Cesko.wiki František Dedera
Author
Albert FloresFrantišek Dedera (15. listopadu 1817, Jindřichův Hradec, Rakouské císařství - 17. srpna 1878, Praha, Rakousko-Uhersko) byl český vysoký policejní úředník, zvěčněný v Tyrolských elegiích Karla Havlíčka Borovského.
Život
Mládí
František Xaver Dedera se narodil v rodině měšťana a zámečnického mistra Josefa Dedery a matky Barbory, rozené Morávkové.
Studoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci a jako zajímavost se často uvádí, že byl - coby kvintán - domácím učitelem Bedřicha Smetany. S druhým hrdinou Tyrolských elegií, Karlem Havlíčkem Borovským, se Bedřich Smetana spřátelil při studiích v Německém Brodu (dnes Havlíčkův Brod). +more Někdy se udává, že i Havlíček byl Smetanovým domácím učitelem.
Po dokončení právnických studií nastoupil do praxe ke kriminálnímu soudu. Podle svědectví Jana Nerudy ovládal češtinu, němčinu, francouzštinu a latinu.
Kariéra policejního úředníka
1843 přestoupil k c. k. +more policejnímu ředitelství * 1847 se stal prozatímním policejním komisařem v Krakově * 1848 se vrátil k pražské policii; téhož roku byl přeložen jako pohraniční komisař k třetímu armádnímu sboru * V prosinci 1851 eskortoval Karla Havlíčka Borovského do Brixenu * 1853 se stal policejním komisařem a působil jako lázeňský komisař v Karlových Varech a Teplicích * V říjnu 1866 navštívil císař František Josef I. Prahu a při té příležitosti udělil řadě osob vyznamenání oceňující jejich činnost v době prusko-rakouské války. František Dedera byl vyznamenán "zlatým křížem záslužným s korunou". Byl též nositelem řeckého, pruského a švédského vyznamenání. * 1867 byl jmenován "titulárním radou policejním"; téhož roku mu byla svěřena správa hořejšího okresu novoměstského * 1868 se stal šéfem policejního odboru pro tiskové a divadelní záležitosti. * 1868 tisk referoval o Dederově osobním zásahu v čele oddílu husarů proti nepovolenému táboru dělnictva na Pankráci, které se konalo 2. října téhož roku.
Rodinný život
Dne 27. dubna 1852 se v Praze oženil s Emilií, rozenou Patschovou z Hořovic (1826-1903). +more Měli spolu čtyři děti: Karla (* 1862), Franze (* 1858, námořní důstojník), Emilii (* 1854) a Marii (* 1859).
Ve svém fejetonu 18. 8. +more 1872 zmiňuje Jan Neruda epigramy, které Dedera k různým příležitostem tvořil v různých jazycích. K příležitosti svatby dcery Emilie byly zhudebněny Dederovy verše.
Úmrtí
František Dedera zemřel 17. srpna 1878 "ochrnutím srdce". +more Podle oficiálního nekrologu byl „úředník svému povolání velmi oddaný a pro své vědomosti a svůj stále dobrý rozmar velmi oblíbený“.
Hrob Františka Dedery
František Dedera je pohřben ve III. oddělení Olšanských hřbitovů v Praze (Olšanské hřbitovy, III, 6, 44), nedaleko hrobu Karla Havlíčka Borovského. +more Hrob, který byl ještě nedávno neupraven, byl v roce 2015 adoptován; je nyní obnoven a doplněn fotografií a výraznou, tmavě modrou smaltovanou popisnou tabulí s následujícím textem:.
File:Hrob. Frantisek. +moreDedera. (1817-1878). jpg|Celkový pohled File:Hrob. Frantisek. Dedera. (1817-1878). Detail. jpg|Detail náhrobku File:Hrob. Frantisek. Dedera. (1817-1878). Info. Table. jpg|Detail informační tabule.
