Cesko.wiki František Ladislav Sál
Author
Albert FloresFrantišek Ladislav Sál (8. října 1867 Studenec u Jilemnice - 30. května 1941 Praha, Horní Krč), známý také pod pseudonymy Láďa Soběhrdský či Láďa Morčanin, byl český učitel, redaktor, kronikář, vlastivědný pracovník, který publikoval díla z oboru vlastivědy, pedagogiky a harfenictví, také sesbírané pověsti a pohádky. Jeho dílo je spojeno zejména s regionem Královéhradecka.
Rodina
Jeho otec František Zál byl bednářem. Matka Aloisie, rozená Tomášová, byla dcerou hajného. +more Jeho otec měl v matrice napsáno příjmení se "Z", a to vzhledem k německé výslovnosti. V roce 1915 se podařilo F. L. Sálovi oficiálně pozměnit jméno na Sál.
Dne 17. dubna 1899 se oženil s Marií, roz. +more Klímovou, dcerou bohatého obchodníka s uhlím z Prahy. Svatba proběhla v pražském kostele sv. Jindřicha a Kunhuty. Není vyloučené, že Sál už předtím jednou ženat byl a před zmíněnou svatbou byl vdovcem.
František měl s Marií dvě děti - Marii (narozena 1900) a Vladimíra (narozen 1903). Manželka Marie zemřela v roce 1928, tedy ve stejném roce, kdy Sál odešel do důchodu. +more Nejpozději v roce 1932 se přestěhoval k již dospělým dětem do Prahy. Zemřel v roce 1941. Příčinou úmrtí bylo kornatění tepen.
Pohřben byl na pražských Olšanských hřbitovech v hrobce Klímových, kde byla uložena i jeho manželka Marie, její rodiče a také dcera Františka a Marie, Marie, provdaná Troníčková (1900-1974) a pravděpodobně i její manžel Antonín (1891-1974).
Vzdělání
Ve třech letech se se svým otcem přestěhoval do Nové Paky. Tam chodil do školy obecné (1873-1878) a měšťanské (1878-1881) a učil se tam také hudbě - houslím a klavíru - u učitele a skladatele Františka Záhorského. +more V pozdějších letech se v Nové Pace seznámil se spisovatelem Šlejharem a sochařem Suchardou. Jeden rok navštěvoval také německou občanskou školu v Jablonci nad Nisou. V roce 1882 nastoupil na čtyřletý učitelský ústav v Hradci Králové, který ukončil dne 18. 7. 1886, kdy dosáhl stupně učitelské dospělosti. Od května 1889 mohl začít učit na obecných školách a učit náboženství.
Avšak i dále si své vzdělání doplňoval. V roce 1910 získal osvědčení k výuce německého jazyka na obecných školách. +more V roce 1911 absolvoval také kurz pro dosažení způsobilosti vyučovat obchodní nauky na pokračovací škole. V letech 1910, 1912 a 1921 byl posluchačem univerzitního kurzu. Absolvoval také včelařský kurz.
Učitelská kariéra
Působil jako učitel na mnoha školách, zejména na Českobrodsku a Královéhradecku. Nejprve učil na vesnických školách Českobrodska. +more Začal v únoru 1886, když nastoupil jako zatimní podučitel na obecnou školu v Poříčanech. V regionu pak rychle vystřídal řadu dalších obecných škol: Lstiboř, Tismice, Jažkovice a Přistoupim. Po pěti letech praxe začal v letech 1891-1897 postupovat na vyšší posty na škole v Poříčanech: definitivní podučitel, zatimní učitel a definitivní učitel.
V letech 1904-08 působil na obecné škole v Českém Brodě, a to jako definitivní učitel 2. třídy a následně 1. třídy.
Poté se přesunul (resp. byl přidělen) do východních Čech a učil v Nechanicích (kde zastával stejný post, od září 1908). +more V roce 1909 byl přidělen do Hradce Králové na Pražské Předměstí, kde učil dlouhých 15 let, první tři měsíce jako zatimní učitel, drtivou většinu doby však jako definitivní učitel. V září roku 1924 se stal definitivním řídícím učitelem v jiné z hradeckých škol - v Kuklenách. Tam působil až do 31. srpna 1928, kdy byl zproštěn činné školské služby a odešel do penze.
Následně však do roku 1931 (než se odstěhoval do Prahy) působil jako městský kronikář Hradce Králové.
