Eugène Sue

Eugène Sue, vlastním jménem Marie-Joseph Sue (10. prosince 1804, Paříž - 3. srpna 1857, Annecy, dnes Horní Savojsko) byl francouzský novinář a prozaik období romantismu považovaný za „krále románů na pokračování“ (tzv. románů-fejetonů), v nichž dobová socialistická učení a ožehavé sociální problémy spojoval s dobrodružným a napínavým dějem.

Život

Narodil se jako syn Jeana Josepha Suea, chirurga a vedoucího lékaře Napoleonovy císařské gardy. Vystudoval lékařství a působil jako vojenský a později námořní lékař. +more Zúčastnil se tažení Svaté aliance do Španělska v roce 1823, několikrát navštívil Ameriku a Západní Indii a roku 1827 byl účastníkem námořní bitvy u Navarina, kde spojená francouzská a anglická flotila rozdrtila turecké loďstvo. Roku 1829 vystoupil z vojenské služby a odebral se do Paříže, kde se věnoval studiu literatury a malířství (přispělo k tomu i to, že po smrti otce získal slušné dědictví). Roku 1830 uveřejnil po domluvách svých přátel námořní román Pirát Kernok (Kernock le pirate), jimž uvedl do francouzské literatury nový žánr, a po jeho úspěchu se začal plně věnovat literatuře.

Po napsání několika dalších děl z námořnického prostředí, které se záhy staly oblíbenou lidovou četbou, a po poznání sociálních problémů chudých vrstev společnosti, začal psát společenské romány s dobrodružným dějem, vyznačující se silným sociálním cítěním a pochopením pro problémy drobných hrdinů. Tato liberálně a socialisticky zabarvená díla vycházela na pokračování jako tzv. +more romány-fejetony v tehdy oblíbených denících La Presse, Le Journal des Débats a Le Constitutionnel a on v nich pranýřoval neřesti moderní civilizace, které podle jeho názoru zaviňovaly špatné společenské řády a zvrhlá, pokažená církev. Joseph Marie Eugène Sue (1804-1857) Roku 1848 byl zvolen do revolučních výborů a poté za departement Seine poslancem Národního shromáždění, v němž se připojil ke krajní levici. Po státním převratu roku 1851 byl vypovězen z Francie, odešel do Annecy v Savojsku, kde také ve věku 53 let zemřel. Jeho socha je jednou ze 146 soch umístěných na fasádě budovy Hôtel de ville de Paris.

