František Ferdinand II. Kinský

František Ferdinand Jeroným Josef hrabě Kinský z Vchynic a Tetova (pro odlišení od svého předka Františka Ferdinanda Kinského označován jako František Ferdinand II.) ( Franz Ferdinand Hieronmyus Joseph Graf Kinsky von Wchinitz und Tettau) (8. prosince 1738 Chlumec nad Cidlinou - 7. dubna 1806 Jihlava) byl český šlechtic, majitel několika panství v Čechách a Dolním Rakousku. Ve druhé polovině 18. století byl hlavním představitelem hraběcí linie Kinských. Mimo jiné byl blízce spřízněn s polským králem Stanislavem Augustem Poniatowskim.

Životopis

Pocházel ze starého šlechtického rodu Kinských, patřil k chlumecké hraběcí větvi. Narodil se na zámku Karlova Koruna jako starší syn nejvyššího lovčího Leopolda Kinského (1713-1760) a jeho manželky Marie Terezie, rozené Capece de Rofrano (1716-1778). +more Po otci byl vnukem nejvyššího kancléře Františka Ferdinanda Kinského (1678-1741), z matčiny strany byl jeho dědečkem španělský markýz Geronimo Capece de Rofrano (1661-1724), generální poštmistr v italských habsburských državách, který v roce 1721 koupil východočeské panství Chroustovice s 22 vesnicemi (tento majetek následně přešel dědictvím do rodu Kinských). František Ferdinand byl od mládí císařským komořím a sloužil v armádě. Vojenskou kariéru zakončil již za sedmileté války v hodnosti plukovníka u 50. pěšího regimentu svého švagra knížete Poniatowského.

Majetkové poměry a stavební aktivity

Zámek Karlova Koruna (Chlumec nad Cidlinou), hlavní sídlo rodu Kinských Po otci byl majitelem fideikomisu Chlumec nad Cidlinou, který zdědil v roce 1760, fakticky jej ale převzal až v roce 1762. +more Chlumecké panství patřilo k největším pozemkovým celkům v Čechách, náleželo k němu přes padesát vesnic a podle tereziánského katastru mělo hodnotu přiblině 1 750 000 zlatých. Kvůli špatnému hospodaření předchozích generací bylo chlumecké panství značně zadlužené, Františku Ferdinandovi se ale podařilo dosáhnout pozitivní bilance a chlumecké panství vynášelo později roční zisk ve výši 70 000 zlatých. Kromě Chlumce byl také spoludědicem panství Chroustovice, které držel spolu s mladším bratrem Filipem. Filip pak v roce 1779 bratrův podíl vykoupil a stal se samostatným majitelem. Kromě statků v Čechách byl František Ferdinand také majitelem panství Matzen v Dolním Rakousku. K tomuto majetku patřil honosný barokní zámek a přibližně 2 000 hektarů půdy. Panství Matzen bylo později vyčleněno jako dědický podíl pro mladšího syna Kristiána.

Lichtenštejnského muzea ve Vídni) Vedle statků v Čechách a Rakousku vlastnil několik nemovitostí v Praze a Vídni. +more V Nerudově ulici (dříve Ostruhová) mu patřil palác Kinských, který byl však převážně pronajímán, a to i přes špatný technický stav budovy. Mimo jiné zde trvale žila matka Marie Terezie, podruhé provdaná za generála Louise Brechainvilla. Kvůli problémům s pronajímateli a statickým problémům bylo nakonec rozhodnuto palác prodat. To vyžadovalo jeho vyjmutí z rodového fideikomisu a souhlas všech Kinských. Palác byl prodán v roce 1800 za 12 000 zlatých. Další nemovitostí Kinských v Praze byl palác U Tří per na Starém Městě, který byl prodán již v roce 1777. Poblíž Vídně si mezitím František Ferdinand koupil dům v dnešní čtvrti Döbling.

