František Hejl (1900)

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

František Hejl (3. července 1900 Horní Čermná - 26. ledna 1943 v 16.47 hodin zastřelen v koncentračním táboře Mauthausen) byl za Protektorátu Čechy a Morava cvičitel a činovník karlínského Sokola v Praze. Byl aktivně zapojený do ilegálního protiněmeckého sokolského odboje a náležel k nejbližším podporovatelům parašutistů skupiny Anthropoid. Spolu se svojí manželkou Miladou Hejlovou patřil k radikálním zastáncům útoku na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha.

...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
+more images (10)

Život

František Hejl se narodil 3. +more července 1900 v Horní Čermné v okrese Ústí nad Orlicí do českobratrské rodiny hostinského Josefa Hejla a jeho manželky Františky, roz. Balcarové. Absolvoval obchodní školu a poté sloužil v prvorepublikové československé armádě, kde dosáhl hodnosti kapitána dělostřelectva. Ve svém civilním povolání byl bankovním úředníkem; pracoval jako vrchní účetní u firmy Rustica (Rustika). Byl členem církve českobratrské evangelické a velmi aktivním členem Sokol (spolek)|Sokola v Praze-Karlíně. Cvičitelem Sokola v pražském Karlíně se stal v říjnu 1922 a zájem o činnost v Sokole s ním sdílela i jeho budoucí manželka Milada Jasanská, s níž se v sokolské jednotě seznámil.

Milada Jasanská se narodila 1. března 1906 v Praze. +more Spolu se svým manželem patřila do skupiny nejbližších podporovatelů parašutistů výsadku Anthropoid. Dne 6. července 1931 se manželům Hejlovým narodila v Praze-Strašnicích prvorozená dcera Eva. O tři roky později (15. dubna 1934) v Praze přišla na svět jejich druhorozená dcerka Hana. Rodina Hejlova bydlela za protektorátu v pražských Strašnicích v nenápadné rodinné vilce se zahradou na adrese Pod Viktorkou číslo 4.

Odboj

V karlínské sokolské jednotě se již od počátku nastolení protektorátu formovala podzemní organizace, která byla napojena na další ilegální složky domácího odboje. František Hejl (ve funkci 1. +more místonáčelníka Barákovy sokolské župy) patřil k rozhodujícím osobám, pod jejichž vedením se zformovalo jedno z aktivních středisek sokolské podpory parašutistů ze skupiny Anthropoid. Vila manželů Hejlových sloužila jako úkryt řady odbojářů v ilegalitě a také k úkrytu některých parašutistů. Objekt fungoval zároveň i jako jedno z center činnosti sokolské odbojové organizace Jindra.

Dalším místem setkávání sokolských odbojářů byl byt v činžovním domě na adrese Sokolovská 41/7, kde bydlel člen odbojové organizace Jindra MUDr. Břetislav Lyčka se svojí manželkou Františkou Lyčkovou. +more Na samém počátku roku 1942 se v bytě v Sokolovské ulici konala ilegální schůzka, jejímž tématem byla pomoc sokolské organizace Jindra parašutistům. Porady se zúčastnili (mimo jiné) František Pecháček, Emanuel Filípek, František Hejl a Antonín Oktábec. Jmenovaní členové odboje se na tomto místě scházeli častěji (naposledy zřejmě ještě několik dní před provedením útoku na R. Heydricha).

František Hejl v protiněmeckých ilegálních aktivitách spolupracoval s odbojáři, které dobře znal ze Sokola: s MUDr. Břetislavem Lyčkou, Václavem Novákem, Františkem Pecháčkem, Jaroslavem Piskáčkem a Janem Zelenkou-Hajským. +more Spolu s nimi významnou měrou podpořil parašutisty a byl též radikálním zastáncem úderu proti R. Heydrichovi. S parašutisty Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem spolupracoval Hejl již velmi brzy po jejich příchodu do Prahy začátkem roku 1942. František Hejl i Milada Hejlová se aktivně účastnili příprav na Heydrichovu likvidaci.

