Ferdinand I. Dobrotivý

Ferdinand I. Dobrotivý, (jako uherský a český král Ferdinand V., 19. dubna 1793, Vídeň - 29. června 1875, Praha) z habsbursko-lotrinské dynastie byl rakouský císař v letech 1835-1848, král uherský, (poslední korunovaný) český král, markrabě moravský atd.

Původ

švédské historické knihy Illustrerad verldshistoria z roku 1879 Ferdinand Karel Leopold Josef František Marcelin byl syn rakouského císaře a uherského a českého krále +more_Rakouský'>Františka I. a Marie Terezy Neapolsko-Sicilské. Od dětství trpěl epileptickými záchvaty, které byly způsobeny porodním traumatem, a rachitidou. Do devíti let nezískal téměř žádné vzdělání, neboť tehdejší lékaři věřili, že fyzická a duševní námaha vede ke zhoršení stavu epileptických pacientů. Protože pozdější Ferdinandovy pokroky postupovaly pomalu, panovaly určité obavy o následnictví.

Osobnost

Ferdinand měl hudební nadání, hrál na klavír a trubku, nadšeně se zabýval botanikou a zajímal se o vývoj techniky. Rozhodně není možné ho označit za slabomyslného, neboť hovořil pěti jazyky. +more Na druhou stranu byl poněkud flegmatický a z jeho zdravotních problémů vyplývala některá další omezení.

Ferdinandovi prarodiče byli bratranci prvního stupně, přičemž Ferdinandovi praprarodiče byli vlastními sourozenci. Ferdinandův děd z otcovy strany +more'>Leopold II. byl totiž bratrem Ferdinandovy babičky z matčiny strany Marie Karolíny a jeho děd z matčiny strany Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský byl bratrem jeho babičky z otcovy strany Marie Ludoviky Španělské. To znamená, že Ferdinand měl pouze čtyři praprarodiče a nikoliv osm jak je běžné. Takto blízké příbuzenství mělo za následek, že většina z Františkových a Mariiných dětí se musela potýkat s genetickou degenerací a jen část z nich byla schopna samostatného života.

Politická kariéra

+more_na_majestátním_portrétu_L. _Kupelwiesera_z_roku_1847_(v_pozadí,_po_jeho_pravé_ruce_zobrazeny_Svatoštěpánská_koruna|svatoštěpánská,_Rakouská_císařská_koruna'>rakouská císařská a svatováclavská koruna) chrámu svatého Víta v Praze, 1836 V roce 1830 byl Ferdinand v Prešpurku (dnešní Bratislavě) korunován jako Ferdinand V. uherským králem a nadále mu náležel titul „mladší král uherský a arcivévoda rakouský“. Při korunovačním obřadu pronesl řeč v maďarštině a stal se tak po Marii Terezii druhým a posledním králem, který při tomto obřadu hovořil v mateřštině svých poddaných.

V roce 1835 se po smrti Františka I. +more stal rakouským císařem a 7. září 1836 se nechal korunovat na českého krále jako Ferdinand V.

Ferdinand byl jedním z nejoblíbenějších panovníků, on sám však prakticky nevládl, protože jeho otec před smrtí fakticky složil vládu do rukou všemocného kancléře Metternicha a státní rady, které předsedal císařův strýc arcivévoda Ludvík a jejímž členem byl jak Metternich, tak český hrabě František Antonín Kolovrat. Oba naposledy jmenovaní zaujímali rozdílná politická stanoviska a navzájem si blokovali jakákoli politická rozhodnutí, což nakonec vedlo až k revoluci v roce 1848.

Dne 2. +more prosince 1848 byl proti své vůli odstaven od trůnu a v Arcibiskupském paláci v Olomouci abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I. .

Po abdikaci

Zbytek života strávil Ferdinand se svou ženou Marií Annou v Praze. Ačkoliv mu kdysi lékaři předpovídali krátký život, vydržel zde ještě 27 let. +more Na Pražském hradě mu bylo vykázáno jedno křídlo na druhém nádvoří. Také mu bylo zakoupeno bývalé Toskánské panství se zámky Ploskovice a Zákupy, na nichž pobýval většinu času a které pro něj byly nákladně upraveny a přestavěny.

Zákupský zámek mu patřil až do jeho smrti, tedy 27 let. Jezdíval na něj kočárem z Ploskovic, z Prahy buď kočárem, či později (poprvé 1867) vlakem. +more A samostatně občas i jeho manželka, sardinská princezna Marie Anna Karolína, ovšem ta trávila daleko více času v slunné Itálii. V Zákupech na svém novém sídle pobýval excísař poprvé v květnu 1851 a mnohokrát za ním přijeli i další členové rozsáhlého příbuzenstva. Naposledy na svém zámku pobýval v roce 1874.

