Ernst Reuter

Ernst Rudolf Johannes Reuter (29. července 1889 - 29. září 1953) byl starosta Západního Berlína v letech 1948-1953, během období studené války.

Mládí

Reuter se narodil v Apenrade (Aabenraa), v provincii Šlesvicko-Holštýnsko. Dětství strávil v Leeru, kde je po něm pojmenováno náměstí. +more Reuter navštěvoval univerzitu v Münsteru a v Marburgu, kde v roce 1912 dokončil studia a složil zkoušky na učitele. Hlavně byl ale členem společenství nazývaného "SBV Frankonia Marburg". V tomtéž roce se stal členem Německé sociálně demokratické strany (SPD).

Výmarská republika

Po svém návratu do Německa Reuter vstoupil do Komunistické strany Německa (KPD) a byl jmenován prvním sekretářem berlínské sekce. Ujmul se pozice na levém křídle strany v březnu 1921 podporoval otevřené povstání ve středním Německu. +more Tím se postavil do opozice proti lídrovi strany Paulu Levim. Ačkoliv byl Reuter považován za Leninova favorita, byl v roce 1922 ze strany vyloučen. Na krátký čas se přesunul do Nezávislé sociálně demokratické strany Německa (USPD) a pak se nadobro vrátil k sociálním demokratům.

V roce 1926 začal Reuter svoji službu v berlínské vládě, kde byl zodpovědný za dopravu. Úspěchem bylo založení Berlínského dopravního podniku (Berliner Verkehrsbetriebe - BVG), zavedení jednotného lístku pro městskou dopravu a rozšíření berlínského podzemního systému.

V letech 1931 - 1933 byl Reuter starostou Magdeburgu, kde bojoval proti nedostatku bytů a práce jako důsledku ekonomické krize. Byl také zvolen členem Reichstagu. +more V roce 1933, kdy byli u moci nacisté, byl donucen abdikovat a byl převezen do koncentračního tábora (KZ) v Lichtenburgu u Torgau. Po propuštění odešel v roce 1935 do exilu do Turecka, kde zůstal do konce nacistické éry. V Ankaře vyučoval na univerzitě, založil univerzitní disciplínu urbanistické plánování a sloužil jako vládní konzultant. Během prvních měsíců druhé světové války shromáždilo Turecko všechny ty, kteří stále vlastnili německý pas a přepravilo je do internačních táborů „jako spojence nepřátel“. Bylo to již třetí Reuterovo uvěznění, po ruském a nacistickém.

Poválečný Berlín

Reuter (vpravo), a Erich Duensing, policejní prezident Západního Berlína, v roce 1953. +more Po skončení druhé světové války se Reuter vrátil do Berlína a v roce 1946 byl zvolen do magistrátu (vlády), kde dohlížel na dopravní oddělení. V roce 1947 byl zvolen starostou Berlína, ale v prohlubující se krizi studené války si sovětská vláda vynucovala se vším svůj nezbytný souhlas.

Reuterovo jméno je spojeno s obdobím studené války v Berlíně. Během sovětské berlínské blokády (1948-1949) byla západní část města zásobována leteckými dodávkami ("vzdušný most"), které zřídil americký vojenský guvernér +more_Clay'>Lucius D. Clay. Jako odpověď na hrozbu se museli obyvatelé západní části spojit. Ernst Reuter se stal jejich mluvčím a lídrem, symbolickou postavou "Svobodného Berlína". Památná je Reuterova řeč před vyhořelým Reichstagem 9. září 1948, kdy mluvil k 300 000 lidem a apeloval na svět, aby nenechal Berlín osudu. Ve volbách konaných v západní části Berlína o dva měsíce později pomohla jeho popularita získat SPD vítězství 64,5 %, což je nejlepší výsledek, jakého kdy kterákoliv strana ve svobodných volbách v Německu dosáhla. Jako starosta vytvořil vládu velké koalice s dalšími dvěma největšími stranami a demonstroval tak berlínskou jednotu.

Když vstoupila v platnost nová ústava státu Berlín platná pro Západní Berlín, byl Reuter 18. +more ledna 1951 zvolen opět starostou Berlína. V této funkci zůstal až do své smrti.

Pod jeho záštitou byla založena Svobodná univerzita Berlín, protože Humboldtova univerzita se nacházela v sovětském pásmu a pod komunistickým vedením. V roce 1953 vytvořil Reuter Nadaci starosty Reutera, která pomáhala utečencům do Západního Berlína.

Několik týdnů po povstání ze 17. června 1953 Reuter náhle a neočekávaně zemřel v Západním Berlíně následkem srdečního infarktu ve věku 64 let. +more Jeho pohřbu se zúčastnilo více než milion lidí. Jeho hrob se nachází na hřbitově Waldfriedhof ve čtvrti Berlín-Dahlem.

Rodina

Reuter se oženil v roce 1920 a měl se svoji ženou Hannou dvě děti. Syn Edzard se stal předsedou představenstva společnosti Daimler-Benz.

Pocty

Ernst-Reuter-Plakette (medaile Ernsta Reutera): nejvyšší cena města Berlína byla vytvořena v roce 1954 berlínským senátem pro osoby, jejichž činnost prospěla městu. * Ernst-Reuter-Gesellschaft (Společnost Ernsta Reutera): sdružení absolventů a přátel Berlínské svobodné univerzity, které bylo založeno v roce 1954. +more Společnost jmenuje vítěze výroční "Ernst-Reuter-Preis" pro vynikající disertační práce a poskytuje stipendia Ernsta Reutera pro studium v zahraničí. * Místa, kde dříve Reuter žil, obdržela pamětní plakety: Hardenbergstrasse 35 (Berlin-Charlottenburg) a Büllowstrasse 33 (Berlin-Zehlendorf). * Mezi mnoho míst v Berlíně, která Reutera připomínají, patří: ** náměstí a stanice metra Ernst-Reuter-Platz (Berlin U-Bahn), ** vládní budova, ** škola, ** hostel pro mladé.

Další města v Německou mají ulice nebo školy pojmenované po Ernstu Reuterovi.

Série "Mistr svobody" vydaná Poštou Spojených států v roce 1959 poctila Reutera dvěma známkami.

Citát

Externí odkazy

Kategorie:Narození v roce 1889 Kategorie:Úmrtí v roce 1953 Kategorie:Němečtí politici Kategorie:Starostové Berlína Kategorie:Dějiny Berlína 20. +more století Kategorie:Muži Kategorie:Narození 29. července Kategorie:Úmrtí 29. září Kategorie:Osobnosti na amerických poštovních známkách Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Svobodné univerzity Berlín Kategorie:Úmrtí v Berlíně.