Etatismus
Author
Albert FloresEtatismus je politický a sociálně-ekonomický systém, který se vyznačuje vysokou úrovní státní kontroly a intervencí ve všech oblastech života a ekonomiky. Tento systém preferuje silný stát, který převzal pravomoci, které by normálně patřily soukromému sektoru, jako například regulace, plánování ekonomických aktivit a vlastnictví. Etatismus je protikladem liberalismu a laissez-faire kapitalismu, které se soustředí na minimalizaci státní intervence a přikládají důraz na svobodu jednotlivce a soukromého vlastnictví. Etatistický systém často popírá konkurenci a preferuje monopolistický řízený stát. Etatismus může mít různé formy a míru. Některé země mají etatistické prvky ve svém systému, zatímco jiné mají zcela etatistickou strukturu. Etatismus se často zakládá na teoriích kolektivního dobra a sociální spravedlnosti, které argumentují, že stát je nejlepším garantem rovnosti a ochrany nejzranitelnějších členů společnosti. Etatismus může mít pozitivní i negativní dopady na ekonomiku a společnost. Na pozitivní straně může etatismus přinést sociální ochranu, redistrobuci bohatství a zajištění základních potřeb občanů. Na negativní straně může etatismus přinést nadměrnou byrokracii, korupci a omezení osobní svobody. Etatismus je dlouhodobě kontroverzním tématem, které se týká rovnováhy mezi státem a soukromým sektorem ve společnosti. Různé země uplatňují různé přístupy k etatismu v závislosti na svých politických a sociálně-ekonomických podmínkách.
Etatismus (z franc. l'État, stát) je názor či postoj, který zdůrazňuje roli státu při řešení společenských a hospodářských problémů, případně chce rozšířit jeho působnost a pravomoci. Pojem vznikl kolem roku 1880 ve Francii a užívá se kriticky a polemicky, kdežto zastánci těchto tendencí jej obvykle odmítají. V ekonomii má podobný význam dirigismus (z franc. diriger, řídit).
Významy
V politické teorii znamená etatismus například názor, že nositelem suverenity společnosti nejsou občané, nýbrž stát a jeho představitelé, takže úkolem lidu a různých sdružení je především posilovat moc a prestiž státu. Extrémním příkladem mohou být fašistické státy. +more Stát se pak často chápe jako hierarchicky uspořádaný celek či organismus, který potřebuje jednotu a semknutost lidu a také ji vnucuje a vymáhá.
V ekonomické teorii znamená tendence posilovat řídící roli státu v hospodářství, ať už centrálním plánováním nebo prostřednictvím státních podniků. Užívá se pro systémy státního kapitalismu a silného dirigismu.
Pro a proti
Kritika „etatismu“ vychází z pozic jednak liberálních, jednak anarchistických (M. Bakunin) a vyvolalo ji prudké rozšiřování rolí státu v posledních stoletích. +more Etatismus, který vyvrcholil v totalitních režimech, může skutečně znamenat ohrožení občanských svobod.
Kritiky vůči státu, vůči jeho přerozdělování, vůči jeho regulacím a intervencím, vychází z nejrůznějších argumentů: * Stát do ekonomiky nemůže přinést nic, co by v ní již nebylo. ** Dotace ničemu nepomáhají: Intervencionisté jen poukazují na „přínosy“, které je vidět, ale už neukazují následky. +more (Frédéric Bastiat) ** Dotace škodí: jsou jako transfúze krve z levé ruky do pravé, když se při tom navíc polovina vybryndá. * Stát hospodařit neumí: ** Stát jsou jen fixně placení úředníci, kteří svým jmenováním do funkcí nezískávají patent na moudrost: Kdyby uměli podnikat, pracovali by přece ve svých firmách. Podnikatelé k tomu mají lepší motivaci i schopnosti. ** Státní řízení je nepružné a jeho „regulace“ tak vůbec není zpětnovazební regulací: Stát reaguje přinejlepším s frekvencí jednotek případů za rok, momentálně aktuální situaci tedy de facto ignoruje. ** Plán nemůže být fixní, je potřeba přizpůsobovat ho realitě: Plán je jen odhad, jak se ukázalo v agilním vývoji. Idea pětiletek je scestná, protože realita se byrokratickým škatulkám nepřizpůsobí, to by se naopak musel přizpůsobovat plánovač. * Argumentace „veřejným statkem“ a „potřebami“ je falešná, nejde o konkrétní pojmy, nejsou jasné jejich definice.
