Ferdinand Bučina

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Ferdinand Bučina (11. března 1910, Bánská Štiavnica – 17. října 1998, Bratislava) byl český římskokatolický kněz, salesián, teolog a spisovatel. Bučina vystudoval kněžský seminář v Ostravě a později vstoupil do řeholního řádu saleziánů. V roce 1937 byl vysvěcen na kněze. Působil jako vychovatel a učitel v saleziánských školách v Ostravě a v Praze. V roce 1950 byl z politických důvodů veřejně popuzen a odsouzen k trestu odnětí svobody. Během věznění byl podroben mučení a fyzickému týrání. Po propuštění z vězení v roce 1956 byl nucen zanechat veřejného kněžského působení. Bučinovy kněžské povinnosti byly obnoveny až v roce 1963 po vyhlazení padesátitisícové kněžské generace. Po obnovení kněžské služby byl Bučina především aktivní v duchovním vedení a duchovní péči. V roce 1968 podporoval reformní proces známý jako Pražské jaro, za což byl opět konfrontován s represemi ze strany komunistického režimu. Bučina se také věnoval literární činnosti a ve svých dílech se zaměřoval na náboženská a duchovní témata. Napsal mnoho knih o náboženství a teologii, které si získaly velkou popularitu mezi českými čtenáři. Zemřel 17. října 1998 v Bratislavě ve věku 88 let. Je považován za významnou postavu české katolické církve a za hrdinu odporu proti komunistickému režimu.

Ferdinand Bučina (26. října 1909, Nusle - 10. listopadu 1994, Praha) byl český fotograf a filmař.

...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
+more images (18)

Život

Židovští chlapci před výkladem knihkupectví v Užhorodu. +more Jedna z fotografií, pořízených během cesty manželů Bučinových na Podkarpatskou Rus v roce 1936 Narodil se v Nuslích u Prahy v rodině obchodníka s potravinami Josefa Bučiny a jeho manželky Marie, rozené Špičkové. Později se rodina přestěhovala na Smíchov. V jedenácti letech se stal členem skautského oddílu. Zde si vytvořil vztah k přírodě i skautskou hierarchii životních hodnot. Našel tu celoživotní přátele, například budoucího keramika Jana Kutálka, i svou budoucí manželku Vlastu Sychrovskou. Ze skautského prostředí rovněž pocházejí první Bučinovy fotografie z poloviny dvacátých let.

Od roku 1920 studoval na smíchovském gymnáziu, kde 8. června 1928 úspěšně odmaturoval. +more Na přání rodičů se zapsal ke studiu na právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po dvou letech ale studia zanechal. Poté pracoval v obchodě svého otce.

Kamera Kinamo N25 z Bučinovy pozůstalosti V roce 1936 se oženil a se svou ženou Vlastou plánovali svatební cestu do Bolívie ve spolupráci s františkánským misionářem a Česko - bolivijskou obchodní společností. +more Pro tuto cestu si zakoupil dvouokou zrcadlovku Rolleiflex a reportážní filmovou kameru Zeiss Ikon Kinamo na film 35 mm. Výprava byla pro obavy rodičů o rok odložena a novomanželé se vydali na svatební cestu na Podkarpatskou Rus. Pro převážení fotografické a filmové techniky měli místního průvodce s huculským koníkem. Během cesty pořídil řadu fotografií a filmových reportáží. Negativy vždy jednou za čas v improvizovaných podmínkách vyvolal a zajímavé náměty doplnil doprovodnými texty a odeslal do pražských redakcí, takže byly ještě před návratem novomanželů publikovány v tisku (časopisy Ahoj a Ozvěny domova i světa) i ve filmu (filmový žurnál UFA, Československý filmový týdeník). Například fotografie, které pořídil 9. června v užhorodské cikánské škole vyšly v časopisu Ahoj, který si autor ještě na Ukrajině zakoupil o necelé tři týdny později. Tématy Bučinových fotografií byla nejen krajina a příroda ale též motivy etnografické a sociální, jako jsou práce vorařů, život na horských salaších, reportáže z cikánské školy v Užhorodu, z užhorodského tržiště nebo z prostředí ortodoxních Židů v tomto městě.

Po návratu z Podkarpatské Rusi vystavil několik fotografií ze své cesty ve výkladní skříni obchodníka s fotografickými potřebami Karla Popa ve Spálené ulici. Na základě těchto fotografií si jej všiml architekt Petr Flenyko a pověřil jej pracemi pro oddělení cizineckého ruchu ministerstva obchodu. +more Pro ministerstvo obchodu pak fotografoval a filmoval až do roku 1939. Protože fotografie byla prohlášena řemeslnou živností, musel požádat o živnostenský list, který mu byl udělen 15. ledna 1937. Nejvýznamnější výsledky Bučinovy fotografické činnosti na poli propagace cestovního ruchu byly uveřejněny na výstavě Fotografie ve službách cestovního ruchu v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, Praha 1941. Jednalo se o 113 velkoformátových fotografií (50 x 60 až 100 x 120 cm) z archivu ministerstva obchodu, kdy Bučina byl autorem naprosté většiny z nich.

