František Adámek (voják)

Technology

12 hours ago

Author

Vojín (svobodník in memoriam) František Adámek (20. srpna 1919 Leština - 21. listopadu 1941 Tobruk) byl československý voják, bojovník od Tobruku.

Život

František Adámek se narodil v Leštině na území okresu Šumperk. Vyučil se zedníkem. +more 8. srpna 1939 přešel do Polska, kde byl 10. srpna pod číslem 1476 zařazen jako vojenský dobrovolník do formující se Československé zahraniční vojenské skupiny a ubytován v Bronowicích u Krakova. Po vypuknutí druhé světové války bojoval proti Německu jako příslušník České a slovenské legie, později známé jako Polský legion. Spolu s dalšími byl 18. září 1939 zajat Rudou armádou na západní Ukrajině. Jednotka pod velením pplk. Ludvíka Svobody zůstala celistvá a dokonce prodělávala omezený výcvik coby Východní skupina československé armády. 11. března 1941 spolu s dalšími dorazil František Adámek na střední východ, přešel pod britské velení a 20. března byl v Haifě odveden. 2. dubna se stal příslušníkem jednotky nazývané Československý pěší prapor 11 - Východní. Po výcviku na území dnešního Izraele a strážní službě v Alexandrii prapor v květnu 1941 zaujal postavení u Marsa Matrúh na tehdy stabilizované britsko-italské frontě. V tomto období byl František Adámek převelen od výcvikové roty k bojové 4. pěší rotě. Mezi červnem a říjnem 1941 byl prapor na krátko převelen do Sýrie, kde po napadení Sovětského svazu Německem sílily obavy z činnosti vichistických a případně i německých vojsk. Po návratu do Egypta byl prapor za pomoci torpédoborců přeplaven do obleženého Tobruku, kde byl přičleněn k polské Samostatné brigádě karpatských střelců. Prapor byl nasazen k obranným úkolům u silnice na Dernu, František Adámek se čtvrtou rotou pak na pravém křídle. 21. listopadu 1941 prováděli polští a českoslovenští vojáci výpad v rámci operace Crusader. František Adámek byl zasažen do hlavy obrannou palbou Italů ve svém kulometném postavení, vinou čehož na místě vykrvácel. Hned následující den byl pohřben a na zdejším válečném hřbitově spočívá dodnes. Stal se druhým Čechoslovákem padlým u Tobruku. Jeho portrét je námětem československých poštovních námek vydaných v roce 1945 v Londýně.