Felix Kanitz

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Felix Philipp Emanuel Kanitz (2. srpna 1829 Pešť - 5. ledna 1904 Vídeň) byl uherský a rakousko-uherský vědec (archeolog, etnograf, geograf) a umělec.

Svým výzkumem na Balkáně si vysloužil přezdívku balkánský Kolumbus. Kanitz byl žid, který konvertoval ke křesťanství.

Životopis

Narodil se 2. +more_srpen'>srpna 1829 v Budapešti v rakouském císařství. Od útlého věku projevoval zálibu v hudbě a výtvarném umění. Ve věku 14 let osiřel a začal pracovat jako rytec praktikant v litografické tiskárně Vincenta Grimma. Zaměřoval se hlavně na ilustraci. V roce 1847 přestěhoval se do Vídně a nastoupil do litografické tiskárny E. Zini. Znalosti z dějin umění si doplnil ve Vídni, Norimberku, Drážďanech, Mnichově a Paříži.

Jako umělecký redaktor časopisu Illustrirte Zeitung začal od roku 1858 cestovat do jihovýchodní Evropy - Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Dalmácie, Srbska a Bulharska. V roce 1862 vyšla jeho první vědecká studie Římské nálezy v Srbsku .

V roce 1870 se stal sekretářem antropologické společnosti ve Vídni. Svoje vědecké práce posílal na Císařskou akademii. +more Byl členem zeměpisných společností v Drážďanech, Petrohradě, Berlíně a Vídni. Byl prvním kurátorem Muzea obchodu a člen představenstva Vědeckého klubu (Vídeň). Roku 1878 byl císařem Františkem Josefem I. jmenován císařským radou.

Felix Kanitz navštívil Bulharsko osmnáctkrát. Poprvé vstoupil na bulharskou půdu 11. +more července 1860. Za podpory vídeňské akademie zahájil v roce 1868 výzkum bulharských zemí. Výsledkem cest po bulharských zemích jsou jedinečná díla historického, etnografického a geografického charakteru.

Na geografickém kongresu v Paříži v roce 1876 mu byla udělena zlatá medaile za „Původní mapu Dunaje, Bulharska a Balkánu“ s 3 200 osadami, 35 kláštery a pevnostmi. Mapa byla používána ruským velením během rusko-turecké války v letech 1877-1878. +more Byl vyznamenán ruským řádem sv. Anny s diamanty. Mapy Felixe Kanitze byly použity na Berlínském kongresu velmocí (1878) ke stanovení poválečných hranic na Balkánském poloostrově. Od roku 1885 vytvořil 50 nových map Srbska, Bulharského knížectví a Východní Rumélie. Vydal také třídílné dílo „Dunajské Bulharsko a Balkán“ - historické, geografické a etnografické studie z cest v letech 1860 - 1875. Bulharsko navštívil naposledy v roce 1883.

Během svého pobytu v Lovči vytvořil popis města, kreslil a prováděl archeologické vykopávky lovečské pevnosti. Dne 18. +more července 1902 byl prohlášen za čestného občana Lovče „za podrobnou studii o historii města“.

Zemřel 8. +more_leden'>ledna 1904 ve Vídni ve věku 74 let. Je po něm pojmenována vesnice Kanic v obštině Bojnica. V Antarktidě je po něm pojmenován vrchol Kanitz Nunatak (~600 m n. m. ) na poloostrově Trinity.

Nákres továrny Dobriho Željazkova ve Slivenu

Dílo

Kanitzovo dílo je psáno německy a vycházelo v témže jazyce; vydání v jiných jazycích jsou uvedena konkrétně.

