. V různých formách pochází přímo ze Slunce nebo z tepla generovaného hluboko v Zemi. +more Definice zahrnuje elektřinu a teplo vyrobené ze sluneční, větrné, oceánské, vodní energie, biomasy, geotermálních zdrojů a biopaliv a vodíku pocházejících z obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje energie a také možnosti zvýšení energetické účinnosti existují v širokých zeměpisných oblastech na rozdíl od jiných zdrojů energie, které jsou soustředěny v omezeném počtu zemí. Rychlé zavedení obnovitelné energie, zvýšení energetické účinnosti a technologická diverzifikace energetických zdrojů by vedly k významnému zvýšení energetické bezpečnosti a znamenal by i ekonomické výhody. Přínosem by bylo také snížení znečištění životního prostředí, především znečištění ovzduší způsobené spalováním fosilních paliv, a zlepšilo by se také veřejné zdraví, snížilo by se množství předčasných úmrtí, způsobených znečištěním a ušetřily by se související zdravotní náklady ve výši několika stovek miliard dolarů ročně. Očekává se, že obnovitelné zdroje energie, které získávají energii ze Slunce, ať už přímo či nepřímo, jako je vodní a větrná energie, budou schopny dodávat lidstvu energii po téměř další 1 miliardu let.

Problematika změny klimatu a globálního oteplování spolu s pokračujícím poklesem ceny některých zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jako jsou větrné turbíny a solární panely, vedou ke stále častějšímu využívání obnovitelných zdrojů energie. Nové vládní investice, regulace a opatření pomohly odvětví obnovitelných zdrojů energie překonat globální finanční krizi lépe než mnoho jiných odvětví. +more Podle Mezinárodní agentury pro energii z obnovitelných zdrojů by však bylo potřeba, aby (počínaje r. 2019) podíl obnovitelných zdrojů ve skladbě zdrojů energie (včetně elektrické energie, tepla a dopravy) rostl šestkrát rychleji, má-li se udržet nárůst průměrných globálních teplot „hluboko pod“ 2,0 °C (oproti předindustriální úrovní, jak stanoví Pařížská dohoda ).

Obnovitelná energie často postupně nahrazuje fosilní paliva ve čtyřech oblastech: ve výrobě elektřiny, vytápění a ohřevu vody, v dopravě a v poskytování energetických služeb v odlehlých oblastech (off-grid):

* Výroba elektřiny

Bráno podle současného vývoje, pak by se do roku 2040 vyrovnala výroba elektřiny z obnovitených zdrojů s výrobou elektřiny z uhlí a zemního plynu. To je však nepřijatelné, vezmeme-li v úvahu výše uvedený požadavek IRENA na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. +more Několik zemí, například Dánsko, Německo, Jižní Austrálie a některých států USA, dosáhlo vysoké integrace různých obnovitelných zdrojů do elektrické sítě. Například v roce 2015 poskytovala větrná energie 42 % poptávky po elektřině v Dánsku, 23,2% v Portugalsku a 15,5% v Uruguayi. Vzájemné propojení elektrických sítí umožňují zemím vyvážit sítě tak, že vyrovnávají výkyvy v dodávkách energie. Mezi jednotlivými zeměmi a regiony začínají fungovat inovativní hybridní systémy.

* Vytápění

Solární ohřev vody je v mnoha zemích významným obnovitelným zdrojem, zejména v Číně, kde je instalováno přibližně 70 % celosvětové výrobní kapacity (180 GWth). Většina z těchto systémů je instalována v bytových domech pro více rodin a splňuje část potřeb teplé vody (asi 50-60 milionů domácností v Číně). +more Celkově instalované solární systémy na ohřev vody na celém světě poskytují část potřeb teplé vody u více než 70 milionech domácností. Stále také roste využívání biomasy k vytápění. Ve Švédsku je vytápěno více domácností biomasou, než ropou. Rychle roste i využití přímé geotermální energie pro vytápění. Významnou úlohu začínají hrát také tepelná čerpadla, která zajišťují vytápění i chlazení a také vyrovnávají křivku poptávky po elektrické energii a v různých zemích začíná být národní prioritou.