František Dedera v uměleckém ztvárnění
Karel Havlíček Borovský zmiňuje komisaře Dederu v Tyrolských elegiích na více místech: ** při zatýkání v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod) ** při přenocování v Českých Budějovicích (Nesmím ale zapomenout Budějovice, tam Dedera koupil mělnického čtyři lahvice. ) ** při jízdě Alpami (darmo křičí Dedera: „Drž koně. +more“ prázdný je kozlík). ** po příjezdu do Brixenu (Přijeli jsme do Brixenu bez vší turbací, krajská vláda dala Dederovi na mne kvitancí. ) * Již v den úmrtí napsal Jan Neruda (pod šifrou trojúhelníku) o Františku Dederovi fejeton; v něm popisuje kriticky, ale i s vlídným ironickým nadhledem, jeho činnost cenzora a osobní vlastnosti. * V roce 1900 vzpomínal Ignát Herrmann (šifra "ypsilon") na jednání o provozování hry Julius Cesar, s jejíž částí cenzor nesouhlasil. Dedera zde byl popisován jako poněkud nerozhodný muž, který se považuje za vlastence a kterého nakonec čeští divadelníci ošálili. * Ve filmu Karel Havlíček Borovský z roku 1931 hrál Dederu Jaroslav Marvan. * Karel Michal v apokryfu Elegie (časopis Plamen, 1960; později v exilové knize Rodný kraj, 1977) představuje Dederu jako hodného pána * Roli Františka Dedery též ztvárnil Jiří Pleskot ve snímku o Jakubu Arbesovi Romaneto z roku 1980.
Zajímavost
O tom, že František Dedera byl všeobecně známou osobností svědčí i ironicko-satirické texty v dobovém českém tisku: * Národní listy uvedly roku 1867 tento inzerát: Dne 27. srpna 1867 o 6. +more hodině ráno skonfiskoval p. policejní vrchní komisař Dedera v bytě K. Paiera knížku Pouť Slovanů do Ruska. Knížka tato prodává se v kněhtiskárně dr. Ed. Grégra v Růžové ulici 1416-II. za 50 krejcarů a je též v každém kněhkupectví k dostání. * Humoristické listy ironizovaly Františka Dederu vícekrát, např. v roce 1868: Pan Dedera (v Široké ulici uprostřed zástupu): "Ve jmenu zákona vyzývám Vás, abyste se rozešli. "- Lid nic. - Pan Dedera (ze všech sil): "Vyzývám Vás poprvé. " - Nikdo ani hni. - Pan Dedera: "Vyzývám Vás po druhé. " - Lid pořád jako hluchý. - Pan Dedera: " Ve jménu zákona: po třetí. " - Hlas z lidu: "Cák je tu ňáká licitace. ".
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články
Karel Havlíček Borovský * Tyrolské elegie * Karel Michal * Řád Františka Josefa
Externí odkazy
Karel Havlíček Borovský: Tyrolské elegie [http://search. mlp. +morecz/cz/titul/tyrolske-elegie/3370667/] * Správa pražských hřbitovů: Adopce, hrob Františka Dedery [url=http://www. hrbitovy-adopce. cz/adoptovane-hroby/175-frantisek-dedera. html]] * * Wikizdroje: Karel Havlíček Borovský (Tůma)/XLI. Zavlečen do vyhnanství [https://cs. wikisource. org/wiki/Karel_Havl%C3%AD%C4%8Dek_Borovsk%C3%BD_(T%C5%AFma)/XLI. _Zavle%C4%8Den_do_vyhnanstv%C3%AD[/url].
Kategorie:Čeští policisté Kategorie:Absolventi gymnázia v Jindřichově Hradci Kategorie:Narození v roce 1817 Kategorie:Narození 15. +more listopadu Kategorie:Narození v Jindřichově Hradci Kategorie:Úmrtí v roce 1878 Kategorie:Úmrtí 17. srpna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži.