Experimentální trakce

V průběhu vývoje se kromě lokomotiv běžných typů (parní, elektrické, dieselové) objevily i některé další, povětšinou experimentální konstrukce.

Vrtulový pohon

Prozatím nejstarší aplikací vrtulového pohonu v kolejové dopravě je ruský Aerovagon, i když princip pochází z Německa, z roku 1917. Dalším strojem, (či spíše motorovým vozem) byl ve třicátých letech dvacátého století, opět z Německa, experimentální stroj konstruktéra Franze Kruckenberga, zvaný Kolejový zepelín. +more Dne 21. června 1931 dosáhl tento vůz rekordní rychlosti 230 km/h.

Další pokusy o vrtulí poháněný vlak byly prováděny v letech 1965 - 1972 ve Francii. Jednalo se o projekt Aérotrain. +more Vozy se pohybovaly na vzduchovém polštáři nad betonovou tratí s vodící betonovou kolejnicí. Projekt byl ukončen pro hluk a nehospodárnost (obrovská spotřeba energie na vytvoření vzduchového polštáře - 20 kW/tunu).

Pohon spalovací turbínou

V šedesátých letech 20. století byly prováděny ve světě i v Československu (v plzeňské Škodovce - +more0'>Lokomotiva TL 659. 0) pokusy se spalovací turbínou. Očekávaný výsledek (vyšší energetická účinnost proti běžnému pístovému spalovacímu motoru) byl potlačen provozními problémy. Běžný provoz málokdy umožňuje uplatnit optimální pracovní režim turbíny a údržba turbíny se ukázala jako velmi náročná. Navíc se tyto lokomotivy vyznačovaly neúnosnou hlučností.

Jednotky s turbínovým pohonem v celkovém počtu 41 ks (Turbotrain) byly ve Francii provozovány v letech 1972 - 2005 na neelektrifikovaných tratích.

Lineární elektromotor

Lineární elektromotory se využívají u magnetických drah - maglevů. Místo toho, aby rotující magnetické pole klasického elektromotoru pohybovalo rotorem a ten pak koly, se využívá postupujícího magnetického pole. +more To přímo posouvá vlak po trati.

Firma Bombardier představila v roce 2006 na veletrhu InnoTrans projekt podzemní dráhy s klasickým železničním pojezdem, avšak s pohonem lineárním motorem.

Kategorie:Hnací vozidla