Ernesto Laclau

Ernesto Laclau (6. října 1935 - 13. dubna 2014, Sevilla, Španělsko) byl argentinský filozof, představitel postmarxismu a poststrukturalismu.

Biografie

Pocházel z Buenos Aires, odešel však do Spojených států, kde se nakonec stal profesorem politických věd na Univerzitě v Essexu (New York).

Vypracoval tzv. filozofii radikální nahodilosti, při čemž byl velmi ovlivněn zejména koncepcí diskurzu Michela Foucaulta a différance Jacquese Derridy.

Spolu s Chantal Mouffeovou napsal vlivnou knihu Hegemonie a socialistická strategie, v níž se pokusil definovat tzv. postmarxismus, tedy radikálně demokratickou politickou strategii, která by se neopírala o proletariát ani žádný jiný konkrétní politický projekt.

Dílo

Politics and Ideology in Marxist Theory (1977) * LACLAU, Ernesto, MOUFFE, Chantal: Hegemony and socialist strategy: toward a radical democratic politics, London, Verso 1985 (česky: Hegemonie a socialistická strategie, 2014). * New Reflections on the Revolution of our Time (1990) * The Making of Political Identities (1994) * Emancipation(s) (1996) * Contingency, Hegemony, Universality (2000) (s Judith Butlerovou a Slavojem Žižekem) * On Populist Reason (2005) * Elusive Universality (2010)

Externí odkazy

Literatura

BARKER, Chris: Slovník kulturálních studií, Praha, Portál 2006.

Kategorie:Argentinští filozofové Kategorie:Argentinští marxisté Kategorie:Političtí filozofové Kategorie:Odborníci na populismus Kategorie:Narození v roce 1935 Kategorie:Narození 6. +more října Kategorie:Úmrtí v roce 2014 Kategorie:Úmrtí 13. dubna Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Buenos Aires Kategorie:Úmrtí v Seville.