Správě majetku se František Ferdinand pečlivě věnoval, zakládal nové hospodářské dvory, na jeho úsilí odkazuje také název vesnic Tetov a Bílé Vchynice založených koncem 18. století. +more Stejně jako všichni Kinští byl vášnivým lovcem a rozšiřoval chlumeckou oboru, která se nakonec s rozlohou přibližně 1 000 hektarů stala jedním z největších loveckých revírů v Čechách. František Ferdinand zde pořádal parforsní hony a nechal postavit lovecký zámeček Vlkov nad Lesy. Z iniciativy jeho manželky vznikl další lovecký zámek Obora (Neugebau). Manželka Marie Kristina nechala postavit také kapli sv. Ferdinanda a v sousedství chlumeckého zámku iniciovala výstavbu jízdárny označované podle jejího rodného příjmení také jako Liechtensteinský trakt. Aktivity Františka Ferdinanda a jeho manželky Marie Kristiny připomíná několik aliančních erbů Kinských a Lichtenštejnů v chlumecké oboře i v areálu zámku Karlova Koruna. Na zámku Karlova Koruna se odehrával také bohatý kulturní život, což dokládá sbírka hudebnin doložená v inventáři z konce 18. století.

Lichtenštejnová (1741-1819), manželka Františka Ferdinanda Kinského Do doby éry Františka Ferdinanda spadá také selské povstání v roce 1775, které skončilo střetem vzbouřenců s armádou u Chlumce nad Cidlinou. +more Kromě vojska se sedlákům postavili i chlumečtí měšťatné, kteří se s rebelií neztotožňovali. Během pochodu k Chlumci povstalci vydrancovali a zapálili zámek Kratonohy, který byl také majetkem hraběte Kinského. Zámek Kratonohy byl následně účelově přestavěn a ztratil charakter panského sídla, dochovala se jen barokní brána. I když selské povstání skončilo fiaskem, jeho rozsah donutil státní úřady více se zabývat problematikou poddaných, ještě v roce 1775 byl vydán robotní patent a nakonec na začátku vlády Josefa II. došlo ke zrušení nevolnictví (1781). Události z roku 1775 připomíná památník u Chlumce nad Cidlinou a dodnes zažité rčení dopadli jak sedláci u Chlumce.

František Ferdinand Kinský zemřel náhle na srdeční selhání 7. dubna 1806 v Jihlavě cestou z Vídně do Chlumce, pohřben byl v chlumeckém kostele sv. +more Voršily.

Rodina

Karel Kinský, František Josef Kinský, Kristián Kinský a František Antonín Kinský (litografie, 1820) V roce 1761 se oženil s princeznou Marií Kristinou Lichtenštejnovou (1741-1819), dcerou prince Emanuela z Lichtenštejna. +more Náklady na svatbu ve Vídni dosáhly 30 000 zlatých. Marie Kristina byla dámou Řádu hvězdového kříže, proslula působením v charitě a podporovala aktivity svého manžela na chlumeckém panství. I jako vdova patřila k významným osobnostem císařského dvora a naposledy vynikla účastí na Vídeňském kongresu. Zemřela ve Vídni a podle vlastního přání byla pohřbena v kapli sv. Ferdinanda v chlumecké oboře (kaple byla pro zchátralost zbořena v roce 2010). Z jejich manželství se narodilo třináct dětí, z nichž několik zemřelo v dětství. Dědicem rodového majetku byl nejstarší syn Leopold (1764-1831), další synové Karel (1766-1831), František Josef (1768-1843), Kristián (1776-1835) a Antonín (1779-1864) sloužili v armádě a dosáhli generálských hodností. Synové Leopold, Karel a Kristián založili tři nové rodové linie, chlumeckou, sloupskou a matzenskou. Z dcer byla nejmladší Marie Barbora (1775-1779) provdaného za uherského šlechtice hraběte Miklóse Koháryho (1764-1810).

Jeho mladším bratrem byl generál Filip Kinský (1741-1827), majitel panství Chroustovice. Jejich sestra Marie Terezie (1740-1806) byla manželkou knížete Andrzeje Poniatowského (1735-1773), polního zbrojmistra v císařské armádě a mladšího bratra polského krále +more_August_Poniatowski'>Stanislava Augusta Poniatowského.

Odkazy

Reference

Literatura

JUŘÍK, Pavel: Kinští. Bůh, čest, vlast; Praha, 2019; 168 s. ISBN 978-80-242-6220-8 * RICHTER, Karel: Sága rodu Kinských; Chlumec nad Cidlinou, 2008; 144 s. ISBN 9788025435922

Kategorie:Kinští Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Osobnosti sedmileté války Kategorie:Lidé z Chlumce nad Cidlinou Kategorie:Narození 8. +more prosince Kategorie:Narození v roce 1738 Kategorie:Narození v Chlumci nad Cidlinou Kategorie:Úmrtí 7. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1806 Kategorie:Úmrtí v Jihlavě Kategorie:Muži.