V době po mobilizaci v roce 1938 působil jako fotograf a kameraman u armádního zpravodajského útvaru. Pak nastoupil jako kameraman u Českého zvukového týdeníku - Aktuality. +more Většinu války (1940-1944) pracoval jako laborant u firmy Illek a Paul v Praze na Karlově náměstí. Během války vznikla i jeho kniha Lidé z Javorníka. Fotografie pro ni byly pořízeny během devatenácti dnů na přelomu února a března 1941 v Javorníku nad Veličkou, kniha vyšla na Vánoce 1941.

Po roce 1946 pracoval pro Československý zpravodajský film, později také pro Propagační a Krátký film. Při natáčení propagačních filmů o rybolovu a myslivosti spolupracoval mimo jiné i s fotografem Slávou Štochlem. +more Své zkušenosti s pobytem v přírodě a s jejím fotografováním využil v obrazových knihách pro děti a mládež Co děti viděly na louce (1954) a Plátěná osada (1956).

Věnoval se rovněž fotografii architektonických a uměleckých památek. Ty vyšly knižně v publikacích pro zahraničí Prager notturno (Pražské nokturno, 1957), Ein Steinerner traum des mittleralters (Město středověkého kouzla, 1958) a A book of madonas (Kniha madon, 1958) v nakladatelství Artia.

Dílo

Makrofotografie

Ve třicátých letech se věnoval makrofotografii přírodních motivů. Svou zkušenost v tomto oboru později zúročil v publikaci Amatér mezi rostlinami a zvířaty a Co děti viděly na louce.

Barevná fotografie

V roce 1937 experimentoval s materiálem Autochrom.

Filmografie

Ferdinand Bučina při práci s kamerou Kinamo N25, Jabkenická obora, jaro 1939 Natočil řadu reportáží, které byly promítány v rámci filmového žurnálu UFA a Československého filmového týdeníku. +more Prvními úspěšnými filmy byly reportáže o amerických bizonech chovaných maďarským grófem Széchenyim pod Vihorlatem na Slovensku a film o lovu jelenů v Tatrách, které pořídil během své svatební cesty v roce 1936.

Před druhou světovou válkou se obchodník s fotografickými potřebami Karel Pop stal zástupce francouzské firmy Pathé, která uvedla na trh nový kinematografický formát Pathé Baby - 9,5 mm s perforací uprostřed filmového pásu. Ferdinand Bučina měl natočit film, propagující tento nový filmový systém. +more Jako námět byl vybrán zánik Svatojánských proudů. Scénář napsal Petr Karásek a režie se ujal O. Turek. Exteriéry byly pořízeny v září 1939. Válečné události ale realizaci filmu neumožnily. Po skončení války Bučina prodal natočený materiál Krátkému filmu.

Po druhé světové válce působil jako scenárista, kameraman i režisér filmů propagujících cestovní ruch. Takovýchto filmů realizoval více než dvacet.

Spisy

Vydané knihy

Lidé z Javorníka, Politika, Praha 1941. * * Co děti viděly na louce, Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1954. +more * Plátěná osada, Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1956. * Prager notturno, Artia, Praha 1957 - kniha nočních snímků z Pražských ulic a zákoutí. * Ein Steinerner traum des mittleralters (Město středověkého kouzla), Artia, Praha 1958 - kniha o historickém jádru Českého Krumlova. * A book of madonas, Artia, Praha 1958 - reprodukce * Die Zeltstadt, Artia, Praha 1958.

Nevydané knihy

Zrání / Vzpomínka na Javorník, do roku 1942. Kniha měla zpracovat téma horňáckého venkovského života podstatně šířeji a zevrubněji, než první publikace Lidé z Javorníka. +more Fotografie vznikaly v letech 1941-1942. V roce 1942 byla již podepsána smlouva s nakladatelstvím Politika. Kniha ale nakonec nebyla vydána. Dochovala se maketa publikace, která obsahuje 146 fotografií na 126 stranách. * Horňácké tváře, 1943-1944 * Letní den, 1955. * Praha nevšední - leporelo 25 fotografií, nedatováno.

