Ferdinandova kolonie

Technology

12 hours ago

Author

Ferdinandova kolonie je čtvrť v pražské části Libeň. Byla založena v roce 1908 a pojmenována na počest arcivévody Ferdinanda d'Este. Kolonie byla původně určena především pro důstojníky a zaměstnance nedalekých kasáren, ale postupem času se zde usadili i další obyvatelé. Kromě obytných domů se v kolonii nachází také několik veřejných budov, jako je hřbitov, škola nebo kostel. Ferdinandova kolonie je dodnes atraktivním místem pro bydlení v Praze díky své poloze blízko centra a dobré dopravní dostupnosti.

Kolonie Ferdinand v Ostravě-Michálkovicích se nachází na katastrální hranici s městským obvodem Heřmanice a městem Rychvald a přibližně 250 m severně od Dolu Michal / Petr Bezruč. Dnešní území je vymezené ulicemi Briketářská (na jihu a jihozápadě), Košická (na severozápadě), Vojtěšská (na východě) a Zvoníčková (na severu), rozkládá se na rozloze 240 × 220 m.

Hornická kolonie Ferdinand nese název po rakouském císaři Ferdinandovi V. +more, dalšími názvy jsou Ferdinandská osada nebo Ferdinandova kolonie či kolonie dolu Ferdinand (původní německé názvy Haubkolonienschacht, Ferdinands kolonien, Ferdinandkolonienschacht). Hovorový název Obšachta nebo také Hopšachta.

Ferdinandova kolonie v Briketářské ulici a budova kdysi veřejné prádelny s mandlem.

Historie

Výstavba domů až do třicátých let 20. století probíhala dle jednotných plánů architekta Rudolfa Sauera. Tato jednotnost dokládala příslušnost k dolům Severní dráhy Ferdinandovy.

Období do roku 1900

V těsné blízkosti nefunkčního dolu Ferdinand započala výstavba domků pro havíře, kteří byli zaměstnanci Kamenouhelných dolů SDF a pracovali na blízkých jámách Michael (hlavně) a Petr a Pavel. V roce 1883 začala výstavba v prostoru dnešní severní hranice kolonie. +more V roce 1890 stálo v osadě šestnáct přízemních čtyřbytových domů pro dělníky a jeden úřednický dvoubytový. Do roku 1900 bylo postaveno dalších 17 domů. Byty byly tvořeny kuchyní a pokojem o výměře 27,47 m². Dům stál na půdorysu 14,90 × 9,40 m.

Období 1900 do 1922

Po roce 1900 začala druhá etapa výstavby. První dva domy byly úřednické dvoubytové s půdorysem domu na ploše 20,00 × 11,40 m. +more Byt tvořila předsíň, kuchyně, dva pokoje, spíž a splachovací záchod s vodovodní přípojkou v domě či přímo v bytě. Výměra bytu činila 79,32 m², celková výměra domu 159 m².

Do roku 1922 bylo postaveno sedm dvoupodlažních osmibytových domů pro dělníky. Byt tvořila předsíň, kuchyň a pokoj. +more Domy stály na ploše 22,00 × 12,80 m. Byly podsklepené, měly zaveden odvodňovací systém s vodovodní přípojkou a přístavky se záchodem.

Po ukončení druhé etapy v roce 1922 v kolonii stálo 44 (43 obytných domů) domů, 33 domů přízemních, 3 tři úřednické a sedm dvoupodlažních domů a v domě čp. 403 byla pekárna, jejíž součástí byla udírna. +more Kolem domku pekárny byly lavice pro odkládání ošatek s připraveným chlebovým těstem. V zatápění v chlebové peci se střídaly ženy z kolonie, starost o udírnu patřila mužům. K občanské vybavenosti patřila veřejná prádelna s mandlem.

Období 1940 do 1942

Po roce 1939 počet obyvatel překročil únosnou mez, proto úřady plánovaly III. etapu výstavby. +more Stavební povolení byla vydána v listopadu 1940. V roce 1942 bylo dokončeno deset třípodlažních domů s půdorysem 14,25 × 2,65 m. Domy byly podsklepené a v suterénu bylo šest sklepů s prádelnou. V každém podlaží byly dva byty s předsíní, kuchyní, pokojem a spíží. V každém bytě byla koupelna s vlastním vodovodem a záchodem připojeným k odvodu do žumpy. Celková výměra bytu činila 27,92 m², celková obytná plocha domu byla 360 m².

Období po roce 1945

Poslední fáze výstavby probíhala pod národním podnikem OKD. V období 1949 do 1950 byly postaveny dvojdomky tzv. +more finské domky na půdorysu (dům č. 434) 8,48 × 6,75 m. Montované dřevěné dvojdomky byly částečně podsklepené, rozdělené cihlovou protipožární příčkou (50 cm silná). Každý byt měl samostatný vchod do předsíně ve které byly spíž a záchod. Byt tvořila předsíň, komora, obytná kuchyň, ložnice, koupelna, záchod, spíž, sklep na potraviny a sklep na uhlí. Obytná plocha bytu činila 56,96 m², celého domu 113,92 m².

V následujících letech společnost OKD prováděla opravy domů nebo je bourala. Příčinou oprav a následných demolic byly především negativním důsledkem důlní činnosti. +more Průsak spodní vody a zvýšená vlhkost bytů způsobily jejich neobyvatelnost i přes veškerou snahu domy opravit, některé v krátkých časových obdobích opakovaně.

Současný stav

Stav budov je různorodý. Některé jsou opraveny, rekonstruovány, část je relativně udržována, ovšem jsou zde i neudržované, zchátralé a devastované (severní část kolonie). +more Ferdinandova kolonie je v současnosti tvořena 52 obytnými budovami.