František Autrata

František Autrata, též František Václav Autrata (10. srpna 1872 Křižanov u Velkého Meziříčí - 28. srpna 1966 Brno) byl český (moravský) spisovatel, překladatel, literární historik a filolog.

Život

Mládí a studium

Pocházel z rodiny drobného rolníka Františka Autraty a jeho manželky Anny, rozené Polákové.

V roce 1892 maturoval na gymnáziu v Brně a po jednom semestru studia teologie přestoupil na filozofickou fakultu české univerzity v Praze. Na studiích se musel udržovat kondicemi i jako soukromý vychovatel. +more V roce 1894-1895 nastoupil vojenskou službu a v roce 1896 ukončil úspěšně studium v oborech čeština a němčina.

Pedagogická praxe

Po ukončení studií učil do roku 1898 na reálce a obchodní akademii v Prostějově. Dále působil v letech 1898-1900 na reálce v Uherském Brodě a do roku 1905 na učitelském ústavu v Brně. +more Od roku 1905 do 1922 byl ředitelem učitelského ústavu v Polské Ostravě, s přerušením v době 1. světové války, kdy byl povolán do armády. V letech 1922-1934 se stal ředitelem gymnázia v Litomyšli. Léta důchodu prožil života v Brně a Plavči u Znojma.

Rodinný život

Dne 18. října 1898 se v Prostějově poprvé oženil s Aloisií Zapletalovou (1879-1917). Dcera Milada (provdaná Kudělásková) se narodila 7. listopadu 1899.

Dne 1. března 1919 se jako vdovec v Hranicích oženil s odbornou učitelkou v Polské Ostravě Antonií Hromádkovou (1884-. +more). Jejich dcera MUDr. Ludmila Uličná (1920-1997) byla lékařka, cestovatelka, autorka cestopisů, básní, literatury pro děti, překlady z italštiny.

Dílo

Filologické, literárněhistorické a pedagogické zájmy se projevily i v šíři díla Františka Autraty. Autobiografické jsou jeho beletristické vzpomínky o gymnazistovi a filozofovi Václavu Outerkovi. +more Úspěšný byl i při vydávání slovníků, zpracoval též monografii o Magdaleně Dobromile Rettigové. Byl členem Moravského kola spisovatelů. Psal též pod pseudonymem Kato Novotný.

Noviny a časopisy

Povídkami přispíval do řady deníků a časopisů, např. Lidových novin.

Pedagogika a jazykověda (výběr)

Přehled písemnictví českého na Moravě v polovici našeho století (1830-1870) (v Prostějově, J. F. +more Buček, 1898) * Spisovatelská družina kalendáře "Moravana" za let 1852-1864 v básnictví a v povídkářství (příspěvek k dějinám písemnictví českého na Moravě; v Uherském Brodě, nákl. vlast. , 1899) * Uvedení do mluvnice staročeské (František Autrata podle Gebauera a jiných; Olomouc, Promberger, 1902, 1913, 1923, 1936) * Mluvnický rozbor vět (v Praze a Telči, E. Šolc, 1906) * Kapesní slovník jazyka českého a německého (Třebíč, Kubeš. kap. , 1913) * Kolibří slovníček německo-český (Praha-Karlín, Emil Šolc, 1913) * Němčina maličkých (ilustrace Jindřich Haša; Moravská Ostrava, T. Pospíšil, 1913, 1929) * Uvedení do německé mluvnice (Třebíč, Kubeš, 1914) * Slovníček českého pravopisu (Moravská Ostrava, T. Pospíšil, 1922) * Nový kapesní slovník jazyka českého a německého s mluvnicí (I. Díl německo-český, II. Díl česko-německý; Praha, Svátek, 1923) * Rodinná výchova dětí v době předškolní po stránce tělesné (v M. Ostravě, Nákladem A. Perouta, 1923) * Rodinná výchova dětí v době předškolní po stránce duševní (M. Ostrava, Perout, 1925).

Beletrie

Dětský ráj (Holešov, Pášma, 1902) * Výlety do dětského ráje (ilustrace Frant. Vrobel; Praha, Unie, 1925) * Václav Outerek na studiích (román ze života studentského; v Olomouci, R. +more Promberger, 1928) * Filosofská léta Václava Outerka (román ze života studentského; v Olomouci, R. Promberger, 1934) * Stryk Drastich (kulturní obrázek ze Slezska; Brno, Moravské nakl. , 1935) * Rozpůlená podobizna (žert o 1 jednání; Praha, Marie Švejdová, 1947).

Překlady

Nedej se. (o sebevýchově mládeže, autor Friedrich Wilhelm Foerster; Hlučín, Exerciční dům, 1926) * Škola a charakter (autor Friedrich Wilhelm Foerster; Olomouc, R. +more Promberger, 1928, zobrazení exemplářů s možností jejich objednání).

Ostatní

Stručný průvodce po Litomyšli (v Litomyšli, nákl. vlastním, 1929), zobrazení exemplářů s možností jejich objednání * Zapadlý osvícenec Dr. +more Jan Melichar (Brno, Moravská jednota záložen, raiffeisenek a družstev, 1939) * M. D. Rettigová (v Brně, Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1948).

Zajímavost - František Autrata a Leoš Janáček

V roce 1904 začala být z iniciativy rakousko-uherského ministra školství připravována edice rakouských a slovanských lidových písní Das Volkslied in Österreich a Leoš Janáček se stal předsedou brněnského pracovního výboru nazvaného Výbor pro českou lidovou píseň na Moravě a ve Slezsku. V rámci svých mnohých aktivit se členem tohoto výboru stal i František Autrata, spolu s dalšími osobnostmi (např. +more architektem Dušanem Jurkovičem). Zahajovací schůze výboru se konala v lednu 1906.

Odkazy

Reference

Literatura

Kategorie:Čeští spisovatelé 19. +more století Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Narození v Křižanově (okres Žďár nad Sázavou) Kategorie:Narození 1872 Kategorie:Narození 10. srpna Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Úmrtí 1966 Kategorie:Úmrtí 28. srpna Kategorie:Muži Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století.