Ferrovia

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Ferrovia byla strojírenská firma v Radotíně u Prahy, která existovala v letech 1909 až 1944. Hlavním předmětem podnikání byla výroba a prodej zařízení pro hospodářské malodráhy, včetně vozidel a motorových lokomotiv. Zanikla převzetím jejích aktivit společností Tatra (dříve Ringhoffer, Smíchov).

Historie společnosti

Firmu pod názvem „Česká společnost pro potřebu polních a úzkorozchodných drah, spol. s r. +more o. “ založili v září 1909 v Praze-Košířích pánové Emil Picek a Karel Bondy (†1919), oba obchodníci a bývalí zaměstnanci libeňské pobočky firmy Orenstein & Koppel spolu s partnerem Eduardem Geildzinskim z Vídně. Následujícího roku se výroba přestěhovala do Radotína, kde zaměstnávala 50 pracovníků. Výrobním programem byla výroba, obchod a pronájem polních drah, stavebního náčiní, bagrů, kolejí, výhybek, lokomotiv a dalšího příslušného materiálu, včetně zastupování pro podobné předměty.

K prvním významným aktivitám patřilo vybavení štěrkovny ve Smečně, vozíky na dřevo pro elektrickou malodráhu v papírně Větřní, nebo výhradní zastoupení pro stavební stroje od německé firmy Menck & Hambrock. Centrálu si firma přesunula do Prahy a obchodní zastoupení byla postupně zřizována v Brně, ve Vídni, Lvově, v Ostravě, Bukurešti, Sofii, Cařihradě, Buenos Aires, Záhřebu, Bratislavě, Teplicích, Plzni, Paříži. +more Od. r. 1912 nesla firma název „Ferrovia, závody pro potřeby polních a úzkorozchodných drah, spol. s r. o. “ V letech 1911-1915 se v nabídce firmy postupně objevilo několik desítek nových i použitých malých lokomotiv o rozchodech 600, 730, 900 i 1435 mm od převážně německých lokomotivek, jako Orenstein & Koppel, Maschinenbau-Gesellschaft Heilbronn, Krauss, Egensdorff, Borsig, Henschel nebo A. Jung. V letech 1918-1920 do firmy vstoupili další společníci, včetně Rotschildovy Anglobanky, Otto Petschka nebo Emila Kolbena. Po válce Ferrovia obchodovala s lacino získaným nepotřebným válečným materiálem, vč. parních a benzinových lokomotiv (výroba Oberursel nebo Deutz) pro polní a vlečkové dráhy. V roce 1922 se firma transformovala na akciovou společnost, ze zahraničních zastoupení zůstala jen reprezentace v Paříži. Roku 1924 firma fúzovala s českou pobočkou konkurenční společností Rössemann a Kühnemann z Holešovic. Nový název společnosti byl „Ferrovia - Rossemann a Kühnemann, akciové závody pro železniční potřeby, Praha“.

V prvorepublikovém Československu firma zastupovala lokomotivku Henschel: v letech 1919-1930 byl dokumentován prodej 12 ks nových a několika starších v Radotíně repasovaných úzkorozchodných strojů pro severočeské doly, lesní a stavební dráhy. Pokračovala výroba vozů pro lesní dráhy na Slovensku a Podkarpatské Rusi pro ŘSLS. +more Firma podnikala i v dodávkách drážního zabezpečovacího zařízení a výhybek.

Roku 1944 byl výrobní závod v Radotíně nuceně převzat firmou Tatra a převeden na válečnou výrobu, podílel se na výrobě vozových podvozků pro DR. V rámci poválečných reorganizací firma Ferrovia zanikla i formálně; výrobní závod se nejprve roku 1947 stává součástí podniku Stavostroj, závody na výrobu stavebních strojů, n. +morep. Praha. Roku 1953 byl hlavním závodem samostatného n. p. Stavoloko Radotín, posléze od r. 1958 byl připojen k ČKD Praha, n. p. jako závod Radotín, stále s výrobou úzkorozchodných lokomotiv pro průmyslové a důlní dráhy jako s hlavním programem.

Vlastní výroba motorových lokomotiv

Přehled vyráběných typů motorových lokomotiv a vozů u fy Ferrovia Radotín +morepng|alt=Některé_dodávky_motorových_lokomotiv_fy_Ferrovia_Radotín|náhled'>Některé dodávky motorových lokomotiv fy Ferrovia Radotín GEBUS z Ferrovie Radotín (podle dokumentace fy GEBUS) Roku 1926 firma získala zastoupení pro prodej a licenční výrobu úkorozchodných motorových lokomotiv s elektrickým přenosem výkonu v licenci salzburské firmy Gebus, zprvu benzinoelektrických v kombinaci s dynamem, od r. 1930 se používaly motory dieselové. Na hnanou nápravu výkon předával řetězový převod. Prvních 9 strojů dodala zákazníkům v roce následujícím, do roku 1932 bylo vyrobeno 48 ks.

Ve druhé polovině 30. let byly vyrobeny dva kolejové autobusy řady +more0'>M 10. 0 pro veřejnou osobní dopravu zaváděnou na lesní dráze v Usť Čorné na Podkarpatské Rusi a také jedna normálněrozchodná posunovací lokomotiva T 200. 5 pro vlečku rafinérie v Dubové. Rozběhla se výroba provozně jednodušších lokomotiv s mechanickým přenosem výkonu vlastní konstrukce typu R25 ("Ferrovia Rapid"), především pro stavební firmy.