* Doprava

Bioethanol je alkohol vyrobený fermentací, většinou ze sacharidů produkovaných v cukrech nebo škrobových plodinách, jako je kukuřice, cukrová třtina nebo čirok. Celulózová biomasa získávaná z nepotravinových zdrojů, jako jsou stromy a trávy, může být vhodnou pro výrobu ethanolu. +more Ethanol lze použít jako palivo pro vozidla v jeho čisté formě, ale obvykle se používá jako aditivum do benzinu ke zvýšení oktanového čísla a snížení emisí vozidel. Bioethanol je široce používán v USA a v Brazílii. Bionaftu lze použít jako palivo pro vozidla v čisté formě, ale obvykle se používá jako aditivum do nafty ke snížení emisí částic, oxidu uhelnatého a uhlovodíků ve vozidlech na naftu. Bionafta se vyrábí z olejů nebo tuků pomocí transesterifikace a je nejběžnějším biopalivem v Evropě.

Solární vozidlo je elektrické vozidlo poháněné zcela nebo z významné části přímou sluneční energií. Fotovoltaické články v solárních panelech obvykle přeměňují sluneční energii přímo na elektrickou energii. +more Solární energii lze také použít k zajištění energie pro komunikaci nebo ovládání nebo jiné pomocné funkce. Solární vozidla zatím nejsou použitelná pro každodenní přepravu, ale jsou to zatím demonstrační vozidla a technické prototypy, často sponzorované z veřejných peněz. Mezi známé příklady patří loď PlanetSolar a letadlo Solar Impulse. Velmi rozšířená jsou ale auta poháněná elektřinou, nabíjené elektřinou ze solárních zdrojů a prodávají se lodě s výhradně solárním pohonem.

Historie

Od začátku vývoje lidského druhu až do nedávné historie byly využívány prakticky pouze obnovitelné zdroje energie, protože jiné nebyly k dispozici. Až v posledních několika stoletích začali lidé využívat také fosilní zdroje - uhlí a ropu a ve 20. +more století také uran. Využívání ohně, ve kterém se pálila biomase se datuje po více, než 120 000 let, v roce 2810 př. n. l. je zdokumentováno využívání energie větru pro pohon plachetnic na Nilu a v Perském zálivu. Geotermální energie z termálních pramenů byla využívána pro lázně již v paleolitu a k topení pak v Římské říši.

V roce 2000 př. n. +more l. začali Číňané využívat rafinovanou ropu na topení a svícení, v roce 1000 př. n. l. pak objevili dřevěné uhlí, které používali jako palivo při výrobě oceli a přibližně od roku 200 př. n. l. začali používat zemní plyn pro dobývání soli z mořské vody. Také Římané začali přibližně od roku 500 př. n. l. používat ke svícení v domácnostech tzv. sicilský petrolej, tedy ropu. Přelomem ve využívání energie byl v roce 1769 vynález zdokonaleného parního stroje, který znamenal začátek průmyslové revoluce. Pro pohon parního stroje začalo být intenzivně využíváno uhlí a nastala i jeho masivní těžba. I když využití uhlí je zdokumentováno již v dávné historii lidmi, kteří žili v jeskyních, výraznější použití je zdokumentováno v letech 200-100 př. n. l. Římany v Anglii, ve 14 . století pak indiány Hopi v Americe.

První obavy o vyčerpání fosilních zdrojů energie se objevily již v 19. století. V roce 1873 napsal profesor Augustin Mouchot:

:Přijde čas, kdy evropský průmysl přestane mít dostatek potřebných přírodních zdrojů energie. Ropné prameny a uhelné doly nejsou nevyčerpatelné, ale na mnoha místech se rychle vyčerpávají. +more Vrátí se pak člověk k síle vody a větru. Nebo se přesune tam, kde nejsilnější zdroj tepla vysílá své paprsky na všechny. Historie ukáže, co přijde… V roce 1885, po objevu fotovoltaického jevu, předpověděl Werner von Siemens jeho praktické použití při výrobě energie. V roce 1905 zmiňoval konec fosilních paliv Max Weber v závěru své knihy Protestantská etika a duch kapitalismu. V roce 1956 byla publikována teorie ropného zlomu. V 70. letech 20. století podporovali ekologové rozvoj obnovitelné energie jako náhradu za případné vyčerpání ropy a jako možnost ukončení závislosti na ropě; objevily se první větrné turbíny vyrábějící elektřinu. Solární systémy se dlouho používaly k vytápění a chlazení, do roku 1980 byly fotovoltaické panely příliš drahé, aby byly běžně používány jako zdroj elektřiny.

Definice v zákonech v České republice

Definice obnovitelného zdroje podle českého zákona č. 17/1992 Sb. +more o životním prostředí je: „Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně, nebo úplně obnovovat, a to samy, nebo za přispění člověka. “.

Definice podle zákona č. 165/2012 Sb. +more o podporovaných zdrojích energie: „obnovitelnými zdroji [se rozumí] obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu. “.

Hlavní technologie

Větrná energie

Větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem

Na konci roku 2019 v celosvětovém měřítku instalovaný výkon větrných elektráren 651 GW, proti roku 2018 došlo k nárůstu o 10 %. V Česku byl v roce 2019 instalovaný výkon větrných elektráren 337 MW. +more V Evropě bylo v roce 2019 vyráběno z větru 15 % elektrické energie.

Proud vzduchu lze použít k provozu větrných turbín. Moderní průmyslově vyráběné větrné turbíny mají jmenovitý výkon od 600 kW do 9 MW. +more Energie dostupná z větru je kvadratickou funkcí rychlosti větru, takže jak se zvyšuje rychlost větru, zvyšuje se výkon až na maximální výkon pro konkrétní turbínu. Optimální místa pro umístění větrných turbín jsou místa, kde je vítr stálý a silný - vyšší polohy a také širé moře. Plný výkon dosahují větrné turbíny typicky po 16 až 57 % času, ale v případě míst na širém moři může být toto procento vyšší.

Pokud by byly překonány všechny překážky, předpokládá se celosvětově, že technický potenciál větrné energie by byl 5krát vyšší, než světové produkce energie, resp. 40 x vyšší, než poptávka po elektřině. +more To by vyžadovalo, aby byly větrné turbíny instalovány na velkých plochách, zejména v oblastech s vyššími intenzitami větru, například na moři. Pro Českou republiku odhaduje studie AV ČR celkový realizovatelný potenciál větrné energie na přibližně 15 GW, což by mohlo pokrýt přibližně 31 % celkové spotřeby elektřiny.

Větrné turbíny na moři mají, ze všech energetických zdrojů, nejnižší uhlíkovou stopu, pokud počítáme celkový životní cyklus.

Vodní energie

Malá vodní elektrárna Mířejovice Vodní energie je technicky využitelná potenciální, kinetická nebo tepelná energie veškerého vodstva na Zemi. +more Jde o velmi využívaný obnovitelný zdroj energie. Nejvíce se v dnešní době využívá přeměny ve vodních elektrárnách na elektrickou energii.

Vodní energie se využívá již od starověku. Nejprve to bylo k dopravě (splavování lodí a vorů či dřeva po proudu řek), později k pohonu strojů (mlýnů, hamrů, čerpadel - například vodního trkače - a pil). +more K rozšíření jejího využívání v Evropě došlo v období středověku zásluhou mnišských řádů, jejichž kláštery ji nejen hojně využívaly, ale též si mezi sebou relativně rychle předávaly vylepšení zvyšující efektivitu jejího využití. Převažujícím způsobem využití vodní energie se později stala výroba elektřiny. První vodní elektrárna byla postavena v Appletonu ve státě Wisconsin ve Spojených státech amerických v roce 1882.

Na konci roku 2019 byla celosvětová kapacita vodní energie 1 190 GW.

S ohledem na to, že voda je asi 800krát hustší než vzduch, může i pomalý proud vody nebo mírny vzestup moře přinést značné množství energie. Existuje mnoho forem vodní energie:

* Historicky pochází vodní elektrická energie z velkých energetických přehrad a nádrží, které jsou stále populární v rozvojových zemích. Největší z nich je přehrada Tři soutěsky v Číně (dokončená v roce 2003) a přehrada Itaipú, ležící na řece Paraná, na hranicích Brazílie a Paraguaye (dokončená v roce 1984). +more * Malé vodní elektrárny mají ve světě typicky instalovaný výkon do 50 MW (v Česku 10 MW). Typicky jsou budovány na menších tocích, v málo rozvinutých zemích i na velkých řekách. V samotné Číně funguje přes 45 000 malých vodních elektráren. * Průtočné vodní elektrárny pracují bez akumulace vody, takže přítok nad příslušným jezem a odtok pod elektrárnou jsou v běžném provozu stejné. Tyto elektrárny mohou vyrobit velké množství elektřiny. Příkladem je Přehrada náčelníka Josefa na řece Columbia.

Vodní energie se vyrábí ve 150 zemích, přičemž v asijsko-pacifickém regionu generovala v roce 2010 celkem 32 procent celosvětové vodní energie. V zemích s největším podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů je v 50 předních primárně z vodních elektráren. +more Čína je největším výrobcem vodních elektráren s produkcí 721 terawatthodin v roce 2010, což představuje přibližně 17 procent domácí spotřeby elektřiny. Tři vodní elektrárny mají výkon větší než 10 GW: přehrada Tři soutěsky v Číně, přehrada Itaipú na hranici Brazílie a Paraguae a přehrada Guri ve Venezuele.

Energie mořského vlnění, která využívá energii povrchových oceánských vln, a přílivová energie, která přeměňuje energii přílivu a odlivu, jsou dvě formy vodní energie u kterých se očekává budoucí potenciál; dosud však nemají rozsáhlejší komerční využití. Na pobřeží státu Maine funguje demonstrační projekt provozovaný společností Ocean Renewable Power Company na pobřeží Maine. +more Tento projekt využívá přílivovou energii ze zálivu Fundy, kde se nachází největší příliv na světě. Dalším zdrojem energie by mohla být přeměna tepelné energie, která využívá teplotní rozdíl mezi chladnější v hloubce a teplejší povrchovou vodou; zatím však (v roce 2020) není takovýto projekt ekonomicky realizovatelný.

Sluneční energie

Fotovoltaické články a solární kolektory, moštárna Hostětín

Sluneční energie patří mezi hlavní zdroje obnovitelné energie. Na Slunci probíhají již několik miliard let termonukleární reakce. +more Těmito reakcemi se přeměňuje sluneční vodík (který obnovován není) na helium za uvolnění velkého množství energie. Ze Slunce je energie předávána na Zem ve formě záření. Energetický příkon ze Slunce je ve vzdálenosti, v níž se nachází Země, přibližně 1300 W/m2. Tento výkon se označuje jako solární konstanta. V ČR dopadá za rok průměrně 1100 kWh/m2. Pokud se tato energie přeměňuje technickým zařízením (sluneční kolektor, fotovoltaický článek) přímo, mluvíme obvykle o sluneční energii.

Na konci roku 2019 byla celosvětová kapacita solární energie 586 GW.

Solární energie, sálavé světlo a teplo ze Slunce, je využívána pomocí řady neustále se vyvíjejících technologií, jako je solární ohřev, fotovoltaika, koncentrovaná solární energie (CSP), koncentrační fotovoltaika (CPV), solární architektura a umělá fotosyntéza. Solární technologie často dělíme na pasivní nebo aktivní v závislosti na způsobu, jakým zachycují, převádějí a distribuují sluneční energii. +more Pasivní solární techniky zahrnují orientaci budovy vzhledem ke Slunci, výběr materiálů s příznivými izolačními vlastnostmi nebo rozptylem světla a navrhování prostorů, ve kterých přirozeně cirkuluje vzduch. Aktivní solární technologie zahrnují solární tepelnou energii využívající solární kolektory k vytápění a solární energii, přeměňující sluneční světlo na elektřinu buď přímo pomocí fotovoltaiky (PV), nebo nepřímo pomocí koncentrované solární energie (CSP).

