František Michálek Bartoš

František Michálek Bartoš, křtěný František Josef Vincenc (5. dubna 1889, Rychnov nad Kněžnou - 12. května 1972, Praha) byl český historik, archivář a vysokoškolský pedagog. Po vzoru svého učitele Václava Novotného nalezl uplatnění na poli dějin husitství, kde navázal na Rudolfa Urbánka, a naopak platil za největšího oponenta pojetí husitství, jak ho zastával Josef Pekař. Jeho dílo se vyznačuje širokým záběrem, ale někdy jistou nedůsledností a nesystematičností. Od roku 1931 působil jako profesor českých dějin na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké, po roce 1950 na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze. Od 8. ledna 1930 byl mimořádným členem Královské české společnosti nauk, 9. dubna 1946 se stal řádným členem České akademie věd a umění. Byl členem i zahraničních učených společností: American Medieval Academy (USA), Royal Historical Society (Velká Britanie).

Život

Narodil se 5. dubna 1889 jako František Bartoš (Michálková bylo jméno jeho manželky za svobodna, které přijal později) v Rychnově nad Kněžnou v katolické rodině +more_k. '>c. k. okresního hejtmana. Po smrti otce v roce 1894 se rodina odstěhovala Turnova, kde Bartoš navštěvoval obecní školu. Ministroval v kostele, četl s nadšením životy svatých, chtěl se stát misionářem a skončit smrtí mučednickou. V době hilsneriády ztropil spolu s kamarády výtržnost („kočičinu") židovskému obchodníkovi.

V roce 1900 začal studovat na gymnáziu v Mladé Boleslavi, v roce 1905 odešel do Prahy a byl přijat do sexty gymnázia na Vinohradech. V Praze nastal zásadní zlom v jeho smýšlení. +more Z Mladé Boleslavi odcházel jako věřící katolík s přáním bojovat proti Masarykovi na obranu církve. Na vinohradském gymnáziu se však záhy stal vášnivým masarykovcem. Přestal věřit v posvátnost evangelií a ztratil i víru v božství Ježíše Krista; matrikovým katolíkem však ještě formálně zůstal.

Po maturitě v roce 1908 studoval na Karlově univerzitě obor zeměpis-historie u Jaroslava Golla, Kamila Krofty a Václava Novotného; později také ve Freiburgu u Heinricha Finkeho. V roce 1912 obhájil v Praze doktorskou práci K počátkům Petra Chelčického (PhDr. +more). Mezi lety 1914-1917 pracoval jako asistent v knihovně Národního muzea. Hned po převratu v roce 1918 vystoupil z katolické církve a počátkem roku 1919 byl přijat do Českobratrské církve evangelické.

V letech 1915-1931 učil v Praze na střední škole (zkušební rok před tím v Turnově). Již v roce 1922 se habilitoval na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké, kde byl roku 1931 jmenován mimořádným a v roce 1937 řádným profesorem českých dějin. +more Po rozdělení fakulty na Husovu a Komenského (1950) působil na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě, a to až do roku 1960, kdy odešel do důchodu. V roce 1956 mu Československá akademie věd propůjčila vědeckou hodnost doktora historických věd (DrSc. ).

Politicky byl F. M. +more Bartoš původně organizován v Československé sociální demokracii. Po jejím sloučení s KSČ podepsal v červnu 1948 přihlášku do komunistické strany. Z KSČ vystoupil v roce 1950.

V roce 1968 mu Československá akademie věd udělila zlatou oborovou plaketu F. Palackého za zásluhy ve společenských vědách.

Zemřel 12. května 1972 v Praze.

Dílo

Bartoš se věnoval se především bádání o reformaci a husitském hnutí, ve kterém navazoval na dějinné koncepce Františka Palackého a T. G. +more Masaryka. Ostře se střetával s pojetím českých dějin u Josefa Pekaře, vůči kterému hájil husitství jako jeden z duchovních i mravních vrcholů českých dějin. Z předhusitského období ho zaujala otázka staročeského překladu bible, satiry Hradeckého rukopisu a z pozdějšího období se věnoval především Josefu Dobrovskému a problematice Rukopisů. Vyvrcholením Bartošova díla jsou 3 monografie, které byly zařazeny do prestižní Laichterovy edice České dějiny (jako díl II. , svazek 6. , 7. a 8. ): Čechy v době Husově 1378 - 1415 (1947), Husitská revoluce I. Doba Žižkova 1415 - 1426 (1965) a Husitská revoluce II. Vláda bratrstev a její pád 1426 - 1437 (1966).

