Milada Hejlová

Milada Hejlová rozená Jasanská (1. března 1906 Praha - 24. října 1942 zastřelena v 9.46 hodin v koncentračním táboře Mauthausen) náležela za Protektorátu Čechy a Morava spolu se svým manželem Františkem Hejlem k frakci ilegálního protiněmeckého sokolského odboje, jehož členové tvořili jádro nejbližších podporovatelů parašutistů skupiny Anthropoid. Spolu s manželem patřila k radikálním zastáncům útoku na R. Heydricha.

Život

Milada Jasanská se narodila 1. +more března 1906 v Praze. Se svým budoucím manželem Františkem Hejlem ji spojoval sdílený zájem o cvičení a dění v Sokole zvláště poté, co se František stal v říjnu 1922 cvičitelem Sokola v pražském Karlíně. František Hejl pocházel z Horní Čermné v okrese Ústí nad Orlicí, byl absolventem obchodní školy a pracoval jako bankovní úředník. Dne 6. července 1931 se manželům Hejlovým narodila prvorozená dcera Eva. O tři roky později (15. dubna 1934) v Praze přišla na svět jejich druhorozená dcerka Hana. Rodina Hejlova bydlela v pražských Strašnicích v rodinné vilce se zahradou na adrese Pod Viktorkou číslo 4. Milada Hejlová spolu se svým manželem patřila do skupiny nejbližších podporovatelů parašutistů výsadku Anthropoid.

Odboj

V karlínské sokolské jednotě se již od počátku nastolení protektorátu formovala podzemní organizace, která byla napojena na další ilegální složky domácího odboje. František Hejl (ve funkci 1. +more místonáčelníka Barákovy sokolské župy) patřil k rozhodujícím osobám, pod jejichž vedením se zformovalo jedno z aktivních středisek sokolské podpory parašutistů ze skupiny Anthropoid. Vila manželů Hejlových sloužila jako úkryt řady odbojářů v ilegalitě a také k úkrytu některých parašutistů. Objekt fungoval zároveň i jako jedno z center činnosti sokolské odbojové organizace Jindra.

Dalším místem setkávání sokolských odbojářů byl byt v činžovním domě na adrese Sokolovská 41/7, kde bydlel člen odbojové organizace Jindra MUDr. Břetislav Lyčka se svojí manželkou Františkou Lyčkovou. +more Na samém počátku roku 1942 se v bytě konala ilegální schůzka, jejímž tématem byla pomoc sokolské organizace Jindra parašutistům. Porady se zúčastnili (mimo jiné) František Pecháček, Emanuel Filípek, František Hejl a Antonín Oktábec. Jmenovaní členové odboje se na tomto místě scházeli častěji (naposledy zřejmě ještě několik dní před provedením atentátu na R. Heydricha).

S parašutisty Janem Kubišem a Josefem Gabčíkem spolupracoval Hejl již velmi brzy po jejich příchodu do Prahy začátkem roku 1942. A nebyl sám, neboť v protiněmeckých ilegálních aktivitách kooperoval s odbojáři, které dobře znal ze Sokola: s MUDr. +more Břetislavem Lyčkou, Václavem Novákem, Františkem Pecháčkem, Jaroslavem Piskáčkem a Janem Zelenkou-Hajským. František Hejl a jeho manželka Milada Hejlová náleželi (spolu s ostatními sokolskými odbojáři frakce „Říjen“) k významným podporovatelům parašutistů, manželé Hejlovi sdíleli a činy podporovali myšlenku úderu proti zastupujícímu říšskému protektorovi a aktivně se účastnili příprav na Heydrichovu likvidaci.

File:MUDr_Bretislav_Lycka_1903_1942. png|MUDr. +more Břetislav Lyčka File:František_Pecháček_(1896-1944). jpg|František Pecháček File:Jaroslav_Piskacek_1897_1942_Year_1924. png|Jaroslav Piskáček File:Antonín_Oktábec_(1905-1943). jpg|Antonín Oktábec File:Jan Zelenka Hajsky 1895 1942 speaking. png|Jan Zelenka-Hajský File:Bohuslav_Strnad_1905_1942. png|Bohuslav Strnad File:Emanuel Filipek v sokolskem. png|Emanuel Filípek.

Zatčení, výslechy, věznění, ...

