Ferdinand Petrovič Wrangel

Technology

12 hours ago

Author

Ferdinand Petrovič Wrangel byl ruský generál, známý především svou účastí na Bílé armádě během občanské války v Rusku. Narodil se v roce 1878 a vystudoval vojenskou akademii v Petrohradu. Během první světové války sloužil jako důstojník v carské armádě. Po vypuknutí občanské války se přidal ke protibolševické Bílé armádě a získal pověst schopného vojevůdce. Wrangel a jeho armáda byli nuceni ustoupit na poloostrov Krym poté, co bolševici získali převahu na většině ruského území. Zde se Wrangel stal vůdcem tzv. „Dobrovolné armády“ a vedl boje proti bolševikům. Během svého působení na Krymu provedl několik úspěšných vojenských operací, ale boj proti silnému bolševickému odporu se stal stále obtížnějším. V roce 1920 se Wrangel rozhodl evakuovat svou armádu a přesunout se do exilu v odporu proti ruským bolševikům. Jeho armáda se plavila po Černém moři a nakonec přistála v Konstantinopoli. Wrangel žil v exilu a pokračoval v boji proti bolševikům politickou a diplomatickou cestou. Zemřel v roce 1928 ve Francii. Ferdinand Petrovič Wrangel byl významnou postavou v ruské občanské válce a jeho úsilí o odpor proti bolševikům ho učinilo známým vojenským vůdcem. Jeho úsilí na Krymu a následný exil představovaly důležitou část ruského historického vývoje.

Ferdinand Petrovič Wrangel, celým jménem Ferdinand Friedrich Georg Ludwig, baron von Wrangel, někdy též uváděn v českém přepise Vrangeľ (9. ledna 1797, Pskov - 6. června 1870, Tartu) byl ruský námořník a polárník.

Život

Narodil se v rodině baltských Němců v Rusku. Jeho děd sloužil u carského dvora a měl rozsáhlé majetky, ale za vlády carevny +more_Veliká'>Kateřiny II. o majetek přišel. Ferdinandovi rodiče tak zůstali bez prostředků a zemřeli ještě když byl Ferdinand malý. Byl poté vychován u příbuzných.

Již jako dítě se též seznámil s významným mořeplavcem Kruzenšternem, jehož vyprávění o slavných plavbách ho fascinovalo a přivedlo k rozhodnutí stát se námořníkem. Vystudoval námořní kadetní školu. +more Spolu se spolužákem Petrem Fjodorovičem Anžu pak odešli po studiích roku 1815 do Tallinnu, kde chtěli sloužit v místním odřadu baltské flotily.

Wrangel však zjistil, že kapitán Golovnin chystá cestu kolem světa na lodi Kamčatka. Přemluvil Golovnina, aby ho na cestu vzal, byť jako prostého námořníka. +more Na palubě Kamčatky pak strávil dva roky. Během expedice se Wrangel jednak seznámil s Fjodorem Maťuškinem, s nímž později hojně spolupracoval a udělal z něj svého zástupce, a také během plavby zdokonalil své znalosti ze zeměpisu, astronomie a mořeplavby.

Po skončení expedice roku 1819 Golovnin naplánoval novou výpravu, a to průzkum ústí řek Jany a Kolymy na severu Sibiře. Wrangel vedl kolymský oddíl. +more V roce 1821 prozkoumal sibiřské pobřeží až k Šelingovu mysu. Na saních učinil několik výprav po zamrzlém ledovém oceánu. Dospěl až k 72° severní šířky. Prozkoumal přitom Medvědí ostrovy. Jedním z cílů těchto výpadů na sever bylo objevit tajuplnou severskou zemi, o níž cestovatelům vyprávěli Čukčové. Mínili tím pravděpodobně ostrov, který o dvacet let později objevil anglický mořeplavec Henry Kellett, a který je dnes pojmenován právě po Wrangelovi. Výprava skončila v létě 1824. Jedním z Wrangelových závěrů bylo, že pro cestu na severní pól by bylo nejlepším výchozím bodem severní pobřeží Grónska.

Roku 1824 se vrátil do Petrohradu, tam ale nevydržel dlouho. V srpnu 1825 už byl na další cestě, na zásobovací lodi Krotkij chtěl plout znovu kolem světa, tentokrát z Kronštadtu na Aljašku. +more Zastavil se přitom v Brazílii, poté plul kolem mysu Horn do chilského Valparaísa a na Markézy. Další zastávkou byl ostrov Nuku Hiva, kde vybudoval základnu. V srpnu 1826 úspěšně přistál u břehů Aljašky. V září 1827 se výprava vrátila do Kronštadtu.

Tato úspěšná výprava mu zajistila věhlas a dočkal se i funkcí: V letech 1829-36 byl Wrangel správcem ruských osad na Aljašce, 1838-49 ředitelem Rusko-americké společnosti v Petrohradě. Pracoval i pro Ruskou geografickou společnost. +more Během krymské války byl znovu povolán do služby, v letech 1855-1857 byl dokonce ministrem námořnictva. Nakonec byl povýšen do hodnosti admirála.

Těsně před smrtí ostře protestoval proti prodeji Aljašky Spojeným státům americkým, ovšem neúspěšně. Na Aljašce je po něm pojmenována sopka ležící ve Wrangellově pohoří. +more Jeho jméno rovněž nese aljašská osada a jeden z mnoha aljašských ostrovů.