Dílo

Le Juif errant (Věčný žid), vydání z roku 1851 Jeho romány byly obvykle psány rychle, mají nepropracovaný styl, povrchní psychologii a nepravděpodobné a vykonstruované dějové zápletky. +more Přesto byly pro svou silnou (ačkoliv jinak dosti povrchní) společenskou kritiku a díky poutavému a melodramatickému ději i soucitu s chudými a trpícími hltány statisíci čtenáři. Jeho knihy byly napodobovány i překládány a ovlivnily zejména Victora Huga při psaní románu Bídníci a také Émila Zolu v jeho raném tvůrčím období. Z jeho díla lze jmenovat: * Kernock le pirate (1830, Pirát Kernok), námořní román * Plik et Plok (1831, Plik a Plok), námořní román, který Sueovi získal přízvisko francouzský Cooper. * Atar-Gull (1831), námořní román, * Salamandre (1832, Salamandr), nejvýznamnější ze Sueových námořních románů, v jehož hrdinovi je znatelný ohlas Byronova Manfréda. * La Coucaratcha (1832-1834), námořní román, * La Vigie de Koat-Ven (1833, Hlídka v Koat-Ven), námořní román, * Histoire de la marine française (1835-1837, Dějiny francouzského námořnictva), práce, která byla na dílo historické příliš románová a pro románové čtenáře příliš vážná. * Lautréamont (1837), historický román z doby Ludvíka XIV. , * Arthur (1838), román mravů z vyšší pařížské společnosti, * Jean Cavalier, ou Les Fanatiques des Cevennes (1840, Jan Cavalier aneb fanatici z Cevennes), historický román o jednom z vůdců protestantského povstání tzv. camisardů na počátku 18. století v Cevennách v Languedoku. * Histoire de la marine militaire chez tous les peuples (1841, Dějiny válečného námořnictva), historická práce, o níž platí to samé jako o autorových předešlých Dějinách francouzského námořnictva. * Mathilde, ou les Mémoires d'une jeune femme (1841, Matylda aneb paměti mladé ženy), román-fejeton odehrávající se ve vyšší pařížské společnosti. * Le Morne au diable (1842, Ďáblova skála), román-fejeton odehrávající se na ostrově Martinique (česky též jako Čertova hora) * Les Mystères de Paris (1842-1843, Tajnosti pařížské), román-fejeton, vrcholné Sueovo dílo, které je vydáváno dodnes. * Le Juif errant (1844-1845, Věčný žid), druhý nejznámější autorův román-fejeton vycházející z křesťanské legendy o Ahasverovi a vyznačující se ostrou antiklerikální tendencí. V Sueově podání Věčný žid bojuje proti sociálním nespravedlnostem a účtuje s katolicismem a mocí církve, je kladným hrdinou, ničemou je v románu jezuita. Román měl obrovský úspěch (magazín Le Constitutionel, který jej vydával, zvedl svůj náklad z 3 600 na 20 000 výtisků) a právě díky němu se pojem Věčný žid rozšířil mezi Evropany oné doby. * Martin, l'enfant trouvé (1847, Martin nalezenec), * Les Sept péchés capitaux (1847-1849, Sedmero hlavních hříchů), zde zpracoval v románově formě některé utopické myšlenky Charlese Fouriera. * Les Mystères du peuple ou l'Histoire d'une famille de prolétaires à travers les âges (1849-1856, Tajemství lidu aneb historie jedné proletářské rodiny v různých dobách), román, obsahující téma spiknutí za účelem ovládnutí světa, byl roku 1857 zakázán pro své pobuřující tendence, byl využit jako základ pamfletu proti Napoleonovi III. , a také je první z řady děl, které vedly k vytvoření Protokolů sionských mudrců. * Les enfants de l'amour (1850, Děti lásky) * La bonne aventure (1851, Služčino dobrodružství), * Fernand Duplessis, mémoires d'un mari (1852, Paměti manželovy), * La Marquise Cornélia Alfi (1852, Markýza Kornélie Alfi), * Le diable médecin (1855-1857, Ďáblův doktor), * Les secrets de l'oreiller (1858, Tajemství podušky), posmrtně.

Filmové adaptace

Le Juif errant (1904, Věčný žid), Francie, režie Georges Méliès, němý film, * Les Mystères de Paris (1909, Tajnosti pařížské), Francie, režie Victorin-Hippolyte Jasset, němý film, * Les Mystères de Paris (1911, Tajnosti pařížské), Francie, režie Albert Capellani, němý film, * Mathilde (1913, Matylda), Francie, režie Emile Chautard, němý film, * Parigi misteriosa (1917, Tajnosti pařížské), Itálie, režie Gustavo Serena, němý film, * La Lussuria (1919, Smyslnost), Itálie, režie Edoardo Bencivenga, němý film podle románu Sedmero hlavních hříchů, * Martino il trovatello (1919, Martin nalezenec), Itálie, režie Alberto Capozzi a Ubaldo Maria Del Colle, němý film, * The Mysteries of Paris (1920, Tajnosti pařížské), USA, režie Ed Cornell, němý film, * Les Mystères de Paris (1922, Tajnosti pařížské), Francie, režie Charles Burguet, němý film, * Secrets of Paris (1922, Tajnosti pařížské), USA, režie Kenneth S. +more Webb, němý film, * Le Juif errant (1926, Věčný žid), Francie, režie Luitz-Morat, němý film, * Les Mystères de Paris (1935, Tajnosti pařížské), Francie, režie Félix Gandéra, * Les Mystères de Paris (1943, Tajnosti pařížské), Francie, režie Jacques de Baroncelli, * L'Ebreo errante (1948, Věčný žid), Itálie, režie Goffredo Alessandrini, * Les Mystères de Paris (1962, Tajnosti pařížské), Francie, režie André Hunebelle, v hlavní roli Jean Marais, * Les Mystères de Paris (1980, Tajnosti pařížské), Francie, režie André Michel, televizní seriál.

