Eskapismus

Eskapismus (z ang. escape = únik) je pojem, který se používá zejména v mediálních studiích a teorii masové komunikace, kde znamená fantazijní únik do imaginárních světů, především pak mediálních.

Projevy eskapismu objevili již Paul Felix Lazarsfeld a Herta Herzogová v jednom z prvních výzkumů mediálního publika, který zkoumal posluchačky rozhlasových nekonečných seriálů ve Spojených státech 30. let 20. +more století (tzv. daytime serials).

Eskapismu se posléze věnovali zejména představitelé tzv. teorie užití a uspokojení (např. +more Leonard Irving Pearlin). Podle sociologa Anthonyho Giddense je schopnost médií eskapismus nabízet součástí jejich širší schopnosti vytvářet tzv. ontologické bezpečí (snižování úzkosti, vnášení řádu a srozumitelnosti do života). Pojem eskapismus používají rovněž často autoři, kteří studují tzv. parasociální interakci mediálního publika, zejména pak identifikaci diváků s postavami mediálních fikcí (Horton a Wohl, Noble, Rosengen a Windahl, Zillman).

Za klasickou studii eskapismus potvrzující je považována práce Janice Radwayové Reading romance, která zkoumala čtenářky tzv. červené knihovny. +more Její názory ovšem popřela Ien Angová, která tvrdila, že ženy (ona zkoumala divačky televizních mýdlových oper) disponují tzv. melodramatickou imaginací - konzumováním romantických mediálních obsahů prý z každodennosti neunikají, ale naopak si ji s jejich pomocí uvědomují.

Literatura

Reifová, Irena a kol: Slovník mediální komunikace, Praha, Portál 2004

Kategorie:Zábava a volný čas Kategorie:Mediální studia