Výstavy

Z Bučinovy cesty Podkarpatskou Rusí, ve výloze firmy Karel Pop (Spálená ul.), Praha 1936, nainstalována 24. listopadu 1936

Posmrtné výstavy

Krajina a lidé Horňácka, Velká nad Veličkou, Horňácké slavnosti, „Na tricátku“, 2000 * Krajina a lidé Horňácka, Javorník výročí 650. let vzniku obce, škola, 2000 * Ferdinand Bučina (1909-1994) fotograf lidí a krajiny Horňácka, Městské muzeum ve Veselí nad Moravou, 2002 * Autochromy Ferdinanda Bučiny, výstava Muzeum fotografie Šechtl a Voseček, 2009 * Horňácko ve 40. +more letech minulého století, Velká nad Veličkou, Obecní úřad, při Horňáckých slavnostech, 2015 * Vzpomínka na Javorník, Cafe Citadela, Praha, 2015 * Ferdinad Bučina: Fotografie z Javorníka (Horňácko 40. léta 20. stol. ), Mamacoffee, Vodičkova 6, Praha, 25. 4. - 15. 6. 2016 * Vzpomínka na Javorník, Ateliér Josefa Sudka, Újezd 30, Praha 1, 12. 10. - 20. 11. 2016 * Vzpomínka na Javorník, galerie a kulturní prostor Moving Station, Plzeň, od 2. 2. do 21. 3. 2017 * Krajinami 1936 - 2016, Ferdinand Bučina a Tomáš Rasl, Galerie Thayana, Vranovský zámek,16. 6 - 30. 9. 2017 * Krajinami 1936 - 2016, Ferdinand Bučina a Tomáš Rasl, Česká Zemědělská univerzita, Fakulta Životního prostředí, duben - červen 2018 * Krajinami 1936 - 2016, Ferdinand Bučina a Tomáš Rasl, Zámek Křtiny, 24. 10. - 30. 11. 2018 * Ferdinand Bučina / Letní retrospektiva, Galerie Františka Drtikola, Příbram, 16. 6. 2020 v 17. 00 - 06. 9. 2020.

Účast na výstavách

Příroda obrazem, Národní muzeum, Praha 1934. * Fotografie ve službách cestovního ruchu, Umělecko - průmyslové muzeum, Praha 1941. +more * Zotavení a pohostinství v Čechách a na Moravě, Umělecko - průmyslové muzeum, Praha 1942. * V. světový festival mládeže a studentstva ve Varšavě, Varšava 1955. * Fotografie 1959, Galerie Čs. spisovatele, Praha 1959. * Hráči, skupinová tematická výstava, Galerie moderního umění v Hradci Králové, 2009 * Hráči, skupinová tematická výstava, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, 2009 * Tachovsko: krajina v paměti / paměť v krajině, Muzeum Českého lesa v Tachově, Západočeská univerzita v Plzni, 2014 * Spřízněni volbou. Podkarpatské a rusínské inspirace a výzvy v české literatuře. Výstava k 100. výročí vzniku Československa. Slovanská knihovna a Společnost přátel Podkarpatské Rusi. Národní knihovna ČR - Klementinum, Praha 11. 2018 - 10. 1. 2019 * Salon České fotografie, Topičův Salon, Praha , 4 - 9. 12. 2018.

Galerie

Soubor:Bucina javorniky ovce. jpg|Javorník, Horňácko, ovce na pastvě Soubor:Bucina jvorniky seno. +morejpg|Javorník, Horňácko, tzv "hrstě" sklízení obilí Soubor:Bucina Lide z Javornika deti tanec. jpg|Javorník, Horňácko, kruhový tanec Soubor:Bucina-jvorniky-procesi. jpg|Horňácko, procesí.

Soubor:Bucina Praha ledari. jpg|Praha, ledaři pod Vyšehradem, asi 40. +more léta Soubor:Bucina Praha variete had. jpg|Matějská pouť, varieté Kaiser, 30. - 50. léta Soubor:Bucina Praha variete. jpg|Matějská pouť, varieté, 30. - 50. léta Soubor:Bucina Praha pecene kastany. jpg|Praha, prodej pečených kaštanů, 30. - 40. léta Soubor:Bucina Praha Podoli. jpg|Praha, vápencový lom v Podolí, dnes místo plaveckého bazénu, 30. - 50. léta Soubor:Bucina Praha Prazske Vys Veletrh. jpg|Praha, Pražský vzorkový veletrh, nedatováno Soubor:Bucina Praha Palackeho Trida. jpg|Praha, průhled z pasáže Divadla Vlasty Buriana do Vodičkovy a Jungmannovy, 1940/1941 Soubor:Bucina Praha kulicky. jpg|Alšovo nábřeží, kluci hrají kuličky, 50. léta 20. , stol.

Soubor:Bucina Varsava po valce. jpg|Varšava po válce, odklízení ruin, 1949 Soubor:Bucina vyskok. +morejpg|Výskok, Jižní Čechy, 30. - 50. léta Soubor:Bucina u Pernstejna. jpg|Pasáček koz nedaleko Pernštejna, 30. - 40. léta Soubor:Bucina-parnik-na-labi. jpg|Parník na Labi, 30. - 50. léta.

Zastoupení ve sbírkách

Muzeum hlavního města Prahy

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top