Manželé Hejlovi byli v Praze zatčeni 14. července 1942. +more Ve stejný den (14. července 1942) byl zatčen i další podporovatel parašutistů a sokolský odbojář Antonín Oktábec a odbojář, podporovatel parašutistů a náčelník libeňského sokola Bohuslav Strnad. Pro Františka si přišlo gestapo do zaměstnání; Milada byla zatčena doma v místě bydliště. Po prvním výslechu byli oba převezeni do vyšetřovací vazby na Pankrác.

Milada Hejlová byla do věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín přemístěna 26. srpna 1942. +more Hromadným transportem byla deportována 22. října 1942 do koncentračního tábora Mauthausen, kde byla registrována 23. října 1942. Dne 24. října 1942 zde byla zastřelena v 9. 46 hodin.

František Hejl byl rovněž odeslán do Malé pevnosti Terezín, ale zde byl kvůli dalším výslechům vězněn až do 15. ledna 1943. +more Byl převezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl popraven výstřelem do týla dne 26. ledna 1943 v 16. 47 hodin. Společně ve stejný den byl popraven na stejném místě i Antonín Oktábec.

Dcery

Dcery manželů Hejlových - Eva a Hana - zůstaly po zatčení rodičů (14. července 1942) na zahradě před domem se zapečetěným bytem. +more Školou povinná děvčata byla v půlce prvního měsíce prázdnin a tak jim babička z matčiny strany zajistila náhradní ubytování na několik dní u sousedů - rodiny Kadeřábkových, kteří měli dcery v podobném věku. Do Horní Čermné, kde měly dívky babičku a dědečka, odcestovat nemohly, neboť do bylo v Sudetech, kam se mohlo jen na povolení. Následně trávily dívky letní čas až do konce prázdnin pobytem u rodinných přátel a bývalé chůvy Emy v Jaroměřicích nad Rokytnou na Moravě. (Prahu směly opustit jen pod podmínkou, že gestapo bude informováno o místech jejich letního pobytu. ) Pro nejnutnější věci denní potřeby se dívky do zapečetěného bytu dostaly jen díky dobré vůli jednoho příslušníka gestapa, který stranil domácímu odboji. Když koncem prázdnin 28. srpna 1942 dojely Eva s Hankou vlakem zpět na Praha-Těšnov (nádraží)|Denisovo nádraží v Praze, byly na místě zajištěny gestapem.

Eva a Hana byly vězněny ve speciální věznici gestapa (dětský domov s tvrdým režimem) v Praze na zámečku na Jenerálce. Spolu s dalšími dětmi odbojářů a podporovatelů parašutistů prošly obě internačním táborem ve Svatobořicích a pracovním táborem v Plané nad Lužnicí, kde se v květnu 1945 dočkaly konce druhé světové války.

Po druhé světové válce

Prezident Edvard Beneš udělil Františku Hejlovi a jeho manželce Miladě Hejlové in memoriam československý válečný kříž.

Připomínka

Její jméno (Hejlová Milada roz. Jasanská *1. +more3. 1906) i jméno jejího manžela (Hejl František 3. 7. 1900) jsou uvedena na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.

Galerie

File:Frantisek Hejl 1900 1943 Big. jpg|Její manžel František Hejl File:Eva Merclova Hejlova 1931. +morejpg|Její dcera Eva (* 1931) File:Hana Krusinova Hejlova 1934. jpg|Její dcera Hana (* 1934) File:Rodina Hejlova Eva Milada Hana Frantisek. png|František a Milada Hejlovi se svými dcerami Evou a Hanou File:Praha Nove Mesto Resslova pomnik. jpg|Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

JANÍK Vlastislav; ČVANČARA Jaroslav; LEDVINKA Václav; ŠUSTEK Vojtěch. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. +more 2. opravené a doplněné vydání. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ, 2022, ©2022. 381 stran; strana 91; .

Související články

Oběti heydrichiády * František Hejl

Externí odkazy

Kategorie:Narození 1. +more března Kategorie:Narození v roce 1906 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Spolupracovníci operace Anthropoid Kategorie:Vězni koncentračního tábora Terezín Kategorie:Úmrtí v koncentračním táboře Mauthausen Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Popravení zastřelením Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Úmrtí 24. října Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Ženy.