File:MUDr_Bretislav_Lycka_1903_1942. png|MUDr. +more Břetislav Lyčka File:František_Pecháček_(1896-1944). jpg|František Pecháček File:Jaroslav_Piskacek_1897_1942_Year_1924. png|Jaroslav Piskáček File:Antonín_Oktábec_(1905-1943). jpg|Antonín Oktábec File:Jan Zelenka Hajsky 1895 1942 speaking. png|Jan Zelenka-Hajský File:Bohuslav_Strnad_1905_1942. png|Bohuslav Strnad File:Emanuel Filipek v sokolskem. png|Emanuel Filípek.

Zatčení, výslechy, věznění, ...

Manželé Hejlovi byli v Praze zatčeni 14. července 1942. +more Ve stejný den (14. července 1942) byl zatčen i další podporovatel parašutistů a sokolský odbojář Antonín Oktábec a odbojář, podporovatel parašutistů a náčelník libeňského sokola Bohuslav Strnad. Pro Františka si přišlo gestapo do zaměstnání; Milada byla zatčena doma. Po prvním výslechu byli oba převezeni do vyšetřovací vazby na Pankrác.

Milada Hejlová byla do věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín odsunuta z Prahy 26. srpna 1942. +more Hromadným transportem byla deportována 22. října 1942 do Koncentračního tábora Mauthausen, kde byla registrována 23. října 1942. Dne 24. října 1942 zde byla zastřelena v 9. 46 hodin.

František Hejl byl rovněž odeslán 27. srpna 1942 do Malé pevnosti Terezín, ale zde byl kvůli dalším výslechům vězněn až do 15. +more ledna 1943. Stanný soud v Praze jej v nepřítomnosti 29. září 1942 odsoudil k trestu smrti. Dne 15. ledna 1943 byl převezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl po deseti dnech věznění popraven výstřelem do týla 26. ledna 1943 v 16. 47 hodin. Společně ve stejný den byl popraven identickým způsobem a na tomtéž místě i Antonín Oktábec.

Dcery

Dcery manželů Hejlových - Eva a Hana - zůstaly po zatčení rodičů (14. července 1942) na zahradě před domem se zapečetěným bytem. +more Školou povinná děvčata byla v půlce prvního měsíce prázdnin a tak jim babička z matčiny strany zajistila náhradní ubytování na několik dní u sousedů - rodiny Kadeřábkových, kteří měli dcery v podobném věku. Do Horní Čermné, kde měly dívky babičku a dědečka, odcestovat nemohly, neboť do bylo v Sudetech, kam se mohlo jen na povolení. Následně trávily dívky letní čas až do konce prázdnin pobytem u rodinných přátel a bývalé chůvy Emy v Jaroměřicích nad Rokytnou na Moravě. (Prahu směly opustit jen pod podmínkou, že gestapo bude informováno o místech jejich letního pobytu. ) Pro nejnutnější věci denní potřeby se dívky do zapečetěného bytu před svým odjezdem z Prahy dostaly jen díky dobré vůli jednoho příslušníka gestapa, který stranil odboji. Když koncem prázdnin 28. srpna 1942 dojely vlakem zpět na Denisovo nádraží v Praze, byly tam zadrženy gestapem.

Eva a Hana byly vězněny ve speciální věznici gestapa (dětský domov s tvrdým režimem) v Praze na zámečku na Jenerálce. Spolu s dalšími dětmi odbojářů a podporovatelů parašutistů prošly obě internačním táborem ve Svatobořicích a pracovním táborem v Plané nad Lužnicí, kde se v květnu 1945 dočkaly konce druhé světové války.

Po druhé světové válce

Prezident Edvard Beneš udělil Františku Hejlovi a jeho manželce Miladě Hejlové in memoriam československý válečný kříž.

Připomínka

Jeho jméno (Hejl František 3. 7. +more1900) i jméno jeho manželky (Hejlová Milada roz. Jasanská *1. 3. 1906) jsou uvedena na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.

Galerie

File:Milada Hejlova Jasanska 1906 1942 Big. jpg|Jeho manželka Milada Hejlová File:Eva Merclova Hejlova 1931. +morejpg|Jeho starší dcera Eva (* 1931) File:Hana Krusinova Hejlova 1934. jpg|Jeho mladší dcera Hana (* 1934) File:Rodina Hejlova Eva Milada Hana Frantisek. png|František a Milada Hejlovi se svými dcerami Evou a Hanou File:Praha Nove Mesto Resslova pomnik. jpg|Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice).

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top