František Xaver Orsini-Rosenberg

Životopis

Pocházel ze starého šlechtického rodu Orsini-Rosenbergů, narodil se jako nejstarší syn korutanského místodržitele hraběte Volfganga Zikmunda Orsini-Rosenberga (1682-1739) a jeho manželky Marie Anny, rozené hraběnky z Hohenfeldu. Vystudoval práva ve Vídni a již v mládí vstoupil do diplomatických služeb Habsburků. +more Ještě za války o rakouské dědictví pobýval krátce v Londýně, kam doprovázel svého strýce Filipa Josefa, poté byl v letech 1748-1750 zplnomocněným ministrem v Miláně. V letech 1750-1757 byl vyslancem v Kodani. Poté byl v letech 1757-1765 velvyslancem v Madridu, kde měl důležitou úlohu během sedmileté války, především zde ale vyjednal sňatek infantky Marie Ludoviky s arcivévodou Petrem Leopoldem. Během vyjednávaní dynasticky vlivné sňatkové aliance obdržel v roce 1763 Řád zlatého rouna. Marii Ludoviku pak osobně doprovodil ke svatebnímu obřadu do Innsbrucku.

Vyobrazení knížete Orsini-Rosenberga na minci z roku 1793 Těsně po svatbě arcivévody Leopolda s Marií Ludovikou zemřel v Innsbrucku císař +more_Štěpán_Lotrinský'>František Štěpán a osmnáctiletý Leopold po něm jako druhorozený syn zdědil Toskánské velkovévodství. Orsini-Rosenberg byl vybrán, aby Leopolda s novomanželkou následoval do Florencie, kde měl působit jako poradce a zároveň informovat o dění v Toskánsku Marii Terezii. V letech 1765-1770 byl v Toskánsku v podstatě prvním ministrem, respektive předsedou regentské rady s rozsáhlými kompetencemi pro vojenské a finanční záležitosti. Pod jeho vedením se Toskánské velkovévodství během několika málo let stalo jednou z nejlépe spravovaných zemí v duchu osvícenství.

Zámek Rosegg (Korutansko), hlavní sídlo rodu Orsini-Rosenberg V roce 1770 požádal o uvolnění ze státních služeb a začal se věnovat správě svých statků v Korutansku zděděných po otci. +more V letech 1772-1774 nechal vystavět zámek Rosegg, který se stal jeho hlavním sídlem. Brzy se vrátil do dvorských služeb a v letech 1774-1775 doprovázel arcivévodu Maxmiliána, nejmladšího syna Marie Terezie, na kavalírské cestě po Evropě. Po návratu do Vídně se stal císařským nejvyšším komořím a tento úřad zastával až do smrti (1775-1796). Z titulu této funkce byl zároveň členem Tajné konference a státním ministrem. Zároveň byl ředitelem dvorního divadla. Osobně měl zájem o hudbu a sám dobře zvládal hru na flétnu a housle. Již v roce 1770 uvedl k toskánskému velkovévodskému dvoru ve Florencii nadějného W. A. Mozarta. Později v roce 1782 si u Mozarta objednal operu Káhirská husa (L'oca del Cairo), která však nebyla dokončena.

Spolu s knížetem Karlem Janem z Ditrichštejna a generálem Lacym patřil k úzkému okruhu přátel Josefa II. a měl podíl na josefínských reformách. +more Po smrti Josefa II. a nástupu Leopolda II. na císařský trůn byl v roce 1790 povýšen do knížecího stavu. Protože byl svobodný a bezdětný, platnost knížecího titulu byla rozšířena i na bratrance Vincence (1722-1794), zemského hejtmana v Kraňsku, a jeho potomstvo. Ve funkcích císařského nejvyššího komořího a státního ministra setrval kníže Orsini-Rosenberg i po smrti Leopolda II. v prvních letech vlády Františka II. .

Majetek Orsini-Rosenbergů se nacházel převážně v Korutansku, František Xaver vlastnil fideikomis Haimburg, dále panství Federaun se zříceninou hradu a Thalenstein s barokním zámkem. V Korutansku rodině náležela také dědičná hodnost zemského hofmistra. +more V korutanském hlavním městě Klagenfurtu vlastnil rod dva paláce (dnes stará a nová radnice). Po předcích byl také držitelem inkolátu v Čechách a na Moravě, i když zde již žádné statky nevlastnil.

Kníže František Xaver Orsini-Rosenberg zemřel ve Vídni 13. listopadu 1796 ve věku 73 let, pohřben byl ve farním kostele sv. +more Michaela v Roseggu. Dědicem majetku a titulů se stal syn jeho bratrance Vincence, František Serafín Orsini-Rosenberg (1761-1832), který se proslavil jako vojevůdce napoleonských válek.

Odkazy

Reference

Literatura

SCHEUTZ, Martin: Die Elite der hochadeligen Elite. Sozialgeschichtliche Rahmenbedingungen der obersten Hofämter am Wiener Kaiserhof im 18. +more Jahrhundert, Vídeň, 2015; 195 s. ISBN 978-3‑7065-5467‑1 [url=https://homepage. univie. ac. at/martin. scheutz/website/wp-content/uploads/2010/01/138_Elite_Scheutz. pdf]dostupné online[/url].

Externí odkazy

[url=https://de. wikisource. +moreorg/wiki/BLK%C3%96:Rosenberg-Orsini,_Franz_Xaver_Wolf_F%C3%BCrst]František Xaver Orsini-Rosenberg in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich[/url] * [url=https://www. deutsche-biographie. de/gnd130126446. html#ndbcontent]František Xaver Orsini-Rosenberg in: Deutsche Biographie[/url].

František Xaver Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Osobnosti sedmileté války Kategorie:Osvícenství Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Knížata Kategorie:Mecenáši Kategorie:Narození 6. +more dubna Kategorie:Narození v roce 1723 Kategorie:Úmrtí 14. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1796 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži.