František Staněk
Author
Albert FloresFrantišek Staněk (14. listopadu 1867 Strmilov - 19. června 1936 Praha) byl český politik agrární strany, předlitavský i československý poslanec, v prvních letech existence republiky ministr několika vlád.
Život
Veřejné a politické aktivity za Rakouska-Uherska
Pocházel ze zemědělské rodiny. Vystudoval reálku v Telči. +more Po několik semestrů navštěvoval Vysokou školu technickou v Praze a obchodní akademii ve Vídni.
Roku 1892 převzal správu rodinného statku. Roku 1905 zdědil statek s lihovarem v Želetavě. +more Působil jako organizátor družstevnictví na Jindřichohradecku a poté na jihozápadní Moravě. Podílel se na vzniku zájmových organizací jako Svaz lnářů a bramborářů v Jihlavě nebo Národohospodářský svaz pro západní Moravu. Byl aktivní v České agrární straně, jejímž členem byl od jejího založení roku 1899. Od roku 1905 byl předsedou moravské organizace agrární strany a podílel se na jejím zapojení do širšího antiklerikálního bloku. Roku 1910 se stal předsedou moravských agrárníků a zároveň místopředsedou celostátní České agrární strany.
Angažoval se v zákonodárných a samosprávných sborech. V roce 1900 byl zvolen starostou obce Strmilov. +more Od roku 1906 zasedal v české zemské zemědělské radě. V letech 1901-1907 byl poslancem Českého zemského sněmu. Byl sem zvolen v zemských volbách roku 1901 za kurii venkovských obcí, obvod Jindřichův Hradec. V letech 1906-1918 byl i poslancem Moravského zemského sněmu. Přechod do moravské zemské politiky souvisel s jeho nabytím statku v Želetavě. Uspěl v zemských volbách roku 1906, kdy usedl na Moravský zemský sněm za českou kurii venkovských obcí, obvod Telč. Mandát zde obhájil i ve zemských volbách v roce 1913.
Roku 1904 se stal i poslancem Říšské rady za Českou agrární stranu. Zvolen byl za kurii venkovských obcí, obvod Německý Brod, Polná atd. +more Nastoupil 8. března 1904 místo Eduarda Brzoráda. Mandát poslance Říšské rady obhájil v řádných volbách roku 1907, konaných již podle rovného volebního práva, tedy bez kurií. Zvolen byl za český obvod Morava 27. Za stejný obvod uspěl i ve volbách roku 1911. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.
V květnu 1906 se uvádí coby jeden ze čtyř členů poslaneckého Klubu českých agrárníků (Klub der böhmischen Agrarier) na Říšské radě. I po volbách roku 1907 v parlamentu usedl do poslaneckého Klubu českých agrárníků. +more Od roku 1910 byl předsedou agrárnického poslaneckého klubu na Moravském zemském sněmu a od roku 1913 byl předsedou frakce českých agrárníků na Říšské radě a od roku 1912 také předsedou volného střechového Jednotného klubu českého.
Patřil mezi nejvýznamnější české parlamentní politiky. V letech 1907-1910 byl coby říšský poslanec členem rakousko-uherských delegací (sbor zástupců obou částí dualistické monarchie pravidelně dojednávající vzájemné transakce).
Aktivity za 1. světové války
Za první světové války hrál významnou roli v agrárnické politice ve Vídni, kde se výrazněji neangažoval předseda strany Antonín Švehla a tak role předáka agrární strany v hlavním městě monarchie připadla právě Staňkovi.
V letech 1916-1918 byl předsedou zpočátku prorakouského a aktivistického Českého svazu. Ten vznikl jako střechová platforma sdružující všechny české poslance Říšské rady kromě státoprávních pokrokářů a realistů. +more Zpočátku se Český svaz profiloval loajálně. V lednu 1917 spolu s předákem sociálních demokratů Bohumírem Šmeralem publikoval prohlášení o tom, že čeští poslanci „vidí svou budoucnost jedině pod žezlem habsburským. “ Změněná mezinárodněpolitická situace ho v květnu 1917 (když byla po několikaleté pauze obnovena činnost Říšské rady) přiměla k přednesu Státoprávního prohlášení za Český svaz. V něm již se hovořilo o přetvoření dualistické monarchie na spolkový stát a o právo na sebeurčení pro československý národ. Historik Otto Urban při hodnocení politiky agrární strany za války používá v případě Františka Staňka slovo oportunismus (být u všeho, ale v ničem si nevázat jednou provždy ruce). Staněk se tak udržel v čele Českého svazu i v době, kdy česká politika v závěrečných měsících války procházela dramatickými změnami. V prosinci 1917 Staněk jménem českých poslanců kritizoval vládu Ernsta Seidlera, že při informování o mírové nabídce od ruských revolucionářů potlačila pasáž týkající se sebeurčení národů a dodal: „náš národní vývoj může být zaručen jen tenkráte, když bude právo našich národů na sebeurčení v plné míře a jasně všestranně uznáno. “.
V polovině září 1918 se stal předsedou nově ustavené Zemské hospodářské rady pro Moravu, která byla prostředkem české kontroly nad zásobováním obyvatelstva v krizových měsících konce války. Spolupracoval s odbojovou organizací Maffie. +more 2. října 1918 pronesl v Říšské radě projev, který jménem českého národa zpřetrhal všechny dosavadní styky s Rakouskem-Uherskem a přihlásil se tak k zahraničnímu odboji a k mezinárodnímu řešení české otázky, mimo stávající státní uspořádání. Historik Otto Urban nazývá jeho projev faktickým českým rozloučením s Rakouskem-Uherskem na parlamentní půdě. Ještě 12. října byl za českou stranu členem parlamentní delegace, se kterou se setkal císař Karel I. , ale schůzka nepřinesla jasné závěry (Karlovy projekty federalizace Rakouska na národním základě již nebyly pro české a další neněmecké představitele nosné).
Československým ministrem a parlamentním politikem
28. října 1918 se nenacházel v Praze, protože se účastnil jednání mezi domácími a exilovými českými politiky v Ženevě. +more Tam podepsal spolu s Karlem Kramářem, Edvardem Benešem, Štefanem Osuským, Václavem J. Klofáčem, Gustavem Habrmanem a dalšími politiky "prohlášení souhlasu s Masarykovou zahraniční akcí" v plném rozsahu.
Po následujících patnáct let se udržel na vrcholu československé politiky. Dlouhodobě zasedal v nejvyšším zákonodárném sboru. +more V letech 1918-1920 byl poslancem Revolučního národního shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil v následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 i parlamentních volbách v roce 1935. Od roku 1929 vykonával funkci předsedy poslaneckého klubu agrárníků. V letech 1932-1935 vykonával funkci předsedy poslanecké sněmovny Národního shromáždění ČSR.
Opakovaně se objevoval v československých vládách. V letech 1918-1919 působil jako ministr veřejných prací ve vládě Karla Kramáře v období let 1919-1920 jako ministr pošt a telegrafů v první vládě Vlastimila Tusara a druhé vládě Vlastimila Tusara. +more V letech 1921-1922 pak ve vládě Edvarda Beneše působil jako ministr zemědělství. Dne 7. října 1922 jej nahradil v nové první vládě Švehlově jeho "spolustranník" Slovák dr. Milan Hodža.
Po vzniku Československa zastával významné funkce v agrární straně, od roku 1919 držel funkci jejího místopředsedy. V době prohlubující se nemoci Antonína Švehly působil jako faktický předseda agrární strany. +more Ve straně patřil ke křídlu Rudolfa Berana. V roce 1932 se otevřeně postavil proti „prohradní“ politice stranického kolegy a předsedy vlády Františka Udržala, na jehož odstavení měl též významný podíl.
Od roku 1922 působil na postu vrchního ředitele Hypoteční banky Moravské. V roce 1928 získal čestný doktorát na Vysoké škole technické v Brně.
Ke konci života trpěl duševní chorobou a pravidelně docházel na léčení do podolského sanatoria.
Rozhlasový záznam ze 24. května 1934, kdy v Praze řídil čtvrtou volbu T. +moreG. Masaryka prezidentem Československé republiky se zachoval, včetně Masarykovy přísahy, až do dnešní doby.
Úmrtí a pohřeb
Zemřel v roce 1936. V rakouském biografickém slovníku se uvádí, že spáchal sebevraždu, v české literatuře o tom zmínka není.
Po jeho úmrtí kondoloval synovi i tehdejší prezident Edvard Beneš. Ostatky byly převezeny do Želetavy, kde mimo jiné promluvil předseda vlády Milan Hodža. +more František Staněk byl uložen do hrobu v rodném Strmilově.
Ocenění
Dne 6. listopadu 1918 mu byl udělen titul čestného občana města Železnice
V roce 1935 mu byl udělen titul čestného občana města Třebíče.
V roce 1919 byla na Staňkově rodném domě v Strmilově odhalena pamětní deska, která byla v době německé okupace zakryta prkny, v květnu 1945 opětovně odkryta a v 50. letech 20. +more století úmyslně rozbita tajemníkem MNV, přičemž na domě zůstal jen prázdný rám. Novou pamětní desku s původním textem nechalo zhotovit Občanské fórum a byla odhalena 27. října 1990. V roce 2000 byla u příležitosti 100 let od zvolení Staňka starostou Strmilova odhalena v parku na Masarykově náměstí i jeho busta.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=http://www. libri. +morecz/databaze/kdo20/search. php]Biografie na[/url] Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století * [url=http://www. strmilovsko. cz/old-web/STRMILOVSKO_CZ/RODACI. HTM]Biografie na strmilovsko. cz[/url].
Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Poslanci Moravského zemského sněmu Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Českoslovenští ministři zemědělství Kategorie:Českoslovenští ministři pošt Kategorie:Českoslovenští ministři veřejných prací Kategorie:Členové Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu Kategorie:Držitelé čestných doktorátů VUT v Brně Kategorie:Čeští starostové Kategorie:Čeští bankéři Kategorie:Sebevraždy v Česku Kategorie:Narození ve Strmilově Kategorie:Narození 1867 Kategorie:Narození 14. +more listopadu Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí 1936 Kategorie:Úmrtí 19. června Kategorie:Muži Kategorie:Čestní občané města Třebíče Kategorie:Čestní občané města Polná Kategorie:Čestní občané města Moravských Budějovic Kategorie:Čestní občané města Valašských Klobouků Kategorie:Čestní občané města Bělá pod Bezdězem.