František Josef Studnička

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

František Josef Studnička (27. června 1836 Janov - 21. února 1903 Praha) byl český matematik, učitel a spisovatel.

...

Život

Středoškolská léta strávil František Josef Studnička na gymnáziu v Jindřichově Hradci. Již na gymnáziu našel zalíbení, také díky svému učiteli Edvardu Schöblovi, v přírodních vědách, zejména matematice a fyzice, a proto po maturitě roku 1857 vstoupil na filozofickou fakultu vídeňské univerzity, kde se těmto oborům věnoval důkladněji. +more Vedle toho se zabýval i zeměpisem, a to tak intenzivně, že byl roku 1860 zvolen za člena c. k. Geografické společnosti ve Vídni. Vysokou školu ukončil získáním doktorátu filozofie v roce 1861 a současně téhož roku vykonal i zkoušku učitelské způsobilosti, čímž dosáhl učitelské aprobace z matematiky a fyziky. Vzhledem k tomu, že během pobytu ve Vídni onemocněl astmatem, vrátil se na radu lékaře do Čech a rok působil jako soukromý učitel v místě nedaleko svého rodiště. V roce 1862 byl Studnička jmenován suplujícím profesorem na německém vyšším gymnáziu v Českých Budějovicích, kde nahradil odcházejícího V. Šimerku a setrval zde následující dvě léta, než musel místo uvolnit.

Titulní list II. +more dílu Studničkova Všeobecného zeměpisu z roku 1882 - zeměpis mathematický Původní plány, ucházet se o místo asistenta fyziky u profesora V. Pierra na univerzitě a poté o asistenturu matematiky na pražské polytechnice u profesora Gustava Skřivana, František Josef Studnička změnil a v roce 1864 požádal o místo honorovaného docenta vyšší matematiky a analytické mechaniky na pražské polytechnice, na něž byl vypsán konkurz. Prozatímním honorovaným docentem však nebyl dlouho. Rok na to profesor Skřivan onemocněl, záhy zemřel a Studnička, který byl po dobu jeho nemoci pověřen suplováním této stolice, byl jmenován v srpnu roku 1866 řádným profesorem matematiky. Na pražské polytechnice působil až do roku 1871, v té době byl zvolen třikrát děkanem - ve studijním roce 1868-1869 a 1871-1872 za odbor pro vodní a silniční stavitelství, v roce 1869-1870 za odbor pro stavbu strojů. Od školního roku 1871-1872 přešel na pražskou univerzitu, kde se uvolnila stolice matematiky po Wilhelmu Matzkovi.

Dekretem ze srpna roku 1871 byl František Josef Studnička jmenován řádným profesorem matematiky na Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde od září téhož roku zahájil své přednášky. Když v roce 1882 došlo k rozdělení pražské univerzity na českou a německou, stal se Studnička prvním děkanem české filozofické fakulty. +more Ve školním roce 1888-1889 zastával pak na české univerzitě úřad nejvyšší, a to úřad rektora. Na pražské univerzitě Studnička zůstal až do své smrti.

Rodinný život

Byl ženat s Josefinou (rozenou Pospíšilovou, 1836-1913), se kterou měl v letech 1869-1884 celkem 6 dětí. Z nich nejstarší syn v roce zemřel, další syn - František (1870-1955) se stal profesorem na brněnské technice.

Činnost v odborných spolcích

Vedle rozsáhlé publikační činnosti Františka Josefa Studničky byla bohatá i jeho činnost v různých vědeckých i méně vědeckých spolcích. V roce 1870 se stává čestným členem Jednoty českých matematiků, jehož příznivcem byl Studnička od počátku, o rok později členem Královské české společnosti nauk a rokem 1880 je zvolen dopisujícím členem Société Royale des Sciences de Liege. +more V roce 1890 byl jmenován členem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. V roce 1897 byl Studničkovi udělen titul dvorního rady. Dále byl členem Matematického sdružení německého, zahraničním členem Société mathematique de France v Paříži a Circolo matematico v Palermu, činným členem Matematické společnosti na univerzitě v Moskvě a tajemníkem spolku International Association for Promoting the Study of Quaternions and allied Systems of Mathematics pro Rakousko-Uhersko. Během života pak získal řadu ocenění za svou práci.

Dílo

: Úplný seznam všech Studničkových odborných prací lze nalézt v externích odkazech na konci článku.

František Josef Studnička je autorem mnoha středoškolských a vysokoškolských učebnic matematiky. První matematické spisy vznikly v době, kdy přišel na pražskou polytechniku, do té doby byl obsah jeho prací spíše přírodovědného charakteru. +more Zabýval se zejména teorií determinantů a kvaternionů. Kromě matematiky se věnoval řadě dalších oborů, např. meteorologii, astronomii a historii matematiky a napsal k nim celou řadu spisů.

Je také autorem pozoruhodné parodie na sci-fi romány Svatopluka Čecha Luňan Hvězdomír Blankytný, kterou napsal v roce 1892 pod pseudonymem Pravdomil Čech a kde Měsíčňan při návštěvě Země se dozvídá základní poznatky o naší planetě..

Spisy (výběr)

O soustavě sluneční, Matice lidu, číslo 5, Praha: Spolek pro vydávání laciných knih českých, 1868 * O povětrnosti, Matice lidu, ročník VI. číslo 6, Praha: Spolek pro vydávání laciných knih českých, 1872 * Vulkanismus na měsíci, Vesmír 15. +more července 1878, s. 213-214. * Zeměpis hvězdářský, Všeobecný zeměpis, čili, Astronomická, mathematická a fysikální geografie, díl I. , Praha: František Šimáček, 1881 * Zeměpis mathematický, Všeobecný zeměpis, čili, Astronomická, mathematická a fysikální geografie, díl II. , Praha: František Šimáček, 1882 * Zeměpis přírodnický, Všeobecný zeměpis, čili, Astronomická, mathematická a fysikální geografie, díl III. , Praha: František Šimáček, 1883.

Publikace o matematice

Hlavní je: * Základové vyšší matematiky, třísvazkové dílo z let 1868 až 1871, Praha: vlastní náklad

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top