Feng Meng-lung
Author
Albert FloresJméno
Feng Meng-lung používal zdvořilostní jméno Jou-lung a také Kung-jü , C’-jou a Er-jou a řadu literárních pseudonymů, např. Lung-c’-jou , Mo-chan-čaj šu-žen , Wu-sia cch’-nu , Ku-su cch’-nu , Čchien-čou ču-š’ , Ku-čchü san-žen a Lu-tchien-kuan ču-žen .
Život a dílo
Pocházel z okresu Čang-čou v prefektuře Su-čou v provincii Ťiang-su. Dostalo se mu kvalitního vzdělání, nicméně v úřední kariéře úspěch neměl, po řadě neúspěchů u úřednických zkoušek přijal v šedesáti letech jmenování na nevýznamné místo v chudém okrese.
Od mládí byl znám jako člověk velkého talentu, ale i volných mravů a nezávislých názorů. Jeho poezie a próza, kterou psal jako každý vzdělanec, je vesměs ztracená, napsal dvě příručky k Letopisům používané studenty při přípravě ke zkouškám. +more Projevil se jako mimořádný dramatik, esejista a básník, ale především je znám jako sběratel a redaktor lidové tvorby. Vynikl ve všech žánrech literatury v hovorovém jazyce: psal a editoval povídky i romány, žerty a anekdoty, drama a lidové písně. Vydával je především z komerčních důvodů, v tržním potenciálu svých i cizích děl se dobře orientoval. V zásadě vytvořil žánr povídky v hovorovém jazyce tak jak ji dnes známe. Před ním takové povídky vydal jen Chung Pchien v Šedesáti příbězích, střídal je však s povídkami v klasickém jazyce a příběhy částečně psanými ve verších. Feng Meng-lung se snažil o dramatické a podivuhodné příběhy, děj jeho děl se vesměs odehrává v městském prostředí. Dobro je v nich odměněno a zlo potrestáno, hrdinové jsou obvykle z prostých vrstev.
Dvoustrana z Luo Kuan-čungovy knihy Potlačení tří démonů (Pching-jao čuan), kterou Feng Meng-lung významně rozšířil. +more Upravoval dramata, např. Pavilón pivoněk, do podoby lépe vyhovující soudobým nárokům. Věnoval se lidové poezii, protože sdílel názor, že elitní žánry vyžadované u úřednických zkoušek ztratily životnost. Ze sebraného materiálu sestavil například soubor příběhů o lásce Historie citů ( Čching-š’ lej-lüe); sestavil a vydal sbírky lidových písní Písně hor ( Šan-ke) a Visící větvičky ( Kua-č’-er) ze severu a ze sučouského regionu, soubor písní od starověku do současnosti Tchaj-sia sin-cou ; vydal sbírky moralizujících podobenství Suma moudrosti ( Č’-nang) a soubor historických i soudobých anekdot Dům smíchu ( Siao-fu). Je autorem nebo spoluautorem čarodějného románu Zlomená kouzla a historického románu o období Východní Čou Tung Čou lie-kuo-č’ , redaktorem nového vydání slavné Luo Kuan-čungovy epopeje Příběhy Tří říší.
Především je znám jako editor Trojích povídání (neboli Trojsloví/Tří ponaučení)- tří sbírek povídek chua-pen v hovorovém jazyce, se čtyřiceti povídkami v každé: Jasná slova k uvědomění světa či Povídání objasňující svět ( Jü-š’ ming-jen; také známo jako Povídky staré a současné, Ku-ťin siao-šuo), Důrazná slova k varování světa či Povídání varující svět ( Ťing-š’ tchung-jen) a Trvale platná slova k probuzení světa či Povídání o probuzeném světě ( Sing-š’ cheng-jen). Tři povídání publikoval ve 20. +more letech 17. století, ve sbírkách napsal zřejmě postupně 19, 16 a 2 povídky, další upravil z pozice editora. Jejich postavy jsou vesměs z městských vrstev, je mezi nimi jen málo úředníků, děj je obvykle zasazen do sungského období. Trojí povídání měla velký úspěch a výrazně ovlivnila pozdější autory píšící v hovorovém jazyce.
Jeho produkce byla tak žádaná, že nakladatelé vydávali jeho sbírky a výběry z nich jeho jménem, aniž ho uvědomili. Od poloviny 17. +more do 20. století tak čtenáři znali jeho povídky především ze sbírky Ťin-ku čchi-kuan (Přehlídka podivuhodných příběhů dnešních i starobylých) sestavené neznámým editorem koncem 30. let 17. století z Feng Meng-lungova Trojsloví a Ling Meng-čchuovy sbírky Pchaj-an ťing-čchi (Podivuhodné příběhy, při nichž se údivem tluče do stolu).