Pražané ho měli rádi, vídávali ho na dnešní Národní třídě, kde na každodenních procházkách dával dětem bonbony a chudým almužnu. Praze postupně věnoval na 450 000 zlatých. +more Zemřel ve věku 82 let na Pražském hradě 29. července 1875.

Ferdinandův život v datech

+more_jakožto_Království_lombardsko-benátské'>lombardsko-benátský král na portrétu A. Weißenböcka z roku 1838 1793, 19. duben - narození ve Vídni.

1802, 26. duben - byl povolán princův první vychovatel František Maria von Steffaneo-Carnea

1805, listopad - evakuace císařské rodiny z Vídně před blížícími se vojsky francouzského císaře Napoleona

1807, 12. duben - zemřela Ferdinandova matka Marie Tereza Neapolsko-Sicilská

1807, 13. duben - po pěti letech služby byl propuštěn princův první vychovatel Steffaneo-Carnea

1808, 6. +more leden - František I. se oženil s Marii Ludovikou z Modeny a Ferdinand tak dostal nevlastní matku, která se velmi zasloužila o jeho další vývoj a vzdělání.

1809 - princi byl přidělen nový vychovatel - svobodný pán Josef Erberg

1815 - se s otcem zúčastnil tažení proti Napoleonovi

1816, duben - zemřela Ferdinandova nevlastní matka Marie Ludovika

1824 - bylo vydáno lékařské dobrozdání, že Ferdinand není schopen vlády

1825 - vedl rakouskou delegaci pozvanou do Petrohradu ke korunovaci cara Mikuláše I.

1830 - vydáno lékařské dobrozdání, které potvrzovalo, že je korunní princ schopen vlády a může se oženit

1830, 28. září - korunovace uherským králem v Prešpurku

1832, únor - sňatek s Marií Annou Karolínou Piou Savojskou

1832, 9. srpen - neúspěšný atentát v Bádenu

1836, 7. září - korunovace českým králem v Praze

1838, 6. září - korunovace v Miláně na lombardského krále

1848, 2. prosinec - v Olomouci zveřejněn manifest oznamující Ferdinandovu abdikaci

1848, prosinec - Ferdinand a jeho manželka se odebrali do Prahy

1856, 28. únor - oslava stříbrné svatby v Praze

1852, 10. květen - setkání s carem Mikulášem I. v Praze

1858 - sepsal závěť

1875, 29. červen - smrt v Praze

Tituly

Jeho Císařské a Královské Apoštolské Veličenstvo Ferdinand První, Z milosti Boží

* Císař rakouský. * Král uherský, český, pátý toho jména, král lombardsko-benátský, král Dalmácie, Chorvatska a Slavonie, král Haliče a Lodomerie, a Ilyrie. +more * Král jeruzalémský. * Arcivévoda rakouský. * Velkovévoda toskánský a krakovský. * Vévoda lotrinský, salcburský, štýrský, korutanský, kraňský, slezský, modenský, parmský, Piacenzy a Guastally, osvětimský a zátorský, těšínský,fruilský, Dubrovníku a Zadaru. * Velkokníže sedmihradský. * Markrabě moravský. * Hrabě habsburský, kyburský, tyrolský, Gorice a Gradiška. * Princ tridentský a brixenský. * Markrabě Horní Lužice, Dolní Lužice a istrijský, hrabě Hohenemsu, Feldkirchu, Bregenzu, Sonnenburgu. * Pán Terstu, Kotoru a vindické marky.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Literatura

Biografický slovník českých zemí : 16. sešit : Ep-Fe. +more Praha : Academia ; Historický ústav AV ČR, 2013. 136 s. (Academia) ; (Historický ústav AV ČR). S.  125-126. * * * HOLLER Gerd, Ferdinand I : Poslední Habsburk na Pražském hradě: Spravedlnost pro císaře, nakladatelství Brána, 1. vydání, Praha 1998, * * * * * SCHIMMER C. A. , Ferdinand I. , Vídeň 1849.

Související články

Seznam představitelů českého státu * Seznam rakouských panovníků * Seznam uherských králů

Externí odkazy

Kategorie:Habsbursko-lotrinská dynastie Kategorie:Rakouští císaři Kategorie:Čeští králové Kategorie:Uherští králové Kategorie:Chorvatští králové Kategorie:Arcivévodové Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Duševně nemocní panovníci Kategorie:Katoličtí panovníci Kategorie:Panovníci, kteří abdikovali Kategorie:Narození 19. +more dubna Kategorie:Narození 1793 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 1875 Kategorie:Úmrtí 29. června Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni Kategorie:Muži.