Podle zastánců etatismu kritikové často přehlížejí, jak ve složitých moderních společnostech přibývá potřeb, které patrně nelze svěřit jen působení konkurence a tržních mechanismů. Jde například o bezpečnost, sociální a zdravotní péči, o veřejné vzdělávání, o ochranu před epidemiemi, ale také o rostoucí význam pozemních komunikací a dopravy, péče o životní prostředí a mnoho dalších.
Na druhé straně kritikové takové argumenty vyvracejí, a to hned v několika myšlenkových proudech a v různé míře opozice vůči státu: * Od Laissez faire („nechte nás být“, klasický liberalismus, proti dotacím, ekonomickým intervencím a regulacím) * přes libertarianismus („Kdo by stavěl silnice?“, privatizace zdravotnictví a pojišťoven, privatizace ve školství) * až po anarchokapitalismus a anarchismus obecně (zprivatizované přírodní zdroje, konkurenční vězeňství ba i policie nebo naopak odstranění soukromého vlastnictví a zrušení policie nebo její nahrazení jinými institucemi, obecně pak proti státnímu zřízení, směřuje až i k naprosté dekonstrukci státu)
Odkazy
Reference
Literatura
[url=http://ankap. urza. +morecz/index. php. action=root&id=amen]Anihilace mnohých etatistických námitek (AMEN)[/url], ankap. urza. cz* Urza: [url=http://www. mises. cz/literatura/anarchokapitalismus-69. aspx]Anarchokapitalismus[/url], mises. cz, Ludwig von Mises Institut * Řihák, Hynek: [url=http://www. mises. cz/literatura/ne-az-tak-divoky-divoky-kapitalismus-68. aspx]Ne až tak divoký "divoký" kapitalismus[/url], mises. cz, Ludwig von Mises Institut. * Urza: [url=http://www. mises. cz/autori/autori/clanky/anarchokapitalismus-dil-bonusovy-boreni-mytu-1141. aspx]Anarchokapitalismus, díl bonusový: Boření mýtů[/url], Mises. cz, Ludwig von Mises Institut: 7. října 2013.
Související články
přirozené právo * politická ideologie
Souměrné
centralismus * ekonomická regulace * plánovaná ekonomika * znárodnění
Alternativní
decentralizace * liberalismus * libertarianismus * Strana svobodných občanů
Externí odkazy
[url=http://www. cojeco. +morecz/index. php. detail=1&id_desc=24953&title=etatismus&s_lang=2]Co je Co, heslo etatismus[/url], cojeco. cz * [url=http://www. merriam-webster. com/dictionary/statism]Merriam Webster Dictionary[/url], merriam-webster. com * [url=http://www. britannica. com/EBchecked/topic/1430794/statism]Encyclopedia Britanica[/url], britannica. com * [url=http://www. thefreedictionary. com/statism]Definition by The Free Dictionary[/url], thefreedictionary. com * [url=http://www. polyarchy. org/essays/english/index. html]Essays on Statism (kritické stati)[/url] (2003), polyarchy. org * [url=http://www. polyarchy. org/poststatism/english/index. html]Essays on post-statism[/url] (2006). Statism in the social sciences, polyarchy. org * [url=http://www. socialinfo. ch/cgi-bin/dicopossode/show. cfm. id=173]Heslo Etatismus ve švýcarském politologickém slovníku[/url] , socialinfo. ch.
Kategorie:Politické teorie Kategorie:Politologické pojmy Kategorie:Ekonomické pojmy