Geotermální energie

Geotermální elektrárna na Islandu Geotermální energie je přirozený projev tepelné energie zemského jádra, která má původ ve zbytkovém teplu planety Země, vzniká rozpadem radioaktivních látek nebo působením slapových sil. +more Jejími projevy jsou erupce sopek a gejzírů, horké prameny či parní výrony. Využívá se ve formě tepelné energie (pro vytápění nebo i chlazení), či pro výrobu elektrické energie v geotermálních elektrárnách. Řadí se mezi obnovitelné zdroje energie, avšak nemusí to platit vždy - některé zdroje geotermální energie se mohou vyčerpat v horizontu desítek let, protože rychlost proudění tepla je menší, než rychlost jeho odčerpávání.

Nízkoteplotní geotermální energie označuje použití vnější kůry Země jako tepelné baterie k uskladnění obnovitelné tepelné energie pro vytápění a chlazení budov a pro další chladicí a průmyslové použití. V této formě geotermální energie se geotermální tepelné čerpadlo a zemní výměník tepla používají k uskladnění tepelné energie do Země (pro chlazení) a ze Země (pro vytápění) - podle ročního období. +more Nízkoteplotní geotermální energie je stále důležitější obnovitelnou technologií, protože jednak snižuje celkovou roční energetickou zátěž spojenou s vytápěním a chlazením, jednak vyrovnává křivku elektrické poptávky a eliminuje extrémní letní a zimní špičkové požadavky na dodávku elektřiny.

Na konci roku 2019 byla celosvětová kapacita geotermální energie 14 GW.

Bioenergie

Bioplynová stanice Poděbrady Biomasa je biologický materiál pocházející ze živých nebo nedávno živých organismů. +more Nejčastěji se jedná o rostliny nebo materiály pocházející z rostlin, které se konkrétně nazývají lignocelulózová biomasa. Jako zdroj energie může být biomasa použita buď přímo spalováním k výrobě tepla, nebo nepřímo po její přeměně na různé formy biopaliva. Konverze biomasy na biopalivo může být dosažena různými metodami, které se dělí na termální, chemické a biochemické metody. Největším zdrojem energie z biomasy zůstává dřevo. Dřevní biomasa může být tvořena zbytky lesů - jako jsou uschlé stromy, větve a pařezy, odřezky ze zpracování dřeva, dřevní štěpka a piliny. Nedřevní biomasa zahrnuje veškerou rostlinnou nebo živočišnou hmotu, kterou lze přeměnit na vlákna nebo jiné průmyslové látky, včetně biopaliv. Průmyslová biomasa lze získat pěstováním z mnoha druhů rostlin, včetně trávy ozdobnice, prosa, konopí, kukuřice, topolu, vrby, čiroku, cukrové třtiny, bambusu a různých druhů stromů, od eukalyptu po olejné palmy.

Biomasu lze přeměnit na jiné využitelné formy energie, jako je plynný methan nebo paliva pro dopravu, jako jsou ethanol a bionafta. Při rozkladu odpadků, zemědělského odpadu a lidských exkrementů vzniká plynný methan - nazývaný také skládkový plyn nebo bioplyn. +more Plodiny, jako jsou kukuřice a cukrová třtina, lze fermentovat za vzniku ethanolu. Bionaftu, další palivo pro dopravu, lze vyrábět také ze zbytků potravinářských produktů, jako jsou rostlinné oleje a živočišné tuky. Nadále jsou zkoumány možnosti zkapalňování biomasy a celulosového ethanolu.

Na konci roku 2019 byla celosvětová kapacita bioenergie 124 GW.

Využití obnovitelných zdrojů

V roce 2006 pocházelo asi 18 % celosvětově vyprodukované energie ze zdrojů, označovaných jako obnovitelné. Většina z toho (13 % celkové spotřeby) pochází z tradiční biomasy (především pálení dřeva). +more Vodní energie, poskytující 3 % celkové spotřeby primární energie, byla druhý největší obnovitelný zdroj. Moderní technologie, využívající geotermální energii, větrnou energii, sluneční energii a energii přílivu dohromady poskytovaly asi 0,8 % z celkové výroby.

V březnu roku 2007 se představitelé Evropské unie dohodli, že v roce 2020 má být 20 % energie členských států vyráběno z obnovitelných zdrojů, aby se omezily emise oxidu uhličitého, který je považován za původce globálního oteplování. Investování do obnovitelné energie si vyžádalo náklady ve výši z 80 miliard amerických dolarů v roce 2005 a v následujícím roce náklady ve výši 100 miliard amerických dolarů.