Výběrová bibliografie

Světec temna (1921) * Jan Žižka z Trocnova (1924) * Do čtyř pražských artikulů (1925) * Literární činnost M. Jakoubka ze Stříbra (1925) * Z Husových a Žižkových časů (1925) * Soupis rukopisů Národního musea (2 sv. +more 1926-1927) [url=http://147. 231. 53. 91/src/index. php. s=v&cat=36&bookid=379]][url=http://147. 231. 53. 91/src/index. php. s=v&cat=36&bookid=380[/url]] * Literární činnost J. Rokycany, J. Příbrama a P. Payna (1928) * Husitství a cizina (1931) * Manifest města Prahy z doby husitské (1932) * Lipany (1934) * Prokop Veliký (1934) * O Husa a o Husovi (1935) * Rukopisy (1936) * Listy profesoru F. Marešovi o RKZ (1937) * Co víme o Husovi nového (1939) * O kalich (1939) * Knihy a osudy (1939) * Obrázky z našich dějin (1940) * Poslední Lucemburkové v Čechách (1940) * Několik postav z českých dějin (1941) * Bojovníci a mučedníci (1946) * České dějiny II/6. Čechy v době Husově 1378 - 1415. Praha: J. Laichter, 1947, 515 s. * Literární činnost M. Jana Husi (1948) * Kdo je František Palacký (1948) * Knihy a zápasy (1948) * Světci a kacíři (1949) * Přehled předhusitských postil (1950) * Nový falešný a přece pravý Komenský (1950) * Postila pražského husity z doby revoluce (1951) * Nový sborník spisů Chelčického a jiná husistika v Pešti (1951) * Z dějin kaple Betlemské (1951) * Hus a česká bohoslužba (1952) * Nová postila M. Jana Rokycany (1952) * Jakoubkova Betlémská postila z prvního roku revoluce 1419-20 (1952) * Dobrovského pojetí husitství a reformace (1954) * Petr Chelčický' (1958) * České dějiny II/7. Husitská revoluce I. Doba Žižkova 1415 - 1426. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1965, 236 s. * České dějiny II/8. Husitská revoluce II. Vláda bratrstev a její pád 1426 - 1437. Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1966, 263 s. * Vzpomínky husitského pracovníka (1970).

Podrobnější soupis prací F. M. Bartoše je k dispozici na webu Evangelické teologické fakulty:

* Samostatné publikace a autorská spoluúčast [url=http://web. etf. +morecuni. cz/ETFKCD-71. html[/url]: dostupné online[/url] * Články z let 1914 - 1978 [url=http://web. etf. cuni. cz/ETFKCD-69. html]: dostupné online[/url] * Recense a zprávy [url=http://web. etf. cuni. cz/ETFKCD-70. html]: dostupné online [/url].

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

FORST, Vladimír a kol. , Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. +more Svazek 1 (A-G). Vyd. 1. Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1985, 900 s. [Heslo „F. M. Bartoš" je na str. 143-146. ].

Externí odkazy

[url=http://vufind. lib. +morecas. cz/Search/Results. lookfor=Franti%C5%A1ek+Mich%C3%A1lek+Barto%C5%A1&type=AllFields&submit=Hledat]František Michálek Bartoš v souborném katalogu Akademie věd ČR[/url] * [url=http://www. phil. muni. cz/fil/scf/komplet/bartsf. html]F. M. Bartoš ve Slovníku českých filosofů[/url] * [url=http://www. etf. cuni. cz/sbornik-75-let/bartos. html]Medailon na stránkách ETF UK[/url].

Kategorie:Čeští profesoři historie Kategorie:Čeští filozofové Kategorie:Čeští archiváři Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Editoři historických pramenů Kategorie:Vyučující na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Osobnosti Českobratrské církve evangelické Kategorie:Historikové z Rychnova nad Kněžnou Kategorie:Historikové z Prahy Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Spisovatelé píšící německy Kategorie:Historikové 20. +more století Kategorie:Filozofové 20. století Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Narození 1889 Kategorie:Narození 5. dubna Kategorie:Narození v Rychnově nad Kněžnou Kategorie:Úmrtí 1972 Kategorie:Úmrtí 12. května Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.