France Bučar

Dr. France Bučar (2. února 1923 - 20. října 2015) byl slovinský politik a právní expert. V letech 1990 až 1992 byl předsedou prvního svobodně zvoleného slovinského parlamentu. Právě Bučar vyhlásil oficiálně 25. června 1991 nezávislost Slovinska. Je považován za jednoho ze strůjců slovinské demokracie a nezávislosti. Společně s Peterem Jambrekem je považován za jednoho z hlavních autorů současné slovinské ústavy.

Životopis

Bučar se narodil v malém městečku Bohinjska Bistrica v Kraňsku. Po dokončení prestižního institutu sv. +more Stanislava v Šentvidu u Lublani nastoupil na Právnickou fakultu Univerzity v Lublani. Po vpádu okupantů a zániku první Jugoslávie se Bučar zapojil do Osvobozenecké fronty. V květnu 1942 byl italskými orgány zajištěn a uvězněn v táboře Gonars. Jakmile Italové uzavřeli příměří, vrátil se Bučar do Slovinska, kde byl zadržen říšskoněmeckými orgány. V července 1944 se mu podařilo uprchnout a následně se zapojil do partyzánského hnutí v jižních Korutanech. Když získal záruku ve vztahu ke svému římskokatolickému vyznání, stal se v roce 1944 členem komunistické strany. V květnu 1945 byl příslušníkem vojenského oddílu, které osvobodil Klagenfurt.

Po skončení druhé světové války působil Bučar v rámci slovinské části jugoslávské tajné služby (pozdější OZNA). V roce 1946 byl demobilizován a v roce 1947 dokončil lublaňská práva. +more V letech 1947 až 1956 pracoval pro slovinskou vládu jako odborník na obchodní právo. V roce 1956 získal dizertaci na Univerzitě v Záhřebu. Následně se přestěhoval do Bělehradu, kde rok pracoval na sekretariátu ministerstva zahraničního obchodu. V roce 1957 se stal odborným konzultantem slovinského parlamentu. V roce 1959 odcestoval do USA, kde deset měsíců studoval na Philadelphia University.

V roce 1962 začal vyučovat veřejnou správu na lublaňské právnické fakultě. V tomto období začal Bučar kritizovat konkrétní prvky jugoslávského komunistického systému, především jeho tzv. +more demokratický centralismus, který nebyl schopen účinně ekonomicky integrovat různé regiony Jugoslávie. V roce 1963 byl vyloučen ze Svazu komunistů. Pokračoval ve výuce na univerzitě, kde mezi studenty začala vzrůstat jeho popularita. V době marxistické limitace společenských věd rozšířil Bučar osnovy zavedením systému teorie a myšlení Maxe Webera. Na rozdíl od jiných představitelů fakulty měl Bučar skeptický názor na studentské hnutí z let 1968 až 1972.

Po roce 1968 publikoval množství článků kritizujících zakládání rozsáhlého obchodního systému, časté změny právního rámce a nedostatek jasně definované zodpovědnosti v procesu rozhodování. V roce 1976 byl z univerzity propuštěn a pět let mu nebylo dovoleno publikovat.

V osmdesátých letech začal Bučar spolupracovat s literárním časopisem Nova revija. Na počátku roku 1988 byl Bučar pozván do Evropského parlamentu. +more Jeho projev vyvolal skandál, když navrhl, aby státům socialistické soustavy byla zastavena ekonomická pomoc, pokud neuskuteční ekonomické a politické reformy.

V roce 1989 byl spoluzakladatelem jedné z prvních opozičních stran ve Slovinsku - Slovinského demokratického svazu. Po vítězství DEMOSu v prvních svobodných volbách v roce 1990 se Bučar stal předsedou slovinského parlamentu. +more Jako jeho předseda a člen ústavněprávního výboru sehrál Bučar významnou úlohu při přijímání nové slovinské ústavy. Bučar trval na právním zajištění oddělení Slovinska od Jugoslávie a odmítal jednostranné akty.

Po rozpadu Slovinského demokratického svazu se Bučar stal členem Demokratické strany Dimitrije Rupela. V roce 1992 byl opět zvolen poslancem a stal se předsedou výboru pro kontrolu tajných služeb. +more V roce 1993 opustil Demokratickou stranu a do voleb v roce 1996 byl nezávislým poslancem.

V roce 1996 neúspěšně kandidoval na lublaňského starostu za středo-pravou koalici stran. V roce 2002 neúspěšně kandidoval jako nezávislý na slovinského prezidenta.

Byl předsedou Mezinárodní panevropské unie pro Slovinsko a žil v Lublani. Kromě slovinštiny, hovořil plynule německy, anglicky a srbochorvatsky.

Odkazy

Reference

Související články

Státní shromáždění Republiky Slovinsko

Externí odkazy

Kategorie:Slovinští právníci Kategorie:Slovinští politici Kategorie:Narození v roce 1923 Kategorie:Úmrtí v roce 2015 Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi Univerzity v Lublani Kategorie:Narození 2. +more února Kategorie:Úmrtí 20. října.