Lokomotiva

363 (363.170-2 v Brně dne 4. června 2005). Lokomotiva (z angl. locomotive a lat. loco motiva, pohybující z místa) je samostatné hnací čili trakční kolejové vozidlo, určené pro pojezd (pohyb) a posun vlaků neboli souprav složených z železničních vozů či jiných kolejových vozidel.

Lokomotivy se dělí podle druhu trakce (parní, elektrické, motorové atd. ) a podle hlavního určení (rychlíkové, nákladní, posunovací a pod. +more). Mezi hlavní charakteristiky lokomotivy patří rozchod kolejí, maximální rychlost, adhezní hmotnost, tah a uspořádání podvozku.

Rozdělení lokomotiv

+more8'>Stephensonova lokomotiva Rocket z roku 1829 První rakouské lokomotivy Austria a Moravia, která roku 1841 poprvé přijela na území dnešní ČR.

Podle druhu pohonu (trakce)

Dieselové, poháněné naftovým motorem. Podle druhu přenosu síly na kola se dále dělí na dieselmechanické, dieselhydraulické a dieselelektrické. +more * Elektrické, poháněné elektromotorem nebo elektromotory. Podle druhu elektrického proudu se dále dělí na stejnosměrné, střídavé a vícesystémové. * Parní, poháněné pístovým parním strojem a tlakovou parou. Podle uspořádání válců se dělí na jednočinné a dvojčinné, kde se pára z vysokotlakých válců vede ještě do nízkotlakých. * Experimentální, poháněné turbínou, vrtulí, lineárním motorem apod.

Podle účelu

+more0|Britská_parní_lokomotiva_LNER_řada_A4'>třídy A4 řady 556. 0 * Rychlíkové s vysokou maximální rychlostí. * Nákladní s vysokým tahem a adhezní hmotností. * Osobní pro místní dopravu, kde se dnes často nahrazují motorovými nebo elektrickými jednotkami. * Univerzální pro osobní i nákladní vlaky. * Posunovací s nízkou maximální rychlostí a menším počtem hnacích náprav. * Důlní pro dopravu v dolech s malým rozchodem a sníženým nebezpečím výbuchu, například na pohon stlačeným vzduchem. * Ostatní (speciální a experimentální).

Značení lokomotiv

Některé charakteristiky lokomotiv vyjadřuje přímo značení lokomotiv, o označování různých typů lokomotivního podvozku viz uspořádání pojezdu.

Historie

+morejpg|thumb|upright=1. 0'>Lokomotivy 19. století Dieselová lokomotiva ČKD řady 750 Lokomotiva Škoda řady 380 Železnice jako první rychlý a dostupný prostředek hromadné dopravy lidí i nákladů se významně podílela na průmyslové revoluci a změnila celou společnost. Lokomotiva představovala vrchol strojírenské technologie a nejnápadnější stroj, s jakým se lidé běžně setkávali - proto se jí lidově říká „mašina“ (z angl. machine a něm. Maschine). První funkční parní lokomotivu postavil Richard Trevithick roku 1804 pro dopravu v anglických ocelárnách, lokomotivu pro první veřejnou trať Stockton - Dalington postavil George Stephenson roku 1825. Když roku 1829 vyhrál s lokomotivou Rocket konkurz na dodávku lokomotiv pro trať mezi Liverpoolem a Manchesterem, stal se dodavatelem i pro jiné železnice. Na evropském kontinentu začal pravidelný provoz parních lokomotiv v Belgii, v Německu a ve Francii v roce 1835, první rakouské lokomotivy Austria a Moravia dodal Stephenson roku 1837 a jezdily na Severní dráze z Vídně do Brna. Dalších sto let rozvoje železnic bylo ve znamení parních lokomotiv. Roku 1900 byla postavena první česká lokomotiva v První Českomoravské továrně (později ČKD). Roku 1938 ustavila britská lokomotiva A4 Mallard rychlostní rekord 203 km/h. Od 60. let 20. století a od 70. let v Evropě parní lokomotivy ustupují dieselovým a elektrickým, dodnes jich však tisíce jezdí v Číně a v dalších zemích.

První dieselové lokomotivy vznikly v Německu a ve Švýcarsku počátkem 20. století, nebyly však příliš úspěšné. +more Rozvoj těchto lokomotiv začal až ve 30. letech v USA (dieselelektrický pohon) a v Německu (dieselhydraulický pohon). V USA dieselový pohon stále převládá, protože je ekonomičtější při nižších rychlostech a v nákladním provozu. Dieselovy lokomotivy mají oproti parním podstatně lepší energetickou účinnost, nižší provozní náklady, nepotřebují stálé doplňování vody a strojvůdce pracuje v čistém a méně hlučném prostředí. Velkou předností je to, že lokomotiva může nastartovat a vyjet, kdežto parní lokomotiva vyžaduje několikahodinovou přípravu ve výtopně.

Elektrický pohon se nejprve prosadil v městské dopravě (Werner von Siemens, Berlín 1881), zejména u podzemních drah, náklady na elektrifikaci tratí s menším provozem však byly příliš vysoké. Francouzský inženýr Heilmann od roku 1892 experimentoval s lokomotivou, kde parní stroj poháněl dynamo a to elektromotory jednotlivých hnacích náprav. +more První elektrifikovaná hlavní trať byla uvedena do provozu roku 1902 v severní Itálii, celé zařízení dodala maďarská firma Ganz. Velký rozvoj elektrického pohonu nastal v Evropě po druhé světové válce, včetně velmi rychlých souprav. Držitelem světového rekordu pro vlaky na kolech je francouzský TGV, který v běžném provozu dosahuje „jen“ 320 km/h, ale roku 2007 dosáhl upravený kus rychlosti 574,8 km/h. Nejrychlejší sériově vyráběnou lokomotivou na světě je německá lokomotiva Siemens ES64U4, vyrobená společností Siemens pro rakouské železnice, která roku 2006 dosáhla při zvláštní rekordní jízdě rychlosti 357 km/h. Podle evropských norem ale lokomotiva nemůže na veřejných tratích pravidelně jezdit rychlostí vyšší než 250 km/h.

Odkazy

Reference

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Lokomotiva. Sv. 16, str. 286-296

Související články

Parní lokomotiva * Dieselová lokomotiva * Elektrická lokomotiva * Seznam českých a slovenských lokomotiv * Lokomotivní vlak

Externí odkazy

[url=http://prototypy. bilysklep. +morecz/]Stránky o lokomotivních unikátech a prototypech[/url] * [url=http://technet. idnes. cz/jak-vznika-obuti-pro-nejrychlejsi-lokomotivu-sveta-fotoreportaz-1ck-/tec_reportaze. asp. c=A080622_221359_tec_reportaze_rja]Jak vzniká obutí pro nejrychlejší lokomotivu světa. Fotoreportáž[/url] * * [url=http://www. gutenberg. org/etext/11164]An engineer's guide from 1891[/url] * [url=http://www. animatedengines. com/locomotive. html]Animace parní lokomotivy[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20100218105428/http://www. steam. dial. pipex. com/]International Steam Locomotives[/url].

* Kategorie:Hnací vozidla