Česká vydání

Děti lásky, K. +more Jeřábková, Praha 1850-1851, přeložil Karel Hradecký, dva svazky, * Věčný žid, K. Jeřábková, Praha 1850-1851, přeložil Václav František Bambas, pět dílů, sešitové vydání, * Prokování osudu, K. Jeřábková, Praha 1852, přeložil Václav Filípek, nepodařilo se zjistit název francouzského originálu, * Tajnosti pařížské, H. Silber, Praha 1862, dva svazky, * Salamandr, Jaroslav Pospíšil, Praha 1886, přeložil Gustav Herrmann, * Věčný žid, K. Trachta, Praha 1874, dva svazky, * Věčný žid, Alois Hynek, Praha 1915, přeložil Ervín Brenner, čtyři svazky, * Čertova hora, Jaroslav Mareš, Plzeň 1924, přeložil Václav Patejdl, * Proroctví osudu, Knihovna zlatého pera, Praha 1924, přeložil Karel Tuček, dva svazky, * Tajnosti pařížské Borský a Šulc, Praha 1924-1925, přeložil F. Potměšil, sedm svazků, * Věčný žid, F. Topič, Praha 1926, přeložila Emma Horká, čtyři díly, * Paměti manželovy, F. Topič, Praha 1927, přeložila Ludmila Fastrová, * Atar Gull, Vojtěch Šeba, Praha 1927, přeložila TM. Richtmannová, * Tajnosti pařížské Henning Franzen, Praha 1929, přeložil Karel Čvančara, * Tajnosti pařížské Šolc a Šimáček, Praha 1930-1931, přeložil S. T. Eifer, znovu Český deník, Plzeň 1935-1937, kniha vyšla v osmi dílech: ** Kytička, 1930 a 1935, ** Učitel a sova, 1930 a 1936, ** Hrdlička a Rudolf, 1930 a 1936, ** Vlčice a zpěvačka, 1930 a 1936, ** Ostrov Rýžovníkův 1931 a 1936, ** Strážce bezpečnosti 1931 a 1936, ** Marie a Sára 1931 a 1937, ** Princezna Amalie 1931 a 1937. * Ďáblova skála, Práce, Praha 1958, přeložil Tomáš Korbař, znovu 1964 * Tajnosti pařížské, Odeon, Praha 1970, přeložila Věra Dvořáková, znovu Svoboda, Praha 1992, Levné knihy KMa, Praha 2004.

Externí odkazy

https://web. archive. +moreorg/web/20080724223005/http://www. espritsnomades. com/sitelitterature/roquebert/eugenesue/sueeugene. html - francouzsky, * https://web. archive. org/web/20080104032027/http://www. kirjasto. sci. fi/esue. htm - anglicky, * http://www. rozhlas. cz/brno/avizoprog/_zprava/146044 - česky, * http://neviditelnypes. lidovky. cz/literatura-spisovatel-eugene-sue-jako-baron-prasil-fxb-/p_kultura. asp. c=A081119_111451_p_kultura_wag.

Kategorie:Francouzští spisovatelé 19. +more století Kategorie:Spisovatelé dobrodružné literatury Kategorie:Fejetonisté Kategorie:Narození v roce 1804 Kategorie:Narození v Paříži Kategorie:Úmrtí v roce 1857 Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 3. srpna Kategorie:Narození 10. prosince Kategorie:Úmrtí v Annecy.