Eva Zaoralová

Eva Zaoralová (roz. Šebánková; 28. listopadu 1932 Praha - 10. března 2022) byla česká filmová publicistka, specializující se především na francouzský a italský film. Od poloviny 90. let působila ve vedení karlovarského filmového festivalu.

Životopis

Narodila se 28. listopadu 1932 v Praze jako jedináček v rodině architekta Jana Šebánka a jeho ženy Marie Šebánkové. +more I dědeček z matčiny strany Viktorin Šulc byl povoláním architekt. Po studiu na pražském Akademickém gymnáziu ve Štěpánské ulici vystudovala francouzštinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze - a to včetně absolvované jazykové stáži díky její znalosti francouzštiny a italštiny -, kde jí byl také přiznán titul PhDr. Následně se věnovala překládání z francouzštiny a italštiny (dle Souborného katalogu NK ČR např. Giuseppe Dessì, Federico Fellini, Goffredo Parise, Michelangelo Antonioni, Alba de Céspedes, Sveva Casati Modignani, Pierre Daninos, Georges Simenon, Cesare Pavese, Carlo Fruttero, Alberto Bevilacqua, Fred Kassak).

Od začátku 60. let spolupracovala s filmovými časopisy Kino a Film a doba, byla i šéfredaktorkou druhého z nich. +more Spolupracovala také s magazínem Světová literatura a s nakladatelstvím Odeon. Přednášela filmovou historii na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze.

Od roku 1994 působila vedle herce Jiřího Bartošky ve vedení Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, v letech 1995 až 2010 jako jeho umělecká ředitelka. Od roku 2011 ji v této pozici vystřídal Karel Och a Zaoralová působila jako umělecká poradkyně festivalu. +more Zasedala v porotách mnoha filmových festivalů (Benátky, Berlín, Cannes, Mannheim, Wiesbaden, Antalya).

Zemřela 10. března 2022.

Ocenění

Dne 28. +more října 2010 převzala z rukou českého prezidenta Václava Klause Medaili Za zásluhy v oblasti kultury. V roce 2012 jí byl udělen polský Rytířský kříž Řádu za zásluhy Polské republiky za přínos k rozvoji polsko-českého kulturního dialogu. Ve stejném roce také povýšila na důstojnici francouzského Řádu umění a literatury poté, co jí byl roku 2002 udělen tentýž řád v hodnosti rytíře. Roku 2017 obdržela Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii a v roce 2018 získala „zvláštní uznání za mimořádný přínos české filmové kritice“ v rámci Cen české filmové kritiky.

Osobní život

Byla třikrát vdaná, jejími manžely byli chemik Jan König, filmový historik Ivo Hepner (1928-1975) a také Zdenek Zaoral (1945-1996).

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20071012040219/http://www. czech. cz/cz/publicistika/kulturni-dedictvi/karlovy-vary-ziva-voda-pro-filmoveho-fanouska/]Rozhovor s Evou Zaoralovou[/url] - Czech. cz, Oficiální portál České republiky * Eva Zaoralová (rozhovor z cyklu České televize "Na plovárně") - [url=http://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/20352216002-na-plovarne/]video on-line v archivu ČT[/url].

Kategorie:Čeští filmoví kritici Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Překladatelé z francouzštiny do češtiny Kategorie:Čeští překladatelé z italštiny Kategorie:Držitelé Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii Kategorie:Čeští romanisté Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Nositelé Medaile Za zásluhy (Česko) Kategorie:Nositelé medaile Artis Bohemiae Amicis Kategorie:Důstojníci Řádu umění a literatury Kategorie:Čestní občané města Karlovy Vary Kategorie:Čestní občané Prahy 4 Kategorie:Narození 1932 Kategorie:Narození 28. +more listopadu Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 2022 Kategorie:Úmrtí 10. března Kategorie:Ženy.