Během svého učitelského působení byl členem řady spolků. V době, kdy působil v Českém Brodě, byl předsedou tamní učitelské jednoty Komenský. +more Zastupoval tak reformní snahy o oddělení výuky od církve apod. Byl rovněž členem spolku Volná myšlenka Českoslovanská či Vlastivědné společnosti v Hradci Králové, k níž se dokonce dochovala členská legitimace.
Publikační dílo
Během svého učitelského působení v Poříčanech, tedy na začátku kariéry, publikoval v tisku (Naše hlasy, Učitelské noviny, Posel z Budče, Národní listy). A již tehdy začal používat pseudonymy (Láďa Soběhradský, Láďa Chanďanov, Láďa Marčanin, F. +moreL. D. ). Pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze se v letech 1891-1895 aktivně podílel na sběru lidové kultury. Na této významné akce vystavoval sbírku zvyků a obyčejů z Českobrodska a domácí sbírku léků, olejů a koření paní Doroty Žaloudkové, kořenářky z Klučova.
Spisovatelsky aktivnější začal být až po přeložení na východ Čech (od 1908). Během působení v Nechanicích se začal věnovat studiu harfenictví. +more V době působení v Hradci Králové začal intenzivně sbírat lidovou slovesnost, zvyky, obyčeje. Vydal celou řadu monografických publikací. Ve svých spisovatelských počátcích (i když až v Hradci Králové) sepsal dvě studie, v nichž se zabýval dopadem harfenictví na její aktéry školou povinné. Sbírky lidové slovesnosti severovýchodních Čech (Pohádky, pověsti a národní písně královéhradeckého kraje (1919) a Černá hodinka (1932) reflektují jeho sběratelskou etnografickou práci. Nejvíce se ovšem věnoval vlastivědné tematice, a to zpravidla v kombinaci s učitelstvím. Lidová slovesnost pro něj znamenala primárně prostředek pro kvalitní a všestrannou výuku. K nejvýznamnějším v této části byly: Nauka o domově - vlastivěda (1917), Vlastivědné úvahy a pokusy (1923), Z kraje i podhoří: vlastivědná čítanka pro školu i dům (1923), Prvouka, nauka o životě, reálie (1926). Mnoho prací a studií publikoval i zde v místním tisku (Královéhradecko, Osvěta lidu, Kraj královéhradecký, Rozhledy, Časopis Společnosti přátel starožitností).
Společně s Václavem Klímou a Antonínem Votrubou sepsal dílo Českobrodsko a Černokostelecko (1901).
V letech 1901-1903, tj, v době jeho učitelského působení v Poříčanech, byl redaktorem vlastivědného sborníku Českobrodsko a Černokostelecko. V letech 1924-40 byl redaktorem vlastivědného sborníku Královéhradecko.
Chronologie díla (monografie)
Co má věděti každý občan o zřízení rodinném, samosprávném, státním a společenském, 2 díly (1904-06) * Východočeské harfenictví (1911) * Harfenické děti (1914) * Nauka o domově - vlastivěda (1918) * Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje, Díl I. (1919) * Vlastivědné úvahy a pokusy (1923) * Vlastivědné úvahy a pohádky s pověstmi 14-ti okresů kraje Královéhradeckého (1923) * Z kraje i podhoří, vlastivědná čítanka pro školu i dům (1923) * Pro potřebu rodiny i školy. +more Časová úvaha (1925) * Prvouka, nauka o životě, reálie (1926) * Školní besedy a slavnosti (1927) * Královéhradecko 1. díl 1. -3. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého (1928-1935; společně s Ludvíkem Domečkou) * Prvouka pro druhý školní rok (1929) * Příručka ke psaní. Pro 5 školních roků školy obecné (1929) * K osmdesátým narozeninám presidenta ČSR T. G. Masaryka (1930) * Vlastivědné zájezdy do Prahy (1931) * Černá hodinka; Královéhradecký kraj . v pohádkách, pověstech, historických zkazkách, písních i žertech (1932) * Nová prvouka pro 1. školní rok (1932) * Tělesnou výchovou k občanské zdatnosti. Díl I. , Pro I. školní rok (1932) * Tělesnou výchovou k občanské zdatnosti. Díl II. , Pro 2. školní rok (1934) * Metropole českého severovýchodu Hradec Králové (1936) * Přirozená mravouka 1. škol. (běž. ) roku v rámci prvoučném s občanskou naukou a výchovou, s branností a měsíčními besídkami (1937).