Cesko.wiki Explorer 1
Author
Albert FloresExplorer 1 byl prvním americkým umělým satelitem, který byl vypuštěn do vesmíru. Start satelitu proběhl 31. ledna 1958 z kosmodromu Cape Canaveral v rámci mise Explorer JPL-Army 1. Satelit byl vyvinut v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku a jeho cílem bylo přenos údajů o kosmickém prostředí Země. Explorer 1 byl vybaven několika vědeckými nástroji, včetně detektoru mikrometeoroidů, teploměru a geigerova-Müllerova počítače na měření kosmického záření. Navíc byl satelit vybaven rádiem pro přenos dat a výškových údajů z letu. Po úspěšném startu začal satelit obíhat kolem Země a poskytoval cenná data o kosmickém prostředí. Byl schopen měřit teplotní rozdíly, výskyt mikrometeoroidů a záření ve vesmíru. Díky těmto informacím se podařilo potvrdit existenci Van Allenových radiačních pásem. Explorer 1 fungoval až do roku 1970, kdy se ztratil spojení se Zemí. Celková délka jeho mise činila přibližně 12 let. Navzdory krátkému trvání mise měl Explorer 1 významný vliv na vývoj kosmického výzkumu. Byl základem pro další mise a objevy v kosmickém prostoru. V současné době je model Exploreru 1 vystaven v různých muzeích po celém světě a je považován za jednu z nejvýznamnějších památek kosmického výzkumu. Jeho úspěšný start symbolizoval začátek závodů ve vesmírné technologii mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.
Explorer 1 (oficiálně Satellite 1958 Alpha) byla první družice vypuštěná Spojenými státy americkými. Start se odehrál 31. ledna 1958 (1. února ve 3:48 UTC) na Mysu Canaveral na Floridě. Nosnou raketou byla Juno 1, která byla vyvinutá ze suborbitální rakety Jupiter-C.
Historie
Raketu Jupiter-C pro družici vyvinul tým Wernhera von Brauna již pro připravený program Orbiter. Jenže poté, když Sověti vypustili svůj Sputnik 1 a kosmický program amerického námořnictva Vanguard se kvůli poruchám raket opozdil, byl von Braun požádán o vypuštění rakety s družicí. +more Pro vypuštění byly schváleny úpravy rakety Jupiter-C, přejmenované na civilní název Juno 1. Družice byla pevně připojena k motoru čtvrtého stupně rakety. Na start uvolnil Pentagon 3,5 milionu dolarů. Sestrojením družice byl pověřen ústav v Pasadeně, který požádal o spolupráci Jamese A. Van Allena na universitě v Utahu. Model Exploreru I.
Technické údaje
Součástí zhruba 2 metry dlouhé družice byl Geigerův-Müllerův počítač pro měření kosmického záření, teploměr, zařízení (miniaturní mikrofony sestrojené studenty univerzity) pro detekci mikrometeoritů. Válec družice o průměru 15 cm byl opatřen kuželovitou ocelovou špicí.
Průběh letu
Jméno Explorer 1 první americká sonda získala až po dosažení oběžné dráhy. Teprve po dosažení prvního obletu planety oznámila pozemní stanice v Pasadeně úspěšný start. +more Zemi satelit obíhal po eliptické dráze ve výšce 358 až 2550 km, tedy výš, než byl plán, což způsobil vyšší výkon rakety. Celkem provedl cca 56 000 obletů. V květnu 1958 však baterie přestaly dodávat energii a Explorer 1 přestal vysílat z obou instalovaných vysílačů. Mise byla úspěšná, sonda jako první zaznamenala existenci radiačních pásů Země, tzv. Van Allenových pásů. Explorer 1 zanikl v zemské atmosféře 31. března 1970. Objevení těchto pásů je považováno za jeden z největších přínosů Mezinárodního geofyzikálního roku.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://mek.kosmo.cz/novinky/clanky/explorer/lk7108.htm]Explorer na webu Kosmo[/url]
Kategorie:Umělé satelity Země Kategorie:Program Explorer Kategorie:Kosmonautika v roce 1958