Německo v roce 2018 pokrylo 38,2% a v roce 2019 již 42,6% své hrubé spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Za použití elektřiny z obnovitelných zdrojů se vyrábí tzv. "zelený" vodík.

V roce 2020 poprvé překonal objem vytvořené elektrické energie v EU z obnovitelných zdrojů energie z fosilních paliv. Z obnovitelných zdrojů pocházelo 38 % elektřiny.

Možné konflikty a negativa

Celosvětově rozvoj obnovitelných zdrojů si může vyžádat zvýšenou spotřebu některých kovů o 5 až 18 % ročně po dobu následujících 40 let. Geotermální zdroje a vodní nádrže mohou způsobovat zemětřesení. +more Přehradní nádrže mohou být zdrojem skleníkových plynů, především metanu, jejich skutečná úloha ale zatím není dostatečně objasněna. Výstavba obnovitelných zdrojů energie může být v některých případech zdrojem sociálních i environmentálních konfliktů, což je dokumentováno především v případě výstavby nových přehrad.

Obnovitelná energie v Česku

Větrné elektrárny v Česku

Obnovitelné zdroje energie jsou podporovány různými dotacemi nebo zvýhodněnými výkupními cenami energie. V České republice je elektřina z obnovitelných zdrojů podporována garantovanými výhodnými výkupními cenami nebo formou tzv. +more zelených bonusů. Z těchto dvou variant může každý vlastník elektrárny, která využívá obnovitelné zdroje energie, volit. V letech 2005-2011 činila podpora obnovitelných zdrojů energie 54,4 mld. Kč, kombinovaná výroba elektřiny a tepla 4,2 mld. Kč a druhotné zdroje energie 0,6 mld. Kč (celkem tedy téměř 60 miliard korun).

Nepřímá podpora fosilních zdrojů činila za totéž období 76,3 miliardy korun (uhlí 55,3 mld. Kč, ropa 14,2 mld. +more Kč, zemní plyn 6,8 mld. Kč). Z toho přibližně polovina (37 mld) sloužila k likvidaci zátěží, vzniklých před rokem 1994.

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové primární energii i na výrobě elektřiny činil v České republice přitom ve stejném období přibližně 3-10 % (jejich podíl v tom období rostl - proto rozptyl v podílu).

Mezi obnovitelnými zdroji Skupiny ČEZ mají největší podíl na výrobě elektřiny vodní elektrárny. Instalovaný výkon vodních elektráren Skupiny ČEZ činil koncem roku 2018 v České republice 1 961,1 MW.

Reference

Literatura

Související články

Udržitelná energie * Neobnovitelný zdroj energie * Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) * Perpetuum mobile druhého druhu *Agrovoltaika * Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v České republice * Fotovoltaika v Česku *Seznam největších fotovoltaických elektráren v Česku

Externí odkazy

[url=http://www. calla. +morecz/atlas/]Seznam referenčních obnovitelných zdrojů v ČR[/url] Atlas obnovitelných zdrojů-malé vodní elektrárny, vytápění biomasou, bioplynové zdroje, větrné elektrárny, solární termické systémy, fotovoltaika, tepelná čerpadla. * [url=http://www. restep. cz/]Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice RESTEP[/url] * [url=https://www. renewables. ninja/]Projekt kalkulace výstupů pro větrné a solární elektrárny umístěných kdekoli na světě[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20060518045217/http://www. env. cz/AIS/web-pub. nsf/$pid/MZPMRF45OSUY/$FILE/OZE-czech. pdf]INFORMACE O POTENCIÁLU OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE V ČR[/url] - Výsledky projektu ministerstva životního prostředí VaV/320/10/03 "Zpracování prognózy využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR do roku 2050". Asociace pro využití obnovitelných zdrojů energie. Spolupráce: CZ Biom, ÚFA, CityPlan, spol. s r. o. , SEVEn, o. p. s.

Kategorie:Druhy energie Kategorie:Zdroje energie