Monografie

1861: Die römischen Funde in Serbien. k. +morek. Hof- und Staatsdruckerei, Wien ([url=https://books. google. de/books. id=Et4-AAAAcAAJ]Google[/url]) * 1862: Serbiens byzantinische Monumente. k. k. Hof- und Staatsdruckerei, Wien ([url=https://www. e-rara. ch/doi/10. 3931/e-rara-10341]ETH Zürich[/url]) * 1864: Über alt- und neuserbische Kirchenbaukunst. Ein Beitrag zur Kunstgeschichte. Wien: k. k. Hof- und Staatsdruckerei ([url=https://books. google. de/books. id=u6o5AAAAcAAJ]Google[/url]) * 1868: Reise in Süd-Serbien und Nord-Bulgarien. Ausgeführt im Jahre 1864. Wien: kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei ([url=https://books. google. de/books. id=8p8WuAEACAAJ]Google[/url]) * 1868: Serbien. Historisch-ethnographische Reisestudien aus den Jahren 1859-1868. Leipzig: Hermann Fries ([url=https://books. google. de/books. id=3XdcAAAAcAAJ]Google[/url]) * 1870: Katechismus der Ornamentik oder Leitfaden über die Geschichte, Entwickelung und die charakteristischen Formen der bedeutendsten Ornamentstyle aller Zeiten. Leipzig: J. J. Weber ** druhé upravené vydání Auflage 1877 udT Katechismus der Ornamentik oder Leitfaden über die Geschichte, Entwickelung und die charakteristischen Formen der bedeutendsten Verzierungsstyle aller Zeiten. ([url=https://books. google. de/books. id=1sHephb3XzoC]Google[/url]) ** čtvrté vydání 1891 * 1875-1879: Donau-Bulgarien und der Balkan. 3 svazky. Leipzig: Hermann Fries ** Band I: Historisch-geographisch-ethnographische Reisestudien aus den Jahren 1860-1875 (1875) ([url=https://books. google. de/books. id=11lDTamCRxwC]Google[/url]) ([url=https://archive. org/details/donaubulgarienu00unkngoog/page/n15/mode/1up][[Internet Archive[/url]]]), ([url=https://reader. digitale-sammlungen. de/de/fs1/object/display/bsb11309122_00007. html]MDZ[/url]) ** Band II: Historisch-geographisch-ethnographische Reisestudien aus den Jahren 1860-1876 (1877) (https://books. google. de/books. id=LjbZCVE91M0C Google]) ** Band III: Historisch-geographisch-ethnographische Reisestudien aus den Jahren 1860-1878 (1879), ([url=https://archive. org/details/donaubulgarienu01goog/page/n7/mode/1up]Internet Archive[/url]), ([url=https://reader. digitale-sammlungen. de/de/fs1/object/display/bsb11383349_00007. html]MDZ[/url]) *** 1879-1880: Donau-Bulgarien und der Balkan. Historisch-geographisch-ethnographische Reisestudien aus den Jahren 1860-1879; druhé přepracované vydání. 3 svazky. Hermann Fries, Leipzig (Band I/II: 1879, Band III: 1880) *** 1882: Donau-Bulgarien und der Balkan. Historisch-geographisch-ethnographische Reisestudien aus den Jahren 1860-1879; druhé přepracované vydání. 3 svazky. Renger, Leipzig (Band I/II [url=https://archive. org/details/DonauBulgarienUndDerBalkanBd. 1-2/page/n8/mode/1up]Internet Archive[/url]), (Band III [url=https://archive. org/details/DonauBulgarienUndDerBalkanBd3/page/n8/mode/1up]Internet Archive[/url]) dotisk druhého vydání, Leipzig. *** francouzské vydání v jednom svazku 1882: La Bulgarie Danubienne et le Balkan. Études de voyage (1860-1880). Hachette et Cie. , Paris ([url=https://archive. org/details/labulgariedanubi00kani/page/n8/mode/1up]Internet Archive[/url]) * 1892: Römische Studien in Serbien: Der Donau-Grenzwall, das Strassennetz, die Städte, Castelle, Denkmale, Thermen und Bergwerke zur Römerzeit im Königreiche Serbien. F. Tempsky, Wien * 1904-1914 (posmrtně): Das Königreich Serbien und das Serbenvolk von der Römerzeit bis zur Gegenwart. 3 svazky. Leipzig: Bernhard Meyer ** Band I (1904): Land und Bevölkerung ([url=https://archive. org/details/dasknigreichse01kaniuoft/page/n8/mode/1up]Internet Archive[/url]) ** Band II (sebráno a doplněno Bogoljubem Jovanovićem, 1909): Land und Bevölkerung ([url=https://archive. org/details/dasknigreichse02kaniuoft/page/n7/mode/1up]Internet Archive[/url]) ** Band III (sebráno a doplněno Bogoljubem Jovanovićem, 1914): Staat und Gesellschaft ([url=https://archive. org/details/dasknigreichse03kaniuoft/page/n8/mode/1up]Internet Archive[/url]).

Eseje a novinové články (výběr)

1862: Von Belgrad nach Salonik. In: Illustrirte Zeitung (Leipzig), 38, Nr. +more 973 (22. Februar 1862), S. 122. * 1865: Ein Tag in türkischer Gefangenschaft. Reiseskizze. In: Slavische Blätter, Illustrirte Zeitschrift für die Gesammtinteressen des Slaventhums 1, Fasz. 4 (1865), S. 185-194. * 1872: Das Völker-Kaleidoskop am Lomflusse in Westbulgarien. In: Globus. Illustrirte Zeitschrift für Länder- und Völkerkunde 21, Nr. 3 (Januar 1872), S. 41 f. * 1873: Reise im bulgarischen Donau-, Timok- und Sveti Nikola-Balkan-Gebiet. In: Mittheilungen der k. k. geographischen Gesellschaft in Wien 1872, Band 15 (Neue Serie 5) (1873), S. 61-72, 105-112. * 1873: Reiseskizzen aus Bulgarien. In: Illustrirte Zeitung 60, Nr. 1549 (8. März 1873), S. 172-174. * 1876: Mythe und Wirklichkeit auf dem höchsten Balkanpasse. In: Neue Freie Presse (Wien), Nr. 4087 Morgenausgabe (12. Januar 1876), S. 1 f. * 1876: Die Messe zu Eski-Džumaja. In: Oesterreichische Monatsschrift für den Orient 2, Nr. 3 (März 1876), S. 33 f. * 1877: Der Balkanpass von Elena. In: Mittheilungen der kais. und kön. geographischen Gesellschaft in Wien 20 (Neue Serie 10) (1877), S. 537-543. * 1880: Geistige und materielle Verhältnisse zu Sofia. In: Oesterreichische Monatsschrift für den Orient 6, Nr. 3 (März 1880), S. 41-46. * 1880: Der Pontushafen Varna im Mai 1880. In: Oesterreichische Monatsschrift für den Orient 6, Nr. 6 (Juni 1880), S. 93-98.